5 fotek 
V inscenaci Spílání publiku 2010 v pražském Divadle Komedie usilují o bezprostřední kontakt s realitou. Ten je ale po každém nahmátnutí vždy odsunut. A to je směšné. Text rakouského spisovatele Petera Handkeho režíroval Dušan D. Pařízek a v Komedii se hraje druhým rokem, odtud rok 2010 v názvu inscenace.
Parodují se kostýmová dramata a mluví se o obecenstvu a k obecenstvu. Zdroj: prakomdiv.cz
Na Spílání publiku 2010 můžeme nahlížet dvojím způsobem. Tahle dvojakost vychází z podkladu, Handkeho textu, dramatizované úvahy o zničení přepážky mezi hercem a divákem. Z ničení a následného ticha se podstata divadla neodhaluje. Řeč neutichá, naopak staví na odiv svoji rozporuplnost.
Čtěte také: Odpad, město, smrt uhrane v Divadle Komedie
Závěrečné vyspílání je pak možná i poněkud ironickou odpovědí na neschopnost zodpovědět kladenou otázku. Na řeč hledání podstaty, jejíž nevyřknutou výpovědí je to, že podstata není.
Zesměšňuje se představování a jeho gestikulace
To je však jenom jedna tíživá interpretace analyzující rozporuplnou řeč. My bychom spíše řekli, že o podstatě nemůžeme mluvit. Anebo můžeme mluvit, ale nemůžeme o ní nic vědět. A jsme zpátky u textů, které spájíme s absurditou a absurdním divadlem.
Premiéra Handkeho textu kdysi vyvolala vlnu kontroverze. Dnes si stěží, bez studia dobových materiálů, dovedeme představit, z čeho ta kontroverze vzešla. Možná právě posun masové senzibility způsobuje, že tenhle kus vnímáme s jistou dávkou mainstreamové otupělosti, proti níž Handke tak brojil.
Konflikt mezi herci v tu nejnevhodnější dobu. Libují si v umělé krvi
Na čem se tedy řeč mluvčích posouvá? Na čem je vybudován drive? Herci ukazují staré známé divadelní postupy, které vzápětí odmítají, parodují a snaží se je překonávat. Jeden k nim sklouzává více, druhý méně, třetí je na ně alergický. Při svých vehementních protestech vytváří půdu dalším, aby ho obvinili.
Dnes nic nehrajem. Herci jste vy. Čas je jednom jeden – ten, v němž se právě škrábete po zádech.
Tenhle náboj rozporu se posouvá větami v podobné argumentaci, využívá se k oslovení publika nebo k popsaným scénkám o hraní.
Snahu něco zpodobnit občas vystřídá frustrace
Zkušení herci tenhle náboj posouvají, aniž by ho ztratili. Několikrát snad jiskra upadá, ale pak se oheň znovu rozdmýchá. Předstírání je okázalé, s umělými úsměvy a významnými pohledy, aby bylo hned odhaleno a vehementně odmítnuto. Vtip je důsledně budován pro pointu.
Vše vrcholí v závěrečném vyspílání. Slova jsou volena důsledně, abychom se v nich našli všichni: nejen obecně čecháčci, ale i hospodští analytici a věční studenti, zahrádkáři a plejáda dalších. Smích neutichá.
Očima Kateřiny Valalik Čermákové: Spílání publiku v Komedii slibuje už svým názvem netradiční zážitek. A tím opravdu je. Rozhodně neuvidíte, co už jste slyšeli a neuslyšíte, co jste viděli. Čtveřice herců se snaží divákovi zprostředkovat pravou podstatu divadla, vytrhnout ho z nečinného konzumování každého současného počinu. Chtějí, aby se divák zaktivizoval, aby mu nebylo jedno, co se mu po setmění předkládá. A když očividně neuspějí, tak vám vynadají. Spílání, řečeno jejich vlastními slovy, je zážitek.
Hodnocení: 90 %
Mluvíce o ohni, dopovězme, že po vyspílání se rozřeže a rozláme jediná rekvizita na prázdné scéně na třísky. V jakémsi očekávání táborového sbratření pak herci při děkovačce divákům rozdají piva, chleba a buřty.
Těšte se, bude pivo a buřty
Inscenaci provází jakási ironie: mluví o zrušení přepážky mezi jevištěm a hledištěm, ale diváci si nenechají své poklidné přihlížení rušit. Možná má jít o prohlédnutí, ale inscenovaná situace nepřeje prožitku osvícení. I když se do publika míří reflektory, kromě přechodného pocitu narušení, je nic nenutí vzdát se anonymity hlediště.
Nemusíte se tedy obávat, že budete vyzváni k akci. Inscenace je založena na psaném textu, je nazkoušena a ani Handkeho text nepřeje neočekávané interakci s publikem. Kdysi kontroverzní text poskytnul mechanizmus pro stavění a vršení point, což je samo jistě dostačující.
Spílání publiku 2010
Divadlo Komedie
Autor: Peter Handke
Režie a scéna: Dušan D. Pařízek
Hrají: Martin Pechlát, Martin Finger, Gabriela Míčová, Stanislav Majer
Hodnocení: 80 %
