RECENZE: Jihočeskému divadlu nejste Fuk. Zelenka režíruje v Budějovicích

FOTO: Teresa Branna a Jan Dvořák v inscenaci FukInscenaci Fuk, původním názvem Kloaka, zařadilo do repertoáru Jihočeské divadlo. Hru nizozemské autorky Marii Goos zrežíroval Petr Zelenka, známý svou spoluprací s Dejvickým divadlem. Poprvé se vydal za hranice hlavního města. V Budějovicích vytvořil inscenaci, která baví, až divákovi naskakuje husí kůže.

FOTO: Teresa Branna a Jan Dvořák v inscenaci Fuk
Ministerský kandidát Jarda vylévá své bolavé srdce eskortce, kterou dostal k narozeninám. Zdroj: Petr Neubert, Jihočeské divadlo

Jihočechům se v případě této inscenace podařilo vytvořit dílo bytostně chlapácké. Celou inscenací se prolínají prvky typicky mužské zábavy. Teatrální pozdrav Fuk, lechtivý humor, vtípky a striptýz na narozeninové oslavě, kde nechybí eskortka a společnice.

Čtyři kamarádi se setkávají po dlouhých letech. Tradičním pozdravem Fuk oprašují vzpomínky na vysokou školu a své mladistvé ideály, které časem vyčpěly. Když se milovník umění Petr (Martin Hruška) dostane do velkého průšvihu, neváhají drogově závislý právník Tom (Ondřej Volejník), protřelý ministerský kandidát Jarda (Jan Dvořák) a cynický režisér Martin (Zdeněk Kupka) ani okamžik a vymýšlejí záchranný scénář.

FOTO: Inscenace Fuk v Jihočeském divadle
Kamarádovy narozeniny si žádají náležitou oslavu.

Všichni čtyři představitelé hlavních postav přispívají k celkovému ironicko-komediálnímu charakteru inscenace po svém. Martin Hruška provede svého Petra stavy naděje i beznaděje, štěstí i neštěstí. Ztvární svou postavu civilně až k velkému teatrálnímu gestu, které v závěru bere dech.

Nizozemská dramatička, dramaturgyně a scenáristka Maria Goos vystudovala režii na Divadelní akademii v Maastrichtu. Proslavila se až televizními seriály. Po návratu k dramatické tvorbě zaznamenala největší úspěch hrou Cloaca, která byla neméně úspěšně zfilmována. Současně byla přeložena do mnoha světových jazyků, mimo jiné se v překladu Terezy Šimůnkové objevuje i v Jihočeském divadle pod názvem Fuk.

Ondřej Volejník, Jan Dvořák a Zdeněk Kupka zahrají kamarády favorizující primárně osobní zájmy přesně tak, jak si vyžaduje daná situace. Zejména ministerský kandidát v podání Jana Dvořáka působí přes rodinné starosti, kvůli nimž se zabydlel v Petrově bytě, úlisně a nesympaticky.

Chvíle, kdy se stane ministrem kultury, přestože do divadla páchl několikrát, z větší části donucen, jakoby narážela na situaci kolem odvolání ředitele Národního divadla. Všichni ale hrají bez velkých gest, civilně. Vše podřizují závěrečné výtvarně velice zdařilé scéně.

FOTO: Martin Hruška a Zdeněk Kupka v inscenaci Fuk
Záchrana na dosah. Martin Hruška (vlevo) má důvod k radosti.

Ryze testosteronovou atmosféru čeří Teresa Branna ztvárňující Lauru a eskortku. Její striptýzové číslo přináší do inscenace erotický náboj. Branna působí velice přesvědčivě a důvěryhodně. Ačkoli se pohybuje na hranici vkusu, nepřekročí ji a vystoupení se tak stává jedním z vrcholů inscenace.

Recenzujeme: Hravá groteska Kivá cadla sklidila úspěch v Budějovicích

Prostor, v němž se příběh odehrává, odpovídá chlapáckému charakteru inscenace. Autor scény Nikola Tempír kombinuje lesklý kov s koženým nábytkem. V dráždivém kontrastu stojí proti sobě metalová a červená barva. Barvy chladu a krve jakoby věštily neblahý konec. Totéž se dá říci o obrazech s maratovskou tematikou, které lemují jeviště po obvodu. Scéna působí po všech stránkách výrazně výtvarně.

Do nejmenších detailů doladil osvětlení scény Martin Špetlík. Doslova si s ním vyhrál. Bohatě využívá podsvícení i různých intenzit osvětlení. Vše mohou herci okamžitě obměňovat pomocí dálkového ovladače přímo ze scény.

FOTO: Ondřej Volejník a Jan Dvořák v inscenaci Fuk
Kamarádství dochází dech. Petrovi nepomůže ani právník, ani ministr.

Cynicko-tragický charakter podtrhuje také výběr hudby. Během inscenace zazní skladby Amy Winehouse, Madness, France Schuberta, Edvarda Griega, Roberta Schumana, Antonia Vivaldiho a v neposlední řadě Adagio g moll skladatele Tomase Albioniho, které doprovodilo závěrečnou scénu, při níž lidově řečeno klesne divákovi brada.

Závěrečná scéna, která je tragickým vyvrcholením předešlých humorných scén, v sobě propojuje intenzivní zážitek hudební, výtvarný a emocionální. Na závěr lze jen říci, že Jihočeši ve spolupráci s Petrem Zelenkou vytvořili inscenaci hodnou pozornosti. Po výtvarné stránce kvalitně řemeslně propracovanou, emocionálně silnou a přesvědčivou.

Fuk

Jihočeské divadlo (Dr. Stejskala 424, České Budějovice)

Autor: Maria Goos

Režie: Petr Zelenka

Hrají: Martin Hruška, Jan Dvořák, Ondřej Volejník, Zdeněk Kupka, Teresa Branna

Hodnocení: 90 %

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Hana Švarcová
V Českém Krumlově se v prosinci 1988 narodila, aby o pár let později složila maturitní zkoušku na gymnáziu Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích. Od té doby studuje bohemistiku na pražské Filozofické fakultě. Kromě knih a divadla propadla tenisu, horským kolům a dobrovolným hasičům. Od října 2012 přispívá do rubriky Divadlo.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*