×
TOPZINE.cz

Toxique: Fanynky lákáme na to, že kluci hrají s holým hrudníkem

FOTO: Skupina Toxique
S písničkama koresponduej i to ostatní, Zdroj: oficiální stránky kapely

!Rozhovor!Hudební partička Toxique loni vyrazila na vlnách alba Outlet People do vesmírných dálek elektro-popových rytmů. Letos odtud poslala první video pohlednici s názvem Field Lines, a tak jsem se vydala pro Topzine.cz zjistit, jak se v novém kosmo pokojíčku zabydleli její členové Klára a Honza.

FOTO: Toxique
Nejsme žádné zakonzervované osoby, Zdroj: toxique.cz

Pojďme si povídat o vašem novém klipu. Vybrali jste si pro něj písničku Field Lines z nového alba Outlet People. Proč jste poctili natočením videoklipu zrovna tenhle hudební kousek?

Klára: No, ohledně toho byly v autě velké diskuze. To bylo dost zajímavé. Přece jenom je nás pět a každý má trošku jiný názor. Většinou to ale dopadne nějakým hlasováním. Field Lines nám přišla asi nejroztomilejší.

Honza: Já si pamatuju takový okamžik cestou do Sušice, kdy jsme museli zastavit dodávku, vylézt a prostě tam stát. Nadýchat se čerstvého vzduchu a rozhodování tím posunout dál. Takže za to možná trošku může šumavská energie. Ještě mě vlastně napadá, u Sušice byly hodně kruhy v obilí. To je taková asociace, která s tou písničkou souvisí. Možná by to mohlo mít nějaký vliv na fakt, že jsme se rozhodli právě tam… (smích)

Klára: Jasně. Kruhy v obilí. Je to Field Lines… (smích)

Čtěte také: Lednový rozhovor se skupinou Toxique o novém albu Outlet People

Řešíte taková zásadní rozhodnutí s klidem nebo se při nich občas chytnete?

Honza: To my se právě chytáme pořád.

Klára: Ale pozor. Není to žádná agrese. V životě jsme se neuhodili. To bývají jenom slovní přestřelky. (smích)

Honza: Tak možná by ses někdy radši fackovala…

Klára: Já si kolikrát představuju, že vás mám před sebou svázaný a všechny vás propleskávám. (smích)

Když už jste narazili na propleskávání. Vy sami propagujete klípek jako velikonoční a sem tam se v něm i tahle tematika objevuje. Bylo původním záměrem vydat ho přímo na Velikonoce nebo vám to prostě jen tak hezky vyšlo?

Klára: Původně jsme to neplánovali. Když jsme potom ale zjistili, že Vilda shání velká pštrosí vejce, tak jsme si říkali, že vydat ho na Velikonoce je úplně dobrá příležitost.

Takže o podobě klipu jste si rozhodovali sami?

Klára: Právě, že ne. Všechno dělal JaneQ, režisér. My jsme to všechno jenom posháněli. Napsal nám třeba: Potřebuju pět pštrosích vajec. Tak jsme řekli: Vildo, zajeď na farmu… (smích)

Honza: Byly tam různé takové hezké věci. My jsme na začátku vlastně vůbec nevěděli, co tím vším myslí. Pořád nám to vysvětloval. Sice jsme viděli, jak se točí, ale co tím opravdu myslí, jsme pochopili až na konci střihu.

Klára: To je pravda. (smích) Bylo to dost divoký.

Nálady našich písniček ovlivňují to, co se děje kolem, říká skupina Toxique, Foto: Martin Chochola, Topzine.cz

Pracně sehnaných rekvizit z klipu Field Lines jste se nicméně elegantně zbavili, když jste je rozdali nejlépe oblečeným fanouškům. Čí byl tohle nápad?

Klára: Já řeknu, jak to bylo. My s Romanem máme z kluků největší byt a nemáme žádné děti. To znamená, že se u nás skladují všechny věci, které jsou kapely: scéna, paravány, merch… Takže u nás skončily i věci z tohohle videoklipu. Říkám klukům: Hele, co já s těmi vajíčky a bílým ubrusem? Já je doma nechci. No, a tak jsme je prostě rozdali. (smích)

A jaké pro vás bylo samotné natáčení? Užili jste si ho?

Klára: Mám výbornou historku s Honzou. Točili jsme v lednu. Já jsem měla skoro nahé nohy v punčocháčích. Klepala jsem kosu, protože byla asi nula. Teď koukám, Honza celý v černém a má bílé ponožky. Tak mu říkám: Honzo, ty nemáš černé? A on na to: Já je mám pod tím, mě je ale zima na nohy… Tak se Honzíček trošku zprudil, ale nakonec je sundal. (smích)

Honza: Samozřejmě. Já nesnáším…

Klára: Když je ti zima na nohy…

Honza: Když mi zpěvačka do čehokoliv kecá. (smích) A za druhé nesnáším, když je mi zima na nohy.

Co  říkáte na konečnou verzi klipu?

Honza: To jsou hodně osobní otázky tohle. Takové intimní. (smích) Jsme s tím spokojení. Dalo nám to hodně práce a těšíme se na točení dalšího klipu.

Klára: Hlavně už teď máme v hlavě divočejší a energičtější klip na léto, na kterém začínáme pracovat. Chystáme letní hit, takže se máte na co těšit.

Nějaká konkrétní písnička z nového alba?

Klára: To bude právě úplně jiná písnička. Teda ne z desky.

Honza: Buď můžeme říct, že je to překvapení, nebo můžeme říct, že ještě není hotová. (smích)

FOTO: Skupina Toxique
Kosmo-Toxique, Zdroj: toxique.cz

Vraťme se na chvíli k vašemu albu Outlet People. To s sebou vedle nových písní přineslo i nový vizuální styl kapely. Jak jste si na tuhle proměnu zvykli? Už jste se v ní stačili zabydlet?

Klára: Úplně. My jsme si, podle mě, hlavně vůbec zvykat nemuseli. Nebylo to tak, že bychom si řekli: uděláme strašnou změnu. Od doby, co jsme vydali první desku, utekla nějaká doba, my jsme začali poslouchat něco jiného a něco jiného nás začalo ovlivňovat. Písničky tím pádem vznikaly v nějaké náladě a tak vyústila do nového cédéčka. Bylo to postupné, takže vlastně nebylo vůbec potřeba si zvykat. Proměna šla hodně plynule.

Honza: Vyzkoušeli jsme si sami na sobě, jak hodně bylo osvěžující nové písničky nazkoušet a hrát. Svým způsobem to byla úplně jiná, nová kapela. Předchozí věci jsme hráli hodně a nechci tím říct, že bychom je měli nějak ošoupané, ale člověk je už po třech letech hraní vnímá jinak. Aby člověk mohl být přesvědčivý a autentický, musí tyhle změny vyvolávat.

Dívají se na to stejně vizionářsky i vaši fanoušci?

Honza: Dělat něco na ruku fanouškům nekoresponduje s tím, že my prostě chceme hrát, dokud neumřeme.

Klára: Je to hodně různý. Jsou lidi, kteří píšou, že se jim líbilo víc to předtím, a pak jsou zase ti, kteří jsou nadšení z toho, co je teď, no a potom zase ti, kterým se vlastně líbí všechno. To jsou takový ti skalní fanoušci, kteří naprosto respektují náš vývoj.

Povedlo se vám je přesvědčit i k tomu, aby na koncertech nosili masku s vaším logem?

Klára: Většinou je házíme do lidí začátkem koncertu, takže si je nasadí. Upřímně řečeno ono není úplně pohodlné být v nich celý koncert. (smích)

Honza: Občas se to stane, že objevíme skupinku zvláštních lidí, kteří si během koncertu nasadí ten šestiúhelník. Samozřejmě se nám nepodařilo dosáhnout v masové míře toho, že by třeba v metru člověk běžně potkával lidi v naší masce. To byl úplně první záměr. Je to určitě tím, že nejsou úplně pohodlné. (smích)

FOTO: Skupina Toxique
Maskující šestiuhelník skupiny Toxique, Zdroj: toxique.cz

Teď už ale k letošnímu roku. Kromě toho, že bude letní hitovka, co chystáte dál?

Honza: Strašně zajímavých věcí chystáme.

Klára: Nevíme ještě jestli na podzim, nebo na jaře, ale rádi bychom udělali takový ne úplně akustický, ale spíš divno-koncert na Nové scéně. Všichni chodíme s nápady, kterých je tolik, že je potřeba, abychom strávili nějakou noc spolu a trošku si to utříbili. Teď ale hlavně lákáme fanynky na to, že Honza s Vildou hrajou s holým hrudníkem. (smích)

Divno-koncert? V čem přesně bude spočívat to divno?

Klára: Já nevím, jestli to můžeme prozrazovat. Vlastně to bude spočívat v tom, že se spojí muzika i s jiným druhem umění. Je to vlastně takový multikulturní projekt. Ale zatím to nechceme prozrazovat.

Honza: Plánujeme ho třeba s výtvarníky z mladé generace, kteří nejsou úplně známí. Chceme tak vlastně spojovat různé formy. V době, kdy se moc neprodávají cédéčka, je to jedna z cest. Tím nechci říct, že jenom hudbou se to nedá utáhnout, ale je hrozně fajn, když se daří nějaký cross mezi mladými lidmi, kteří jsou kreativní. Přemýšlí úplně stejně jako my, akorát v jiném odvětví. Ale samozřejmě je to všechno ještě zahaleno rouškou tajemství. Trošku i pro nás. (smích)

Znamená to, že bychom se mohli dočkat vašeho dalšího DVD?

Klára: Určitě jsme přemýšleli o live koncertu, ale jestli to bude mít formu DVD nebo CD, to jsme zatím ještě neřešili.

Honza: Ale určitě tyhle věci registrujeme, protože máme sami rádi, když se můžeme dívat na nějaké živáky na DVD. Je to vlastně dobrý nápad…

Na podzim jste měli naplánovaný projekt ve Španělsku s tamními interprety. Jak to s ním vypadá s ohledem na vaše multikulturní plány?

Klára: Právě kvůli téhle multikulturní věci, kterou teď nedokážu přesně pojmenovat, jsme nemohli obětovat celé září a odjet do Španělska. Přesunuli jsme ho asi až na další rok a teď se budeme věnovat spíš tomuhle nápadu.

Honza: Španělsko na nás musí počkat. (smích)

Koncertování v zahraničí vás samo o sobě táhne?

Klára: Tak určitě je zajímavé srovnání publika. Vím, že v Anglii a Francii je třeba úplně jiné publikum než u nás. Tam se lidi chodí prvotně na koncert bavit. To znamená, že paří od začátku do konce. U nás lidi chodí nejdřív zkoumat. Takový ten model: ukaž, co v tobě je. Potom se strašně rozjedou. Nakonec tě nechtějí pustit a chtějí pořád přidávat. Je to takové srandovní. Neříkám ale, že jedno je líp a jedno je hůř, jsou to jenom jiné modely. Jinak jakékoliv hraní mimo ČR je super i v tom, že si uděláme výlet a poznáme i jiné kluby.

Honza: A vyřešíme cestou strašně moc věcí…

Klára Vytisková ze skupiny Toxique
Klára Vytisková, Zdroj: toxique.cz

Přece jenom je vás v kapele pět a asi je znát, že každého ovlivňuje maličko něco jiného. Jak vám tohle prolínání hudebních inspirací sedí?

Honza: Mě tohle hrozně baví, že má každý poměrně jiný vkus, jiné zázemí a něco jiného naposlouchaného. Pro mě je to jeden z hlavních kreditů vůbec. Ale jsou tu samozřejmě i hodně silná pojítka.

Klára: Dost poznáme, kdo kterou písničku dělal. Ale když ji pak společně doděláváme, dostane takovou tu naši linku.

Tři z vašich písniček dokonce podkresově zazněly ve filmu Román pro muže…

Klára: To byla ale hodně velká rychlovka. Myslím si, že je hádanka poznat, kde ty věci ve filmu jsou. Většina z nich je bez zpěvu.

Honza: Není to vyloženě tak, že bychom měli titulkovou písničku.

Co kdyby přišla nabídka, že ji můžete udělat?

Klára: Dokonce teď přišla. Chystá se nový český film od mladých tvůrců. Chtěli by udělat něco s mladými českými kapelami a my jsme z takových věcí nadšení.

Honza: My jsme tady těm impulsům hrozně otevření. To pak stačí jenom ťuknout a už vymýšlíme, co zajímavého se dá udělat. Když se naše písnička objeví ve filmu, tak to znamená, že se naše hudba dostane i k lidem, kteří by jinak třeba vůbec neměli šanci se k ní dostat. Jsme rádi za každou takovou příležitost, ale má to samozřejmě i své hranice.

Klára: Musí to být něco, za čím si stojíme. Nejdeme do všeho.

Na letošních Andělech vás přeskočili kolegové ze skupiny Nightwork. Kde se stala chyba?

Klára: Není to chyba, je to jen odraz toho, jak lidé u nás hudbu vnímají. Mám pocit, že my jsme tady pořád vnímáni spíš v rámci undergroundovějších kapel. Nightwork jsou zase úplně střední proud. S klukama jsme kamarádi a Vojta je super zpěvák, to úplně bez debat. Jen mě to stylově hodně míjí.

Honza: Na Andělech jsme měli možnost předvést něco, co děláme a za čím si stojíme. To je úplně nejdůležitější.

Máte jako skupina před vystoupením nějaký speciální rituál?

Honza: Musíme jíst. (smích) Jinak Patrik má takové svoje rituálky. Vždycky něco zničí nebo do něčeho kopne.

Klára: To je standard.

Honza: Vlastně je to rituál, protože kdyby to on neudělal, tak si řekneš, že je něco špatně. Tím pádem tě to rozhodí a nepodáš takový výkon. (smích)

Foto: Klára Vytisková ze skupiny Toxique
Princezna elektro-popu Klára, Foto: Martin Chochola, Topzine.cz

Poslední otázka: Kláro, hraješ na housle, saxofon a piáno… Neláká tě někdy udeřit do strun společně s klukama?

Klára: No, takhle. Na housle už jsem nesáhla pár let. Kluci by asi nebyli moc rádi, kdybych to vytáhla na koncertě. Pak jsem hrála na saxofon. Ten kluci taky moc rádi nemají. Na piano hraju takovým způsobem, že na něm umím skládat, ale nejsem žádný virtuóz. Dřív jsem jednu písničku v rámci koncertu na piáno hrávala, takže nevylučuji, že se to bude někdy opakovat.

Honza: Je to zajímavý nápad. To bychom třeba mohli někdy rozjet. (smích)

Klára: Ale pozor. K tomu musím ještě dodat, že Honza hraje na dudy.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..