Spisovatelka Léda Forgó: Rodiče mluvili německy, abych jim nerozuměla

Spisovatelka Léda Forgó se sice narodila v Maďarsku, ale už téměř dvacet let žije v Německu. Ve svých německy psaných románech se však k vlastní maďarské identitě neustále vrací.

FOTO: Léda Forgó v Praze
Spisovatelka Léda Forgó představila v Praze román Tělo mého bratra. Foto: Martin Mařák, Goethe-Institut Prag

Českému čtenáři bude debutový román Der Körper meines Bruders (Tělo mého bratra) německy píšící maďarské spisovatelky Lédy Forgó v lecčems blízký. Brzy čtyřicetiletá prozaička se v něm totiž vrací do totalitního Maďarska, které se příliš neliší od politických hrůz, jež v 50. a 60. letech zažívali na vlastní kůži také Češi a Slováci.

Léda Forgó (nar. 1973) je německy píšící spisovatelka maďarského původu. Do Německa odešla krátce po maturitě. Nejdříve studovala ve Stuttgartu dějiny a loutkové divadlo, později scénické psaní v Berlíně. V současnosti žije se svými třemi dětmi ve Šlesvicku-Holštýnsku. Debutovala roku 2007 románem Der Körper meines Bruders, o tři roky později vyšel její druhý román Vom Ausbleiben der Schönheit (Kde se nedostává krásy).

Však se také autorka letmo dotkne i invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, až do 70. let, které už sama zažila, se s ní však čtenář nepodívá. Román končí rokem 1969. „50. a 60. léta byly dobou velmi vzrušující,“ zdůvodňuje své rozhodnutí autorka a jedním dechem dodává, že „rok 1968 byl současně určitým mezníkem, kdy jedna komunistická éra skončila.“

Stín bratrova těla

Forgó v knize líčí příběh jedné maďarské rodiny, do jejíhož života hrubě zasáhne národní povstání proti komunistické diktatuře na podzim roku 1956. Zpočátku jsou všichni plni naděje a usmívají se v očekávání lepších zítřků. Jenže pak tříletého Palka zasáhne náhodná střela a chlapec umírá.

Společně s ním jako by zmizela i naděje. Revoluce je potlačena. Otec se s nečekanou ztrátou syna nedokáže vyrovnat a spáchá sebevraždu. Palkova sestra – dvojče Borka rázem zůstává s matkou sama. Pro obě je přitom vzájemné soužití obtížné, neboť socialismus i tělo mrtvého Palka vrhají na jejich životy dlouhý stín.

Přestože jsou knize někdy přisuzovány autobiografické prvky, autorka se tomu spíše brání a dodává například, že její vlastní matka není ani zdaleka podobná komplikované a místy až bezcitné hrdince knihy: „V románu jsem se chtěla určitým způsobem vyjádřit i k romantizujícímu mýtu mateřství a některým zavedeným tabu. Situace, kterou popisuji, je tedy úmyslně alespoň zčásti provokativní.“

Němčina jako tajný jazyk

Nehovořila-li Forgó během autorského večer o svých románech, odpovídala nejčastěji na otázky své dvojí identity, respektive skutečnosti, že už téměř dvacet let žije v Německu. Autorka přitom přiznala, že nebýt odchodu do Německa, nejspíš by nikdy žádný román nenapsala. Teprve nový jazyk jí totiž umožnil o závažných tématech maďarské historie psát s potřebným odstupem.

Na škole se přitom německy nikdy neučila, začala až s příchodem do Stuttgartu. Němčina dokonce u nich doma fungovala jako tajný jazyk. „Můj otčím umí německy a máma má taktéž základní znalosti, přestože mé romány si přečíst nedokáže. Když jsem však byla menší a neměla jsem slyšet, o čem si povídají, vždycky mluvili německy,“ vzpomíná autorka s úsměvem.

Dnes by na ni podobný trik už nezabral. V němčině napsala dva romány, jednu divadelní hru a několik kratších textů. Navíc už připravuje další příběh, v němž by se ráda od maďarských prvků zcela oprostila.

Léda Forgó byla hostem literární řady Literatura pod vysokým napětím, kterou už druhým rokem organizuje Goethe-Institut. Dalšími hosty této řady v minulosti byli kupříkladu prozaička Sibylle Lewitscharoff, humorista Wladimir Kaminer či mladý německý spisovatel Simon Urban. Program letošního ročníku uzavře 11. dubna uznávaný spisovatel Ulrich Peltzer.

Spisovatelka Léda Forgó: Rodiče mluvili německy, abych jim nerozuměla
Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*