Menu
TOPZINE.cz
Hudba

Toxique a Ohm Square nám prozradili, jak vnímají nová média v hudbě

Alena Uhlířová

Alena Uhlířová

20. 10. 2011

!Exkluzivní rozhovor!V pražském Paláci Akropolis vypukne 21. října sedmý ročník multimediálního festivalu. Letos svou účast přislíbili Ohm Square a Toxique, jejichž vystoupení budou obohacena též hrou na recyklovatelné materiály.

FOTO: Akropolis Multimediale 2010 - Cartonnage

Akropolis Multimediale 2010 – Cartonnage, Foto: archiv projektu

Co říkáte projektu Akropolis Multimediale?

Klára (Toxique): Jsme z toho nadšení. Je to pro nás výzva dělat trochu jiné věci, než které děláme standardně, a představit se s jiným vizuálem. Navíc minulé ročníky vypadly hodně zajímavě. Každopádně jsem ráda, že tady takováhle akce je.

Honza (Ohm Square): Já můžu za Ohm Square říct, že nám Akropolis Multimediale připadá jako standardní evropská akce. Kdybychom žili v Berlíně, tak určitě každý víkend máte možnost nějakou podobnou akci navštívit.

Akropolis Multimediale je alternativní přehlídka, která spojuje současné formy elektronické hudby a kulturu nových médií. Dvoudenní akce se snaží klást důraz na originalitu hudební i vizuální stránky. Letošní již sedmý ročník se zaměří především na interaktivitu.

Ve všech prostorách Paláce Akropolis budou rozmístěné laserové instalace, 3D projekce a interaktivní tabule. Návštěvníci si budou  moci vyzkoušet simulovanou hru na hudební nástroj sestavený z laserových paprsků. Celý program vyvrcholí koncerty Ohm Square a Toxique, jež si připravili speciální audiovizuální show.

Byli jste na nějakém z minulých ročníků?

Klára (Toxique): Ne. Ale jak Tata Bojs, tak Cartonnage jsme zkoumali na videu.

Honza (Ohm Square): Já jsem byl na Tata Bojs. Ti byli výborní. Jinak prezentují se tam většinou kapely, které jsou hodně zajímavé a které s určitým vizuálem a prostorem nějakým způsobem pracují.

Jak se stavíte k novým médiím v hudbě?

Viliam (Toxique): Myslím, že je to už běžná věc. Hudba byla vždycky ve spojení například s divadlem, v rámci opery dejme tomu. Takže jenom navazujeme na nějaký kánon, který tady jede už několik stovek let. A je to přirozená věc. Je ostuda, že se u nás akce typu Akropolis Multimediale nedějí častěji.

Jsou pro vás elektrozvuky a ruchy základním stavebním kamenem pro skladbu, nebo je berete spíše jako koření, kterým dochutíte nějakou melodickou linku?

Viliam (Toxique): To je provázané. Při tvorbě vlastně vyhledáváš jakékoliv vjemy, které tě nějak vytrhnou, nebo nakopnou a inspirují tě. Takže se nedá říct, že bys zvolila jednu cestu a šla po ní. To by byla asi velká chyba.

FOTO: Ohm Square

Ohm Square stvoří improvizovaný hudební ráj, Foto: archiv kapely

Patrik (Toxique): Já si myslím, že se musí vycházet z hudby. Vždycky tam musí být v základu nějaká písnička. Spousta lidí skvěle aranžuje, ale když si pustím jejich věc, je to jenom takové vaření z vody. Když tam není základ, nějaká zajímavá melodie, nějaká aranž, harmonie, můžeme používat tisíce zvuků, které máme ve svých noteboocích, ale z vody nic neuvaříš. Je třeba mít prostě základ, hudební nápad. Pak ho jde elektronikou přetvořit, posunout ho do nějakých současných zvuků nebo hluků.

Honza (Ohm Square): Já si dovolím trošku polemizovat. (smích) Já bych právě rád vařil z vody. Myslím si, že ingredience do guláše všichni známe. A pro mě je hudba všechno kolem, nemůžu ji oddělit od nehudby. Nemůžu říct, že tvořím z ruchů, protože ty ruchy jsou pro mě hudba. Takže já bych to vůbec neodděloval.

A druhá věc je ta, že písnička znamená něco srozumitelného s nějakým pochopitelným sledem. Taková věc si najde cestu k posluchači snáz. Ale existují lidé, kteří ten určitý sled nepotřebují. A myslím si, že trend je takový, že písnička nebo melodie, a to, co si pod tímto pojmem dnes průměrný člověk představí, je na ústupu. Už William Gibson v Neuromancerovi popisoval hudbu budoucnosti jako změť nepravidelných rytmů a různých struktur. A dneska je to tu.

Patrik (Toxique): To je možná důležité, co Honza řekl, že každý v hudbě hledá něco jiného. Co se týče třeba skladatelů, jsou lidé, kteří začínají pracovat z basu, s figurou, s groovem, a jiní zkrátka začínají u melodie.

Ohm Square je česká skupina, jejíž hudba se pohybuje v alternativním světě elektroniky a popu. Čtyřčlenná sestava (Charlie One, Jan 2, Jan 5, Dušan Only One) se dala dohromady v Praze v roce 1996. Dnes hrají v poněkud užší sestavě. Kapela vydala čtyři studiová alba a jedno remixové, jejich hudba zazněla například také ve filmech Samotáři nebo Divoké včely.

Měli jste nějaké pochybnosti o přijetí nabídky na účinkování v rámci projektu Akropolis Multimediale?

Patrik (Toxique): My jsme hlavně nechtěli, aby to vypadalo samoúčelně. Abychom kvůli jedné akci tvořili nějaké vyznání a zahráli k tomu určitý koncept. Chtěli jsme, aby to mělo smysl, aby to působilo jako jeden celek.

Klára (Toxique): Pro nás to byla výzva, neváhali jsme. Možnost, že bychom do toho nešli, nebyla vůbec braná v úvahu.

Honza (Ohm Square): My si jako kapela samozřejmě nedůvěřujeme. Pro nás to byla také výzva. A budeme se ji snažit naplnit podle nějakých našich představ. Ale jako pesimista pochybuji, že se nám to podaří. (smích)

[youtube_660]S88BGX3-C-4[/youtube_660]

O co všechno obohatíte koncert oproti normálnímu vystoupení?

Honza (Ohm Square): My jako Ohm Square nemáme normální koncerty už dlouho. Nebo jsme vlastně nikdy neměli normální koncerty. A teď to bude úplně nenormální navíc v tom, že máme připravené jenom nějaké mantinely, harmonické a zvukové, a zbytek bude elektronicko-jazzová improvizace.

Klára (Toxique): My míváme na koncertech standardně i nějakou vizuální show nebo používáme různé rekvizity. Ale chceme celou Akropoli pojmout jako jiný prostor a propojit pódium a místo pro diváky dohromady.

Adrijana Trpković (scénografka Toxique): My jsme se s Klárou potkaly úplně náhodou a jsem hrozně ráda, že mě k tomuhle projektu přizvala. Protože spojení mého a jejich nápadu bude podle mě vážně zajímavé. Přišli jsme na to, že bude dobré, když celý prostor změníme. Konkrétně to bude vypadat tak, že celá scéna bude vyrobená z průhledných plastů. Vzniknou tam organické tvary, které budou v hledišti a budou plynule pokračovat na pódium. Celá ta koncepce bude propojena i s kostýmy.

Barevně se bude pracovat jenom s projekcemi, s lasery a světlem. Takže doufám, že vznikne opravdu zajímavý celek a že, když divák přijde, zjeví se před ním takové až snové prostředí. O to se budeme snažit.

Klára (Toxique): A rozhodně nechceme zaměstnat tímto vizuálem jenom oči, ale chceme, aby fungoval i v hudbě. Takže budeme používat plasty i k tvoření nějakých zvuků a ruchů.

Toxique rozeznívají své nástroje v rytmech elektropopu a retropopu od roku 2008. Na svém kontě mají dvě studiové desky a na jaře příštího roku by se měl na svět vyklubat další počin. Kapela hraje ve složení Klára Vytisková (zpěv), Viliam Béreš (klávesy), Patrik Karpentski (kytara), Jan Lstibůrek (basová kytara), Roman Vícha (bicí). Toxique účinkovali v rámci prezentace České republiky na šanghajské mezinárodní výstavě EXPO.

Kde se zrodil nápad použít plasty?

Klára (Toxique): Nás baví recyklovatelné materiály, které už mají něco odžito, ale pořád se z nich dá ještě tvořit. Tohle další využití a možnosti měnit jejich tvary se nám zkrátka líbí.

Adrijana Trpković: Materiál, který měl původně určitou funkci, potom ožívá úplně novým životem. Třeba průhledná lepicí páska. Necháme ji, aby dala vzniknout nádherným objektům, které oživíme ještě světlem. Dohromady to v prostoru bude vytvářet nádhernou, příjemnou atmosféru.

FOTO: Toxique

Toxique (zleva: Honza, Patrik, Klára, Viliam, Roman), Foto: topzine.cz

Zařadíte na playlist nějaké novinky, nebo upravíte nějak speciálně hudbu?

Klára (Toxique): Vzhledem k tomu, že budeme zapojovat plasty, bude potřeba hudbu lehce upravit. Ale nebudou to úplně zásadní změny v aranžích, nebude to divoké. Utvoříme čtyři bloky, které budou oddělené vizuálně, barevně, a tomu jsme přizpůsobili i skladbu písní. A vlastně už teď musíme s kluky, kteří dělají světla a lasery, procházet playlist a říkat si, co, kde a jak bude možné, kde se bude dát promítat na postavu, kde ne, která část je pomalejší, která rychlejší. Musíme to sladit dohromady. Ale zařadíme i jednu věc z nové desky, kterou plánujeme vydat v únoru, jmenuje se Toxique Girls.

Honza (Ohm Square): My budeme využívat hlavně projekce, které budou reagovat na hudbu. Všechny projekce (nebo alespoň většina) budou černobílé o jednoduchých tvarech a kombinacích s retro prvky zapomenutých vynálezů. A co se týče hudebního stylu, tak ten bude odpovídat obrazu. Bude to tak trochu nesmyslná fúze elektroniky a jazzu.

Původně jsme chtěli přijít na pódium a mít úplně nula zvuků. Žádný zvuk. A všechno si tam teprve vytvořit. Ale zredukovali jsme to…

Klára (Toxique): Zjistili jste, že jste na to málo punkáči. (smích)

Honza (Ohm Square): (smích) Přesně tak. Když jsme si poslechli, co z toho vzniklo, řekli jsme si, že punkáči vážně nejsme. (smích) Takže se musíme trošku připravit. Udělali jsme zvukové rámce, které budeme používat. Ale pořád bude velká část vznikat až na pódiu.

[youtube_660]zgLz0mthDRA[/youtube_660]

Nemáte trošku strach, že samotná hudba může zaniknout v tom množství doprovodných aplikací?

Klára (Toxique): Naopak. Náš vizuál je hodně čistý. Všechno je průhledné, bílé, nebo maximálně světle šedé. Myslím si, že hudba v takovém prostředí naopak hodně vynikne. Světla nebudou jako na nějaké divoké diskotéce. Všechno bude úměrné celé scéně a bude to dohromady fungovat. Muzika z toho všeho musí vylézt primárně.

Patrik (Toxique): Světla budou rytmicky propojená s našimi nástroji. Všechno bude interaktivní. Světelná show bude reagovat na to, co se bude odehrávat v hudbě. Což na hudbu spíše upozorní, než aby to pozornost odpoutalo.

Jak vypadají přípravy? Jsou náročné?

Klára (Toxique): My musíme neustále chodit někam na kafe, je to hrozné. (smích) Náročná bude hlavně příprava ten den, protože s tím, co jsme si na sebe vymysleli, budeme muset hned po koncertě Ohm Square nastoupit a začít tam přes noc až do druhého dne do večera vyrábět ty věci. Navíc nemůžeme úplně nikde jinde zkoušet, než na hotové scéně, takže zkoušet se bude hlavně v den koncertu. Musíme tomu obětovat celou noc a celý den.

Honza (Ohm Square): U nás je příprava také hodně náročná. My se teda nescházíme u kafe, ale ve zkušebně. (smích) A jsme tam od rána do večera. Jinak je do toho zapojeno docela dost lidí. Projekci dělá třeba kluk, který spolupracoval dřív právě s Toxique, další kluk bude pomáhat s mappingem, další vyrábí přenosné plátno. Je v tom prostě spousta lidí, kteří na tom pracují už měsíc.

Čtěte také rozhovor s Toxique: Fanynky lákáme na to, že kluci hrají s holým hrudníkem

Obě kapely chystáte afterparty. Bude něco speciálního?

Klára (Toxique): Když jsme naposledy dělali afterparty v Jazz Docku, tak skákaly nahé holky v šest ráno do řeky, což se v Akropoli nedá předpokládat.

Viliam (Toxique): To byl totiž zřejmě jediný únikový východ.

Honza (Toxique): Teď budou skákat nahé holky z balkónu.

Klára (Toxique): Takže doufáme, že nějaký takovýhle model proběhne.

Honza (Ohm Square): Na plakátech je sice napsáno, že Charlotta bude zpívat, ale spíš si jen zatančí. DJovat budu asi jen já. Jinak doufám, že to skončí tak jako občas – také na stolech, ale většinou tančí všichni a jsou oblečení. (smích) Takže doufám, že to tak nějak zase zopakujeme.

Honza (Toxique): My vám hlavně přijdeme přesně do afterparty a začneme to tam omotávat igelitem. (smích)

Honza (Ohm Square): Přesně. To bude super. (smích)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Toxique a Ohm Square nám prozradili, jak vnímají nová média v hudbě