!Videoreportáž!Mezinárodní filmový festival Cinema Mundi se rozloučil s Brnem a zanechal po sobě spoustu zážitků a dojmů. Od 29. února do 7. března jste měli možnost sledovat filmy ze všech koutů světa. Co bylo však na festivalu úplně nejlepší? TOPZINE.cz zná odpověď.
Festival byl zahájen 29. února, a to již tradičně z Náměstí Svobody prostřednictvím Bolka Polívky a dramaturga Cinema Mundi Lukáše Skupy. Na festival se sjelo mnoho českých i zahraničních hostů, mezi které patřil i Vladimír Blaževski, jenž se účastnil i samotného zahájení. Během festivalu mohli návštěvníci zhlédnout mnoho zajímavých snímků a prožít neopakovatelné zážitky. Magazín TOPZINE.cz vybral pět nejlepších.
1. Film Odcházení
Velkým lákadlem pro návštěvníky festivalu byla Oscarová sekce, ale ani výběr českých snímků nezůstal pozadu. Letos byl bohatý jak do počtu, tak do žánrového složení. Vedle cenami ověšeného Amadea nebo filmu Rodina je základ státu se představilo i Odcházení Václava Havla. Bohužel se setkal s nevelkou návštěvností, přesto se jedná o počin, který na festivalu nenajde sobě rovný.
Je totiž zajímavý hned z několika hledisek. Jde o zcela neotřelý snímek, který kritizuje společnost v českém i světovém měřítku. Více než filmu se podobá divadelní inscenaci. A v neposlední řadě se režie neujal zkušený filmař, nýbrž zkušený dramatik. Odcházení se vymyká všem konvencím, a právě proto je zajímavou podívanou i pro ty, kteří nejsou s předchozí Havlovou tvorbou zcela obeznámeni.
Rozchod Nadera a Simin patřil mezi favority festivalu. Zdroj: distributor filmu
Hlavní hrdina, bývalý kancléř Rieger, se loučí s funkcí a pomalu se smiřuje s tím, že bude nahrazen ziskuchtivým politikem a pletichářem Kleinem. Ti, kdo se Riegerovi dříve klaněli, nyní slepě následují nového vůdce, který jen papouškuje myšlenky svého předchůdce. Odcházení se s vervou pouští do kritiky bulvárních deníků i podlézavých nohsledů, kteří se nebojí využít každé levoty pro svůj vlastní zisk.
Celkový dojem podkresluje originální hudba, která vyvrcholí v groteskní scéně, kde můžeme slyšet rockově upravenou Ódu na radost. Zmatek a chaos obklopuje nešťastného Riegera. Snímek pobaví, donutí k zamyšlení a především je ukázkou skvělých hereckých výkonů. Symbolika jednotlivých scén je však někdy natolik skryta, že je třeba se na Odcházení podívat s odstupem času ještě jednou.
2. Film Alois Nebel
První celovečerní film Tomáše Luňáka Alois Nebel zaplnil kinosál téměř do posledního místa. Návštěvníci byli zvědaví na snímek, který se vyznačuje jedinečnou animací a ponurým příběhem. Atmosféra je to, co upoutá od samého začátku. Nejprve je divák zmaten a hlavní myšlenka mu jaksi uniká. Jak ale minuty plynou, noří se stále hlouběji do příběhu a nechává se pohltit mlhou, která obklopuje nejen samotného Nebela (Miroslav Krobot), ale prostupuje celým snímkem.
[youtube_660]rpcztcV49Jg[/youtube_660]
Alois Nebel mapuje události českých dějin z pohledu lidí, kteří jimi byli bezprostředně ovlivněni. V konečném výsledku však vyzní poněkud naprázdno. Divákovi je předložen konec, který je čitelný již od druhé poloviny celého příběhu. V tomto případě zvítězila forma nad obsahem, což ale není úplně k zahození.
3. Skupina Ukulele Orchestra jako Brno
Návštěvníci vybraných filmů Jako bych tam nebyla a Tma v Tallinu měli možnost zdarma navštívit brněnský klub Mersey a poslechnout si živé tóny skupiny Ukulele orchestra jako Brno. Jde o volné sdružení českých ukulelistů, kteří hrají nejznámější světové hity.
V Mersey si tak návštěvníci mohli odpočinout od náročných filmů a nechat se unášet písněmi od The Beatles, The Rolling Stones nebo Bon Joviho v netradičním podání.
4. Ochutnávka pobaltské kuchyně
Stejně jako v minulém roce měli návštěvníci festivalu ochutnat kousek cizí kultury nejen prostřednictvím filmů, ale i díky místním specialitám. V letošním roce patřila doprovodná sekce pobaltským zemím, a proto byla pro fanoušky přichystána ochutnávka litevské kuchyně. Třetí festivalový den se tak nesl nejen ve filmovém, ale hlavně gurmánském duchu. Chlebový salát nebo tradiční likér navodily příjemnou atmosféru pro sledování litevského snímku Few of us, který následoval bezprostředně poté.
[youtube_660]w3pXE7BnYOc[/youtube_660]
Další ochutnávku pobaltské kuchyně si návštěvníci mohli vychutnat u příležitosti uvedení estonského snímku Idiot. Členové estonské ambasády se postarali o bohatý výběr národních pochoutek. Obložené chleby s vejcem a rybou však vyvolávaly v návštěvnících rozporuplné pocity. Smrdět, či nesmrdět? Zato po lahodném likéru se jen zaprášilo.
5. Vítězný film Jako bych tam nebyla
I letos se konalo vyhlašování nejlepšího festivalového filmu. Z třiceti snímků vybrala porota složená ze studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity irský počin Jako bych tam nebyla. Oceňovali na něm především autentičnost, zajímavé téma a herecký výkon hlavní hrdinky. Film režisérky Junity Wilson se tak stal vítězem třetího ročníku Cinema Mundi.
Zakončení festivalu se zhostil Josef Čadík, který návštěvníky zároveň pozval na další ročník. Příští rok bude trvat od 27. února až do 6. března.
