RECENZE: Kytice vykvetla. Hrající právníci vykročili pravou nohou

FOTO: Kytice, Divadelní soubor Korek

FOTO: Kytice, Divadelní soubor KorekErbenova Kytice se před dvanácti lety dočkala filmového zpracování. Nyní se s ní diváci setkají i na divadelních prknech. Do odvážného počinu se pustil divadelní soubor Kolek, který působí při Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Buď to ještě nikoho nenapadlo, nebo si nikdo ze zkušených netroufl. Tak to do ruky musel vzít amatérský soubor Korek složený ze studentů pražských práv. Erbenova Kytice je náročný oříšek k rozlousknutí. Korek sice nakoukl pod skořápku, ale k jádru se nedostal.

Nepřehlédněte: Prague Playhouse uvede muzikál A Christmas Carol

Začátek působil slibně, a to díky pohybům na zvuk tikajících hodin a sborové recitaci. Poezie na divadelních prknech mívá problém se statičností, to se nevyhnulo ani Korku. První část, Svatební košili, rozpohybovali čtyři umrlci, kteří s hlavní mužskou postavou vytvořili zvučný recitační pětihlas. Přesto ústřední dvojice stojící nad rozpohybovanou scénou zůstala strnulá, což ubíralo na celkovém pocitovém vjemu.

FOTO: Kytice, Divadelní soubor Korek
Mužská pětice se chystá na nevinnou dívenku. Zdroj: DS Korek

Michael Rozyspal, v hlavní roli milého mrtvého, procítěně recitoval a lehce tak kompenzoval strnulost své postavy. Rytmizovanou poezii podkreslovala hudba, která pozvedávala inscenaci z hlubin statičnosti. Kostýmy Anny Hruškové ve Svatební košili dosáhly vrcholu. Dívka v bílých romantických šatech stála uprostřed bíle poprášené mužské pětice, kterou zdobily šedivé potrhané kabátce a vysoké boty. Kostým výborně podtrhoval mrtvého muže vracejícího se z války.

Divadelní soubor Korek vznikl v prosinci 2011 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Skládá se ze studentů všech ročníků a klade si za cíl dokázat, že právníci nejsou jen právníky. Vlastní dramatizace Erbenovy Kytice je jeho první inscenací. Pojmenování Korek vzniklo ze společné debaty nad názvem souboru. Dostali jsme se k němu přes historku, která se nám udála na našem prvním společném soustředění. Herci pak navíc byli nuceni se před zkouškami rozmlouvat s korkem v puse, což nesli mnohdy nelibě, proto jim název přišel trefný.

Svatební košile patřila k vrcholům kostýmovým, Dceřina kletba k hereckým. Klára Obrová jako matka i Zuzana Vrbová v roli dcery ukázaly uvěřitelné emoce, což je u poezie klíčové. Obrová navíc kvalitní herecký výkon potvrdila v poslední části, Vodník, opět v roli matky. „Matko má, matičko,“ naříkala Vrbová tklivě a velmi procítěně.

Většina herců-právníků mnohdy suše odříkávala text, nebo se naopak do projevu snažila nacpat emoce pomocí hlasitého křiku. Herci-právníci je více přehrávali, než procítili, a to zabíjelo celkový dojem. Skutečné emoce pro poezii tak důležité mnohdy chyběly.

FOTO: Kytice, Divadelní soubor Korek
Kostýmy ladí do černo-červeno-bíla

Ztrátu dítěte v Dceřině kletbě umocňuje vizuální efekt krvavých rukou a červená skvrna na bílé košili. Kostým matky, stejně jako ostatní, zapadl do černo-červeno-bílého rozpoložení barev celé inscenace. Vynikajícím nápadem vyřešil soubor otěhotnění dcery. Takových perliček najdeme v tomto zpracování Kytice více, například proměnění zlata v předposlední části Poklad.

Drahé kovy se blyští stejně jako voda se zlatavou příměsí použitá pro jeho zpodobnění, v momentě se ale promění v bezcennou hlínu, stejně jako zhnědne barva. Rozvěšené punčochy na šňůrách rychle a efektně vytvořily prostředí hustého lesa. Anně Jurenkové jako vdově chyběl emoční vklad, ta kapka, která by diváka vzala za srdce. Poslední část Vodník už neměla čím překvapit, kromě fialově nalakovaných nehtů Vodníka aneb Štefana Baláže.

FOTO: Kytice, Divadelní soubor Korek
Pro Poklad matka zapomene na svoje dítě

Funkčně řešenou scénu tvořila jedna pevná kulisa, a to dřevěné molo s širokými schůdky. Zpod něj se jedním tahem daly vytáhnout rekvizity, na druhou stranu působil jako skladiště divákovu oku nelahodící.

Jako nejzajímavější postavu i její ztvárnění hodnotím Fatis, jak je napsáno v programu, v podání Nikol Roubíčkové. Na jednu stranu průvodkyně protkne červenou linkou celou inscenaci. Na stranu druhou odděluje jednotlivé příběhy intermezzy a nerušivě připravuje rekvizity. Jako osud nebo hlídačka děje nedovolí sestoupit vodníkovi z cesty a rozmyslet si zabití svého dítěte.

Sečteno a podtrženo. Co se týče kostýmů, světel a hudby, udělal Korek maximum. Dokázal inscenaci zasadit do jednotného rámce. Kytice měla premiéru teprve v polovině listopadu letošního roku. Navíc jde o prvotinu Korku. Soubor hrajících právníků, i přes větší či menší nedostatky, vykročil pravou nohou do divadelního světa.

Kytice

Divadelní soubor Korek v Divadle Na Prádle

Autoři: Karel Jaromír Erben / Jan Holec

Režie: Jan Holec

Hrají: Štefan Baláž, Václav Hodonický, Tomáš Hrabal, Anna Jurenková, Radek Morávek, Klára Obrová, Pavlína Robotková, Nikol Roubíčková, Michael Rozsypal, Zuzana Vrbová a další

Hodnocení: 70 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Anna Kottová
Narodila se jako revoluční dítě v listopadu roku 1989. Chodila na čtyřleté Gymnázium Na Zatlance. I díky tomu se dostala na vymodlenou žurnalistiku a poté na mediální studia na FSV UK v Praze. Do redakce TOPZINE.cz nastoupila v podzimním měsíci listopadu léta Páně 2010. Píše pro rubriku divadlo především recenze a rozhovory. Od května 2011 působila jako zástupkyně editorky a od listopadu 2011 vedla divadelní rubriku. Od června 2013 se vrátila zpět na redaktorskou pozici, protože miluje psaní. Jakékoli pochvalné komentáře i ostrou kritiku můžete zasílat na: anna.kottova@topzine.cz

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*