Divadlo ABC uvedlo poslední premiéru sezony. Ostatní světy režiséra Radovana Lipuse slibovaly netradiční podívanou, zamyšlení nad otázkou ženské emancipace a rozkladem mezilidských vztahů.
Současný svět se prolíná s dobou viktoriánské Anglie. Zdroj: Městská divadla pražská
Drama současné britské autorky Kate Atkinsonové se řadí k těm, které nám stále dokola nutí rozvrácené manželské i mimomanželské vztahy. Ty poukazují na neutěšené vztahy mezi rodiči a dětmi a odhalují šokující okolnosti, které mají jednotlivé postavy ukryté ve svých pandořiných skříňkách. Nic nového pod sluncem.
Jediné nové, s čím autorka přichází, je prolínání světů minulých a současných. Chce ukázat diametrální odlišnost problémů žen viktoriánské Anglie a těch dnešních, ovšem bez soudů, která doba byla lepší. Zatímco tehdy ženy bojovaly za rovnoprávnost a proti zkostnatělým předsudkům společnosti, současné ženy jsou emancipované snad až příliš, když nejsou schopné žít ve stabilním páru.
Příběh se otáčí kolem rozvedené třicátnice Elizabeth, která si za ušetřené peníze koupí starý, historií nasáklý dům. Na návštěvě se u ní postupně objeví několik lidí, kteří si sami přinášejí problémy a bolestné vzpomínky na minulost. Setkáváme se tak se sestrou Kitty, kterou si zahrála Dana Batulková.
Vztahy z minulosti vyplouvají na povrch
Kitty se zprvu jeví jako nepříjemná a závistivá nevlastní sestra, jejímž nejoblíbenějším tématem je adopce sestry Elizabeth. Postupně poznáváme, že Kitty není schopná žít ve šťastném soužití s muži, kteří s ní dokáží být pouze za účelem sexu.
Vždy vzorná Susie se přestane matce líbit ve chvíli, kdy přizná, že je na holky.
Ani jejich matka v podání Dany Syslové neměla nejšťastnější život, a tak se bojí, aby její dcery neskončily podobně. Není schopná si přiznat, že rodina, navzdory její urputné snaze, nefungovala a dcerám rodinná historie leží v žaludku doteď.
Nejhorší můra lesbiček? Když najdou přítelkyni s mužem
Aby stěžujících si dam nebylo málo, seznamujeme se ještě s Elizabetinou lesbickou kamarádkou Susie, která se svou přítelkyní touží po dítěti. Jediným mužským elementem, do doby, než se objeví nebezpečný svůdce Alex, je Jim, dobrosrdečný elektrikář, který v domě opravuje elektrické vedení. Byl šťastným otcem a partnerem do chvíle, než se dostal do hnízda zoufalých exmanželek, expřítelkyň a leseb.
Potácející se zklamané postavy sleduje z druhého břehu duch Agnes, která v domě sloužila před sta lety jako guvernantka. Její nešťastná láska k pánovi domu skončila tak, jak předurčoval její společenský stav.
Guvernantka Agnes se zamiluje do svého pána. Za svou lásku draze zaplatí.
Bezmála tříhodinové představení by bylo milou podívanou, kdyby netrvalo tak dlouho a divák nemusel čekat na dějové zvraty. Navíc atraktivita příběhu by se dala přirovnat k filmu na nedělní odpoledne. Na zajímavosti nepřidá ani přítomnost Agnes jako ducha, který se prochází po pokoji a naslouchá problémům, které řeší současné majitelky.
Agnes, stejně tak jako její představitelka Henrieta Hornáčková, nepůsobila zajímavě a nepřinášela nic nového. Z doby viktoriánské Anglie jsme viděli už mnoho jiných děl, takže nás nepřekvapí, jaké útrapy ženy někdy snášely. A tak nás nezaujme ani Veronika Gajerová, která vystupuje až afektivně v roli podváděné manželky, ani ostatní historické postavy, které byly zahrány v mezích uvěřitelnosti.
Veronika Gajerová se představila v roli upjaté manželky, která za každou cenu musí udržet harmonii v rodině.
Z druhé skupiny žijících postav bych ocenila výkon Evellyn Pacolákové, která hlavní roli zahrála dobře, a i přes dočasnou indispozici (kulhala, protože si vymkla kotník) působila přirozeně. Zato jinak velmi ceněná herečka Dana Batulková dostala roli rozpustilé, neusazené třicátnice, která je postrachem pánských ložnic. I když se Batulková snažila, přeci jenom bych si na jejím místě představovala někoho jiného.
Muži jsou v menšině
Dana Syslová, známá dnes především rolemi hodných babiček v televizních seriálech, měla zahrát jí nevlastní charakter, se kterým se sice vypořádala, párkrát její hořekování ale hraničilo s patosem. Herecké výkony u mužských postav a celkově jejich prostor k vyjádření se odpovídal tématu hry. Nikdo na ně není zvědavý, stejně jsou jen strůjci dámských neštěstí.
Scéna Davida Baziky zpodobňovala velký pokoj, který zároveň sloužil jako ateliér. Zaujala mě především vysoká knihovna a dobře vybraný nábytek, který svou mohutností a zašedlostí připomínal tíživou a dusnou atmosféru, která prostupovala celým příběhem.
Nešťastní ex zapíjejí žal alkoholem.
Hlavní nedostatky spatřuji v režijním a dramaturgickém pojetí. Inscenace by potřebovala prostříhat, provětrat a uhladit, aby nepůsobila tak těžkopádným dojmem. Divák, zprvu plný očekávání, je umořen množstvím dialogů, které jsou často nic neříkající a neposouvají děj kupředu. Druhá půlka představení sice ubíhá rychleji, ale rozhodně nepotřebovala tak dlouhé entrée.
Uvidíme, co scéna Divadla ABC přinese v novém roce. Přejme si hry svižnějšího rázu, více vtipu a méně experimentálních přešlapů.
Ostatní světy
Městská divadla pražská (Divadlo ABC)
Autor: Kate Atkinsonová
Režie: Radovan Lipus
Hrají: Evellyn Pacoláková, Stanislava Jachnická, Dana Batulková, Dana Syslová, Henrieta Hornáčková, Veronika Gajerová, Lukáš Jurek, Aleš Procházka a další.
Hodnocení: 60 %