Soundtrack k filmu Futurologický kongres. Nechte se okouzlit iluzí

FOTO: Futurologický kongres
Animovaná podoba Robin Wright objevuje snový halucinogenní svět. Zdroj: Aerofilms

Robin Wright hraje Robin Wright. A k tomu zpívá… Robin Wright. Tak lze ve zkratce shrnout zvláštní film Futurologický kongres. A potažmo i jeho neméně zvláštní soundtrack.

FOTO: Futurologický kongres
Animovaná Robin Wright objevuje snový halucinogenní svět. Zdroj: Aerofilms

Robin Wright má před sebou dost možná poslední velkou hereckou nabídku v kariéře. Filmové studio si ji chce koupit jako virtuální herečku. Z mnoha důvodů včetně tučného honoráře se herečka rozhodne na nabídku kývnout. Po dvaceti letech se vydává na futurologický kongres, aby zde vyjednala prodloužení své smlouvy. A dostává se do světa, který má k tomu reálnému na míle daleko.

Režisérem netradičního snímku, v němž se kombinují hraná a animovaná složka, je Ari Folman – jeden z nejvýraznějších izraelských režisérů. Jeho dosud nejúspěšnějším filmem je Valčík s Bašírem. Právě na něm s Folmanem pracoval i skladatel Max Richter – autor hudby k Futurologickému kongresu.

Inspirace od samotných Beatles

Max Richter se narodil v šedesátých letech v Německu. Vystudoval skladbu a hru na klavír na Royal Academy of Music ve skotském Edinburghu. Založil skupinu vážné hudby a vydal s ní pětici alb. Poté se pustil i do skládání hudby pro film. Mezi umělce, kteří ho nejvíce ovlivnili, řadí skladatele Philipa Glasse, ale taky kapely Beatles, Clash a Pink Floyd.

Richter je známý tím, že příliš nerespektuje zažité hranice. Ve své hudbě míchá dohromady klasické, elektronické a rockové prvky, což se zrovna k filmu tohoto typu hodí výtečně. Posluchači se o tom mohou přesvědčit na soundtracku, který obsahuje devatenáct písní.

Velkou zajímavostí hudební složky filmu je, že ve dvou písních zazní hlas samotné herečky Robin Wright. Jedním z těchto songů je Forever Young, který si můžete poslechnout níže.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Kristýna Motlová
Narodila se jednoho láskyplného dne na počátku devadesátých let ve středu republiky. Ten opustila až jako dospělá a v současnosti spokojeně studuje žurnalistiku a češtinu v údajně poslední zatáčce před Vídní. Má ráda filmové festivaly, britský přízvuk, život na vesnici, bouřky a mnoho dalšího. U filmů zásadně usíná. Pro Film a TV píše od přelomu let 2010 a 2011, od loňského léta navíc plní povinnosti zástupkyně editora.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*