Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

VIDEO: Libor Pixa získal za Graffitigera nominaci na Oscara. Bez FAMU by to nešlo, říká

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

12. 6. 2011

!Exkluzivně!Vystudoval FAMU a nyní byl za svůj krátký animák Graffitiger nominovaný na studentského Oscara. Do úzkého výběru tří nejlepších se ale nakonec nedostal. Vyhrát ho se u nás zatím podařilo pouze Janu Svěrákovi. O čem je Pixův film, který je podle porotců jeden z pěti nejlepších na světě? A co si Libor Pixa myslí o animaci u nás? Exkluzivní ukázka z Graffitigera uvnitř článku!

Za Graffitigera jste byl nominovaný na studentského Oscara. Každého asi zajímá, kde by ho mohl zhlédnout. Na vašich stránkách (a teď i u nás) je ale pouze krátké video…

Na internetu ten film není proto, že ještě pobíhá po festivalech, a není vhodné ho zveřejnit dřív, než to skončí. Je možné, že ho pak vydáme na nějakém DVDčku. Už teď je na jednom kompilačním, vydalo to České filmové centrum na výběrovém DVD, pomocí něhož prezentuje český film ve světě. A také vyšel na DVD pod Anifestem (festival animovaných filmů, pozn. red.), kde vydávali výběr z prvních deseti let 21. století.

Tím jste se dostal mezi absolutní elitu. Byla i v nominacích na Oscara velká konkurence?

Graffitiger byl vybraný z 52 filmů z 32 zemí světa. Jde ovšem o výběr ze všech studentských filmů, nejen animovaných, ale i hraných nebo dokumentů. Tím se Graffitiger dostal mezi pět nejlepších vůbec.

Také jste spolupracoval na filmu Autopohádky.

Tam jsem dělal jen poslední povídku, Vincenta, který byl ve 3D.

Trvala vám příprava déle u Vincenta, nebo u Graffitigera?

U Vincenta byly problémy v produkci, kdy to k realizaci trvalo tři roky. Nemůžu tedy říct, kolik času jsem na tom nechal. Náročnější na přípravu ale Vincent byl. Muselo se u něj vymyslet prostředí, všechno navrhnout. U Graffitigera zase byla komplikovanější kombinace kresleného a reálného světa. Vincenta jsme dělali v profesionálních podmínkách s lidmi, kteří jsou za to placení. U studentského filmu musíte přemlouvat, aby vám to lidi udělali zadarmo nebo za nějaký mrzký peníz.

video

Můžete prozradit něco k příběhu Graffitigera?

Je to o tygrovi, který hledá ztracenou lásku. Jsou s družkou na lovu, lov se ale nepovede, a tak se pohádají. Tygr odejde mezitím spát jinam, a když se vrátí, najde družku smytou. A tak se ji vydá hledat, bloudí po Praze, naráží na další graffiti. Nakonec ho k ní dovedou tagy, podpisy. Najde autora a tu svoji tygřici – i když to není úplně ta samá, jen vypadá stejně. Je to o vztahu muž-žena, chlapi a tygři jsou sebejistí, ale jakmile přijdou o svoji družku, znejistí a jsou ve světě ztracení. Dá se v tom najít spousta výkladů. A je hezké, když lidi, kteří ten film vidí, se dokážou s tygrem ztotožnit. U animovaného filmu se totiž velice těžko navozují emoce a atmosféra.

Co říkáte na současnou animaci v Česku? Dříve jsme byli slavní díky Jiřímu Trnkovi, teď to možná upadá…

Už od 90. let drží českou animaci nad vodou studenti se svými kraťasy. Takže to není žádná sláva. Ale myslím, že to bude lepší – už se točí i celovečerní filmy, pokračuje třeba tradice Fimfár. A my jste teď natočili ty Autopohádky. Dál se dělá na pokračování Kozího příběhu. Pomalu se to rozjíždí, producenti zjišťují, jak se to dá prodat.

A kdyby chtěl někdo prorazit jako vy, musí nutně studovat filmovou školu, nebo je to možné i bez kontaktů?

Třeba aby byl nominovaný na studentského Oscara, musí studovat nějakou školu. Protože právě ona ho nominuje na takové akce a ceny. Sám se tam člověk může asi jen těžko přihlásit – je to přece studentský Oscar. A vůbec studovat takovou školu je lepší, člověk získá kontakty, pracuje s profesionály… Má to daleko jednodušší.

Vy jste studoval u Břetislava Pojara (autor např. večerníčkové Dášeňky, pozn. red.). Jaký byl?

Člověk přes ten rok většinou dělá sám, sám si natáčí ty svoje filmečky. Ale vždycky v průběhu semestru chodíte konzultovat. A já jsem chodil hlavně za Pojarem. Byl na mě docela ostrej – řekne narovinu, co si o vašich věcech myslí. Sice je to už starší pán, ale pořád je vitální. Je to vidět i na Autopohádkách, na kterých taky spolupracoval. Přál bych si, abych byl v jeho věku takhle tvůrčí.

Máte nějaký vzor v tvorbě? Třeba právě Břetislava Pojara?

Toho v tom, že pořád točí. Jinak se dívám spíš do zahraničí. Třeba na filmy, které osloví široké spektrum diváků. Ale jak na festivalové filmy, kdy mě hodně oslovil Valčík s Bašírem nebo Persepolis, tak obdivuju i snímky od Pixaru, klidně mainstream. Třeba tvorba Brada Birda, Úžasňákovi a Ratatouille. Někdo by řekl, že jsou to rodinné filmy, že se snaží co nejvíce vydělat. Ale ať chceme nebo ne, ty filmy jsou pořád dobrý. Mají vymakaný scénáře, promyšlenou produkci…

Troufnul byste si na celovečerák?

Natočit celovečerák je mým cílem. Zůstat u kraťasu je asi nesmysl, uspokojit se tím, že budu točit umělecké, krásné krátké filmy, které se ale nedostanou k divákům. I u toho krátkého filmu je navíc produkce náročná, takže skoro není rozdíl mezi tím, jestli natočíte čtvrt hodiny nebo 80 minut.

Svěřil byste někomu do rukou scénář, nebo si ho chcete udělat sám?

Svěřil, určitě bych rád zpracoval cizí scénář, ale nemám v ruce nic zajímavého. Nesetkal jsem se na FAMU s nikým, kdo by mě oslovil. Píšou se tam totiž hlavně hrané věci. Ono když v kinech vidí, že animovaný film z Česka nemá žádný velký úspěch… Někdy ti scenáristé ani neznají možnosti animační techniky, nemají v sobě smysl pro nadsázku a drží se při zemi. Dělají něco realisticky nebo samé deprese. A v animaci moc deprese potřeba není.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

VIDEO: Libor Pixa získal za Graffitigera nominaci na Oscara. Bez FAMU by to nešlo, říká