Spisovatelka Léda Forgó: Rodiče mluvili německy, abych jim nerozuměla

FOTO: Léda Forgó v Praze
Spisovatelka Léda Forgó představila v Praze román Tělo mého bratra. Foto: Martin Mařák, Goethe-Institut Prag

Spisovatelka Léda Forgó se sice narodila v Maďarsku, ale už téměř dvacet let žije v Německu. Ve svých německy psaných románech se však k vlastní maďarské identitě neustále vrací.

FOTO: Léda Forgó v Praze
Spisovatelka Léda Forgó představila v Praze román Tělo mého bratra. Foto: Martin Mařák, Goethe-Institut Prag

Českému čtenáři bude debutový román Der Körper meines Bruders (Tělo mého bratra) německy píšící maďarské spisovatelky Lédy Forgó v lecčems blízký. Brzy čtyřicetiletá prozaička se v něm totiž vrací do totalitního Maďarska, které se příliš neliší od politických hrůz, jež v 50. a 60. letech zažívali na vlastní kůži také Češi a Slováci.

Léda Forgó (nar. 1973) je německy píšící spisovatelka maďarského původu. Do Německa odešla krátce po maturitě. Nejdříve studovala ve Stuttgartu dějiny a loutkové divadlo, později scénické psaní v Berlíně. V současnosti žije se svými třemi dětmi ve Šlesvicku-Holštýnsku. Debutovala roku 2007 románem Der Körper meines Bruders, o tři roky později vyšel její druhý román Vom Ausbleiben der Schönheit (Kde se nedostává krásy).

Však se také autorka letmo dotkne i invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, až do 70. let, které už sama zažila, se s ní však čtenář nepodívá. Román končí rokem 1969. „50. a 60. léta byly dobou velmi vzrušující,“ zdůvodňuje své rozhodnutí autorka a jedním dechem dodává, že „rok 1968 byl současně určitým mezníkem, kdy jedna komunistická éra skončila.“

Stín bratrova těla

Forgó v knize líčí příběh jedné maďarské rodiny, do jejíhož života hrubě zasáhne národní povstání proti komunistické diktatuře na podzim roku 1956. Zpočátku jsou všichni plni naděje a usmívají se v očekávání lepších zítřků. Jenže pak tříletého Palka zasáhne náhodná střela a chlapec umírá.

Společně s ním jako by zmizela i naděje. Revoluce je potlačena. Otec se s nečekanou ztrátou syna nedokáže vyrovnat a spáchá sebevraždu. Palkova sestra – dvojče Borka rázem zůstává s matkou sama. Pro obě je přitom vzájemné soužití obtížné, neboť socialismus i tělo mrtvého Palka vrhají na jejich životy dlouhý stín.

Přestože jsou knize někdy přisuzovány autobiografické prvky, autorka se tomu spíše brání a dodává například, že její vlastní matka není ani zdaleka podobná komplikované a místy až bezcitné hrdince knihy: „V románu jsem se chtěla určitým způsobem vyjádřit i k romantizujícímu mýtu mateřství a některým zavedeným tabu. Situace, kterou popisuji, je tedy úmyslně alespoň zčásti provokativní.“

Němčina jako tajný jazyk

Nehovořila-li Forgó během autorského večer o svých románech, odpovídala nejčastěji na otázky své dvojí identity, respektive skutečnosti, že už téměř dvacet let žije v Německu. Autorka přitom přiznala, že nebýt odchodu do Německa, nejspíš by nikdy žádný román nenapsala. Teprve nový jazyk jí totiž umožnil o závažných tématech maďarské historie psát s potřebným odstupem.

Na škole se přitom německy nikdy neučila, začala až s příchodem do Stuttgartu. Němčina dokonce u nich doma fungovala jako tajný jazyk. „Můj otčím umí německy a máma má taktéž základní znalosti, přestože mé romány si přečíst nedokáže. Když jsem však byla menší a neměla jsem slyšet, o čem si povídají, vždycky mluvili německy,“ vzpomíná autorka s úsměvem.

Dnes by na ni podobný trik už nezabral. V němčině napsala dva romány, jednu divadelní hru a několik kratších textů. Navíc už připravuje další příběh, v němž by se ráda od maďarských prvků zcela oprostila.

Léda Forgó byla hostem literární řady Literatura pod vysokým napětím, kterou už druhým rokem organizuje Goethe-Institut. Dalšími hosty této řady v minulosti byli kupříkladu prozaička Sibylle Lewitscharoff, humorista Wladimir Kaminer či mladý německý spisovatel Simon Urban. Program letošního ročníku uzavře 11. dubna uznávaný spisovatel Ulrich Peltzer.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jakub Ehrenberger
Vystudoval bakalářský cyklus anglistiky-amerikanistiky a německého jazyka a literatury na FF UK. Ve studiu německé literatury pokračuje v zahraničí. V rámci své publicistické činnosti se soustředí zejména na současnou anglo-americkou a německy psanou beletrii, z žánrové produkce se věnuje také historické próze, scifi, fantasy a komiksové tvorbě.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*