Autor Plánu N Simon Urban: Muži nad šedesát nemají v politice co dělat

FOTO: Simon Urban s moderátorkou
Spisovatele Simona Urbana (vlevo) zpovídala novinářka Alice Horáčková, Zdroj: Facebook Goethe-Institutu Prag

Když padla Berlínská zeď, bylo německému prozaikovi Simonu Urbanovi pouhých čtrnáct let, které prožil na Západě. To mu však nezabránilo v tom, aby sepsal ambiciózní detektivní román, v němž resuscitoval socialistické východní Německo.

FOTO: Simon Urban s moderátorkou
Spisovatele Simona Urbana (vlevo) zpovídala novinářka Alice Horáčková, Zdroj: Facebook Goethe-Institutu Prag

Ke znovusjednocení Německa nikdy nedošlo, hlásá obálka nenápadného románu Plán N, který lze v mnoha ohledech vnímat jako politický experiment. Německá demokratická republika je v něm totiž i v roce 2011 šedivou socialistickou zemí, kterou třímá v rukou jediná politická strana. Nic moc se nezměnilo. Jen ve Zwickau se po letech vývoje místo trabantů vyrábějí tzv. fobosy, které však ovzduší zamořují stejně jako jejich předchůdci.

Simon Urban (nar. 1975) je německý spisovatel narozený v západoněmeckém Hagenu. Studoval germanistiku v Münsteru a tvůrčí psaní na Německém literárním institutu v Lipsku. Živí se jako reklamní textař na volné noze a příležitostně píše. Po řadě povídek vydal roku 2011 debutový román Plan D (č. Plán N, Odeon 2012).

Hnacím motorem Urbanova románu, který autor zasadil do alternativního východního Berlína, je vyšetřování vraždy bývalého poradce generálního tajemníka Egona Krenze, který je v Urbanově románu stále prvním mužem ve státě. Podezření ulpí na Státní bezpečnosti. Pokud by se však prokázalo, že její agenti v likvidaci skutečně prsty měli, znamenalo by to hrubé překročení pravomocí, konec životodárné hospodářské spolupráce se západním Německem a v důsledku toho i ekonomický kolaps NDR.

Jak napsat ryzí thriller

Aby východoněmecké politické špičky tomuto scénáři zamezily, přizvou k vyšetřování ostříleného komisaře Richarda Brendela ze západního Berlína, který se společně s „domácím“ kriminalistou, nedůvěřivým Martinem Wegenerem, pouští do rozplétání celého případu.

„Předsevzal jsem si, že zkusím sepsat ryzí thriller, který však bude i literárně na úrovni,“ popisuje svůj tvůrčí záměr Simon Urban a dodává, že inspirací mu v tomto směru byl švýcarský spisovatel a dramatik Friedrich Dürrenmatt. „Dürrenmatt kdysi trefně prohlásil, že by rád tvořil umění tam, kde jej nikdo nepředpokládá. I proto psal třeba detektivní romány či tragikomedie, žánry oblíbené u široké veřejnosti, které jsou v jeho provedení zábavné, ale současně mají i značnou literární hodnotu.“

Se socialismem na věčné časy

Otázka, kolik si z dětství o východním Německu pamatuje, autora nezaskočí, přestože přiznává, že nikterak dobrou paměť nemá. Podle něj to však pro důvěryhodné zachycení dystopického východního Berlína ani tak podstatné není.

„Měli jsme příbuzné v západním Berlíně a jezdili jsme je občas autem navštěvovat. Jednotlivé vzpomínky jsou však už dost vybledlé. Vzhledem k tomu, že si toho moc nepamatuji, přirozeně si víc vymýšlím a vytvářím svůj vlastní svět, místo abych se soustředil na historickou realitu. Dějiny NDR jsem však prodloužil o dvacet let, přičemž poměry se změnily, stejně jako by se změnily, kdyby k tomuto historickému vývoji skutečně došlo,“ vysvětluje trpělivě Urban.

FOTO: Simon Urban: Plán NObhajobu své osoby vůči případným historickým nedostatkům zakončuje autor smířlivě: „Nemyslím si, že by má spíše povšechná znalost NDR byla vyloženě na škodu. Naopak jsem měl i díky tomu při psaní více tvůrčí svobody, popustil uzdu fantazie a nenechal se historickými fakty omezovat.“

Politika jen pro mladé

Plán N je z velké části politickou satirou, rozhovor s autorem se tedy neustále stáčel k politice, ať už té socialistické, fiktivní románové nebo současné. Přestože znovusjednocení Německa hodnotí Urban pozitivně, nezůstává k oběma stranám nekritický a sám se označuje za středového voliče.

Za největší problém každé vlády přitom považuje přesluhující muže: „Světové dějiny jsou důkazem toho, že jsou to téměř vždy staří, vrásčití kmeti, kteří všechno zpackají. Nikdo je tam nechce, ale oni se tam pořád zázračným způsobem drží. Kdybych to měl explicitně na něco vztáhnout, zmínil bych katolickou církev. To je neustále jedno a totéž. Proto si myslím, že by se měly všechny světové státy dohodnout, že muži nad šedesát už nemají ve vedoucích pozicích co pohledávat.“

Možná i proto se Urban v chystaném románu s pracovním názvem Godswana zaměřil právě na církev, respektive jednotlivá světová náboženství. „V alternativním světě této knihy uzavřela světová náboženství mezi sebou příměří a na fiktivním ostrově Godswana vystavěla svatostánek, který zčásti tvoří dóm, zčásti hinduistický chrám, zčásti mešita a zčásti buddhistický chrám. Tyto čtyři stavby společně srůstají směrem k nebi v jediný kostel. Symbolizují tedy mírumilovné soužití rozdílných náboženství,“ popisuje premisu příběhu německý prozaik a s drobným úsměvem dodává, že i tentokrát dojde k vyšetřování vraždy. Román by se měl na pultech objevit v příštím roce.

Simon Urban zavítal do Prahy coby první letošní host literární řady Literatura pod vysokým napětím, kterou už druhým rokem organizuje Goethe-Institut. 25. března na Urbanovo autorské čtení naváže německá spisovatelka s maďarskými kořeny Léda Forgó, program ročníku pak 11. dubna uzavře Ulrich Peltzer. Obě zbývající autorská čtení se konají vždy od 19 hodin v prostorách Goethe-Institutu v Praze.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Jakub Ehrenberger
Vystudoval bakalářský cyklus anglistiky-amerikanistiky a německého jazyka a literatury na FF UK. Ve studiu německé literatury pokračuje v zahraničí. V rámci své publicistické činnosti se soustředí zejména na současnou anglo-americkou a německy psanou beletrii, z žánrové produkce se věnuje také historické próze, scifi, fantasy a komiksové tvorbě.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*