Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Le Havre. Kritici slaví. Kaurismäki natočil pozitivní film

Pavlína Nouzová

Pavlína Nouzová

6. 1. 2012

Našedlé prostředí s prázdnými silnicemi. Hrdina žijící ve stereotypu, který naruší nečekaná událost. Minimalistické dialogy stejně jako vybavení interiérů. To zase točil Aki Kaurismäki.

Po pěti letech se finský režisér Aki Kaurismäki pustil opět do filmování. A po slabých Světlech v soumraku přichází s komedií, která rozhodně není jako ty z Hollywoodu. Čekejte drsný humor, krátké dialogy a scény, ve kterých si budete lámat hlavu, jestli tohle ještě pořád myslel režisér vážně.

Aki Kaurismäki je snad nejznámější finský režisér současnosti. Jeho tvorba se vyznačuje stále opakujícími se prvky jako například téměř nulové vybavení interiérů, hlavni hrdina bývá loser z davu a jeho příběhy nekončí zrovna pozitivně. Na kontě má snímky jako Najal jsem si vraha, Muž bez minulosti nebo Světla v soumraku. Sám je sarkastický kuřák, se kterým není zrovna jednoduché vyjít.

Pro někoho, kdo by se díval na první Kaurismäkiho film, může být Le Havre celkem příjemným úvodem do jeho rozsáhlé tvorby. Tentokrát nesáhl po hlubokých filozofických myšlenkách či narážkách na život v jeho domovině. Le Havre je oproti svým předchůdcům odlehčenější a i jeho konec naznačuje, že režisér za poslední roky výrazně pokročil.

Postarat se o utečence z Afriky? Levou zadní, Zdroj: distributor filmu

Celkové ladění filmu je oproti třeba Světlům v soumraku minimálně depresivní. Marcel Marx, který není (!) outsider společnosti, ale sympatický postarší muž, jehož mají lidé rádi, objeví na ulici třináctiletého utečence z Afriky. Rodiče mu zatkli, a tak se Marcel rozhodne ho schovat u sebe doma. Zatímco mu všemožně pomáhá, jeho ženě se zhorší zdravotní stav a musí do nemocnice. Marcel si tak musí vybrat – je důležitější pomoci cizímu chlapci, nebo držet za ruku svoji manželku?

Očima Terezy Janíkové: Kombinace francouzského kouzla a finské syrovosti, kombinace hravé komedie, rodinného dramatu i noir kriminálky. Věčně pochmurný Kaurismäki si šlehnul… A vznikl z toho, jak se všude avizuje, veskrze pozitivní film, přitom však veskrze upřímný, přirozený a nevtíravě milý. Navíc každý záběr je Kaurismäkiho uměním. Pěkné novoroční překvapení!

Hodnocení: 4****

Marcel oboje celkem zvládá a na diváka na konci čeká odpověď na otázku: Uzdraví se Marcelova žena? Dostane člověk, který je veskrze dobrý, zaslouženou odměnu? U předchozích Kaurismäkiho filmů by bylo rozuzlení předvídatelně záporné. Tentokrát vás ale v průběhu snímku naláká, že možná aspoň o kousek ustoupil od zažitých znaků svých filmů.

[youtube_660]5E7mC3-F5fs[/youtube_660]

Kaurismäki je totiž známý tím, že stačí vidět minutu nějakého jeho snímku a ihned ho poznáte. Zdi v pokojích jeho hrdinů jsou jednobarevné a s minimem dekorací. Používá stále stejné herce – i v Le Havru uvidíte Jean-Pierra Léauda nebo Kati Outinen. Neustále vás rozesmívá absurdním, černým humorem. Dialogů je minimum, protože výraz herce, kterého vede právě on, řekne mnohem více.

To vše zde dodržuje. Tentokrát ale jeho hlavní hrdinové nejsou tak tragičtí, nedejbože neschopní loseři. Také si pohrává s happy endem, což v jeho podání nekončí patosem (starší muž, jehož žena je nemocná, pomáhá malému africkému chlapci – představte si to made in Hollywood).

Pro fanoušky nic nového pod sluncem

Přesto ale pro někoho, kdo už viděl celou jeho filmografii, nebude Le Havre zas tak velkým překvapením. I když pár prvků se oproti jeho tvorbě liší, drtivá většina zůstává, a to i třeba v zacházení s osudy postav. Marcel Marx stejně jako třeba hrdinka snímku Mraky odtáhly žije ve stereotypu, ve kterém mu je příjemně. Pak ho ale z něj vytrhne něco neočekávaného.

Detektiv a ananas. I tak může vypadat absurdní humor

Fanouškovi Kaurismäkiho pak může připadat, že se jen dívá na prodlouženou verzi jeho předchozího filmu. Že mu tenhle finský podivín už nenabízí nic moc nového. A bohužel to je i z části pravda.

I když ale už jen vychází sám ze sebe a nic nového se Kaurismäki neučí, dokáže diváka pobavit absurdním humorem i dojmout ho tím, že někde, třeba v přístavu Le Havre, žijí dobří lidé, kteří nečekají za svou pomoc nic na oplátku. Navíc když strojeně mluví a hrají spíš jako na divadle, budou jeho stylem překvapeni aspoň ti, kterým jeho jméno nic neříká.

Le Havre (Le Havre)

Komedie / Drama
Finsko / Francie / Německo, 2011, 93 min

Režie: Aki Kaurismäki
Hrají: André Wilms, Jean-Pierre Darroussin, Jean – Pierre Léaud, Kati Outinen, Blondin Miguel, Elina Salo, Pierre Étaix, Laïka

Hodnocení: 4****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Le Havre. Kritici slaví. Kaurismäki natočil pozitivní film