2 fotky 
Pro českého čtenáře zatím nepříliš známá argentinská spisovatelka Claudia Piñeirová boří mýtus, podle kterého latinskoamerická literatura končí magickým realismem. Drama Tvá začíná manželskou krizí, která dovede hlavní hrdinku k zoufalým činům.
Polibek na papíře s podpisem Tvá všechno odstartoval., Zdroj: Nakladatelství Plus
Po dvacetiletém manželství už vztah není takový, jako býval na začátku. Ví to také Inés Pereyrová, hlavní hrdinka příběhu. Poté co nalezne v manželových věcech milostný dopis podepsaný Tvá, začne vymýšlet plán, jak si svého milého udržet. To ale netuší, že se celá věc až moc nepříjemně zkomplikuje.
Claudia Piñeirová (1960) se narodila v Argentině a je jednou z vynikajících autorek se smyslem pro napínavou zápletku. Její doménou je propracovaná psychologie postav, které jsou zasazeny do kontextu kriminální události. Staví své postavy do vyhrocených situací, ve kterých se musí rozhodnout, jestli si udrží své postavení a budou žít v přetvářce, nebo vše odhalí světu. Autorka zkouší, kolik přetvářky člověk může snést a kdy se jejím vlivem začne měnit.
Za román Las viudas de los jueves (Čtvrteční vdovy, 2005) získala prestižní cenu deníku Clarín. Kniha Elena sabe (Elena ví, 2007) jí vyhrála německou cenu LiBeraturpress a kniha Los grietas de Jara (Jarovy spáry, 2009) Cenu Juany Inés de la Cruz.
Inés Pereyrová a Ernesto Pereyr žijí v Buenos Aires a jsou manželé už dvacet let. Mají dospívající dceru, která se s rodiči skoro nebaví a jim to docela vyhovuje. Inés začne Ernesta podezřívat z nevěry a její obavy se potvrdí s nalezením milostného psaní s otiskem rtů a podpisem Tvá.
Od milostné aféry až ke smrti
Jednoho večera Ernestovi někdo zavolá, odjede a Inés jej pronásleduje. Zjistí, že se schází se svou sekretářkou Aliciou. Milenecká dvojice se však pohádá, Ernesto do Alicie strčí a ona upadne hlavou přímo na kládu. Je na místě mrtvá. Jediní dva lidé, kteří o nehodě ví, jsou Ernesto a Inés.
Nehoda odstartuje rychlý sled událostí a zpočátku jasná situace se stále více zamotává. Inés si naivně myslí, že může svůj vztah s manželem zachránit díky týmové práci při vymýšlení taktiky, jak se zbavit podezření ze smrti Alicie. Ernesto o její pomoc však vůbec nestojí. Nakonec chce vinu svalit na ni.
Propracovaná psychologie hlavní postavy
Autorka v knize dobře rozpracovává psychologii postav, za všechny můžeme jmenovat sobeckost každého z nás, která je z příběhu víc než patrná. Hlavní představitelka Inés Pereyrová je nanejvýš zajímavou osobností. Nedělá si o životě a o mužích žádné iluze. Když zjistí, že ji manžel podvádí, okamžitě zavrhne žárlivou scénu a spíše se snaží přimět manžela k doznání. Je prostě připravena dát mu další šanci. Inés je prototypem velmi sebevědomé ženy. Chce mít vždy vše pod kontrolou, charakterizuje ji pečlivost až puntičkářství, vše si předem přesně plánuje. Když nad něčím přemýšlí, sepíše si schéma možných situací a podle něj se pak rozhoduje a dělá další kroky.
Postava Inés však může někdy vzbudit dojem, že je až moc nad věcí, nic si nepřipouští. Chvílemi to vypadá, že život v přetvářce, a tedy v neustálých obavách, jí rozdvojuje osobnost.
Kombinace několika vypravěčských postupů
Kniha stojí na několika vypravěčských postupech. Většinu příběhu vypráví sama Inés, tedy v ich-formě, kdy je její vyprávění prokládáno kapitolami, které se skládají pouze z dialogů. Jedná se o příběh dcery Laury.
Vedlejší linie příběhu se týká právě Laury. Ta otěhotní, ale ani jeden z rodičů si toho kvůli vlastnímu problému nevšimne. Laura svou matku nemůže vystát. Chce se svěřit otci, ale poté, co zjistí, že má poměr s jinou ženou, ztratí v něj důvěru. Tím však její příběh zdaleka nekončí.
Následující dny byly peklo. Nic se nedělo, Jak má mít člověk chuť umývat nádobí, zametat nebo žehlit, když má v rukou něco tak důležitého, jako je zatajování vraždy? Jak se má soustředit na čištění záchodové mísy, na to, aby vyndal jídlo z mrazáku, na pravou chvíli, kdy cukr na pánvi začne karamelizovat? Jak má snášet věšné ksichtění dospívající dcery?
Lauřinu situaci si ale čtenář musí odvodit z pouhých promluv. Autorka totiž nenabízí pohled do jejích myšlenek. Je tak třeba vžít se do postavy a představit si, co asi prožívá. Piñeirová tímto nabízí volný prostor k zamyšlení.
Některé kapitoly představují naopak výňatky ze soudní zprávy. Týkají se nalezených důkazů proti Inés. Vyskytuje se tady také vypravěč, který popisuje situaci obou hlavních hrdinů, a to každého zvlášť.
Čtěte také: Postavy knihy Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka a Karel nejsou sráči
Právě rozlišení těchto čtyř postupů je velmi specifické. Když vypráví Inés, chová se vždy velmi racionálně a přesně ví, co chce a co udělá. Dialogické promluvy týkající se Laury mají navodit pocit izolace, stejně jako je Laura izolovaná od svých rodičů.
Soudní zprávy ukazují, jak promyšlené jsou Inésiny činy. Zároveň však zdůrazňují, že Inés nedomýšlela jejich následky. Zapomněla zničit všechny důkazy, které by mohly svědčit proti ní. Co se týká vypravěčské er-formy, objevuje se vždy, když postavy začnou jednat iracionálně či v afektu.
Tragikomický případ jedné nevěry
Román Tvá zaujme všechny, kteří mají rádi napětí od začátku až do konce. Příběh je klasickým příkladem toho, že na jednu lež se nabalují stále další a nakonec se všechno zamotá tak, že jeden neví, jak z toho ven. Ač se toto zhodnocení může zdát banální a vyprahlé, na knihu Tvá sedí dokonale.
Díky hluboké psychologii postav má čtenář pocit, že se stává součástí příběhu a začíná přemýšlet, co by udělal on na místě Inés nebo Ernesta. Když už si myslí, že je všechno jasné, autorka znovu zamíchá kartami a objeví se nová okolnost, která otočí případ o sto osmdesát stupňů.
Název: Tvá
Název originálu: Tuya
Autor: Claudia Piñeirová
Překlad: Blanka Stárková
Počet stran: 176
Vazba: vázaná s přebalem
Vydalo: Nakladatelství Plus, Praha 2012Hodnocení: **** (90 %)
