3 fotky 
Klubová scéna plzeňského Divadla J. K. Tyla se vyznačuje alternativní divadelní produkcí. Inscenace dramatu Ošklivec německého autora Maria von Mayenburga nezklamala. Pod režijním vedením Davida Šiktance oslnil především herec Marek Adamczyk.
Marek Adamczyk patří mezi naděje Divadla J. K. Tyla. Zdroj: Pavel Křivánek, djkt.cz
Ošklivec se prezentuje jako komedie současnosti reflektující aktuální stav dnešní společnosti toužící po kráse a úspěchu. Řada absurdně vypadajících situací nakonec veselohru mění na smutnou frašku. Právě onen barevný háv plný vtipných replik, které tvůrci hře nasadili, dělá toto drama komedií. Naláká tak nejen skeptiky, ale i životní optimisty a divadelní obec lačnící po humorných zážitcích. Ovšem ošklivost jako ústřední téma autoři okatě vypíchli.
Recenzujeme: Mládí se prodírá Amazonií v Divadle J. K. Tyla
Sledujeme mladého nadějného herce, nedávného absolventa DAMU, Marka Adamczyka představujícího nesmírně ohyzdného vědce Letteho. Vzápětí se v příběhu objevuje stejná osobnost, ovšem znatelně krásnější. Tato dokonalá bytost je přitom stále stejný Marek Adamczyk, který mimikou a gesty vytvořil karikaturu člověka a hned šarmantního elegána. Pomáhá mu oblek ošklivé barvy, ale šikovného střihu – právě v něm vystřihne dvojí osobnost jako nic.
Klubovská scéna Divadla J. K. Tyla dává prostor mládí.
Divákovo oko se neunavuje mnohostí barev, a tak stejně ošklivou barvu kostýmku má i herečka Kamila Šmejkalová. Její role je taktéž dvojí. Hraje Fanny jako ženu Letteho a stejnojmennou jeho milenku, starou, bohatou a plastikami vylepšenou dámu. Herecký koncert doplňují Zdeněk Rohlíček a Michal Štěrba, stejně zdatně v obsazení dvojrolí. Právě Štěrba dokazuje, kterak pouhým převlečením imaginárního kabátu a s použitím minima rekvizit zahrát několik postav v jedné inscenaci.
Tvůrci se vytáhli s nesmírně originálními přechody děje beze změny scény. V jedné minutě se ocitáme u rozhovoru Letteho s manželkou Fanny a mrknutím oka spatříme zase Fanny, tentokrát ale jako starou dámu. Úprava scény si vystačila s několika prkny stlučenými do podoby přehlídkového mola, pár krabicemi a výhradně hnědými odstíny. Splynutí postav a přeměnám osobností pomáhala jedna ošklivá látka tvořící obleky všech herců.
Ošklivec přichází s novým pojetím žánru komedie.
Děj dramatu je v podstatě velmi jednoduchý: vědec Lette kvůli ošklivosti vlastní tváře nemůže prezentovat vlastní patent. Rozhodne se podstoupit jedinečnou plastickou operaci celého obličeje. Změní se však nejen jeho vzhled, ale i charakter a celý život. Vše se najednou točí jen kolem krásy. Lette ničí vše, co má, aniž by si to uvědomoval. Nakonec, když světem pobíhá stále více a více lidí s Letteho novou, dokonalou, tváří, nic není jako dřív. Právě ztráta identity je jedno z hlavních témat, kterým se hra zabývá.
Ošklivec se vyznačuje decentním přístupem k prezentaci problematiky dneška. Neuvidíte pompézní exhibici ani strhující emociální výstupy herecký hvězd. Namísto toho vplujete do děje a skoro se ho sami zúčastníte, jelikož jeviště máte přímo na dosah. Diváctvu se dostává i osahání si imaginární reality, světa dokonalých lidí s dokonalými tvářemi. Právě onu prchavou povrchní krásu dokázali autoři zhmotnit v atmosféře divadelních prostor.
Inscenace patří mezi repertoár neokoukaný, takřka čerstvý. Právě proto ji lze zařadit mezi ty nejlepší kousky produkce plzeňského divadla, alespoň ty v komorním duchu. Jednoznačně dobré divadlo.
Ošklivec, Divadlo Josefa Kajetána Tyla (Divadlo v Klubu), autor: Marius von Mayenburg, režie: David Šiktanc, hrají: Marek Adamczyk, Kamila Šmejkalová, Zdeněk Rohlíček, Michal Štěrba
Hodnocení: 80 %
