2 fotky 
Svátek připadá na 15. srpna a slaví se jak v předvečer, tak i v samotný den. Noc ze 14. na 15. srpna připomíná v mnohém náš Silvestr. Lidé se sejdou s kamarády, alkohol teče proudem a ohňostroje osvětlují noční oblohu.
Oslavy svátku Nanebevzetí Panny Marie v Randazzu. Foto: Jitka Svobodová, Topzine.cz
Tady však podobnost s českým Silvestrem končí. Jelikož svátek připadá na prostředek léta, slaví se venku. Nezbytnou součástí v jižních oblastech je přespání pod širým nebem. Nejtradičnější destinací jsou pláže, na které se sjíždí obyvatelé z blízkých i dalekých krajů, a způsobují tak příslovečné dopravní kolapsy v přímořských oblastech. Někteří alternativci se proto raději vydávají do hor.
Nanebevzetí
Samotný 15. srpen je pak především křesťanským svátkem. Mnoho vsí a měst má za patronku Pannu Marii a pořádá na její počest, v den jejího nanebevzetí, velkolepé oslavy.
My jsme se, po umírněných oslavách na Etně, vydali do městečka Randazzo, abychom na vlastní oči viděli procesí, při kterém pronáší městem nosítka s osmnáct metrů vysokým sloupem obsazeným bezmála třiceti dětmi, které reprezentují jednotlivé postavy legendy Nanebevzetí.
Tradice
Kořeny této tradice sahají do 16. století a v průběhu času se z bezpečnostních důvodů výška sloupu postupně snižovala. Z původních 35 metrů dnes zbylo „pouhých“ 18 m. I tak ale některé děti poté, co se podívají dolů na zalidněné náměstí, změní na svou účast v procesí názor. Jiné si středověkou obdobu adrenalinových kolotočů užívají s neskrývaným nadšením.
Oslavy svátku Nanebevzetí Panny Marie v Randazzu. Foto: Jitka Svobodová, Topzine.cz
Stejně tak se liší i názory místních na celou tu slávu. Někteří ji považují za barbarské vykořisťování dětí, pro jiné symbolizuje krásu pospolitosti starých časů. Pro našince to je v každém případě nevídaná a velkolepá podívaná. Posuďte sami.
