Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Holy Motors. Skřet, penis a Eva Mendes skotačí v ujetém snu

Oldřich Mánert

Oldřich Mánert

28. 11. 2012

Limuzíny si po práci povídají, trpaslíkům stojí penis při pojídání růže a těsné blízkosti Evy Mendes, strhující obrazy pulzují za zvuků akordeonů a absolutního herectví Denise Lavanta. A nad tím vším se usmívá běsnivý šílenec Leos Carax. Vítejte ve snovém světě Holy Motors.

Existují filmy, které slovutný recenzent může bez zaváhání odmáznout jednou větou. Jsou snímky, které si zaslouží hlubší analýzu a výpravu do hlubin významů, náznaků a interpretací. Jednou za čas pak některý z kovaných umělců vyvrhne na světlo světa útvar, na který jsou všechny analýzy krátké. Nestudovaní filmoví kritici si neví rady a jejich vzdělanější kolegové chrochtají blahem, i když ani oni netuší. A přesně takový je i opus z jiného světa Holy Motors.

Leos Carax platil svého času za podobnou naději francouzské kinematografie jako Luc Besson. Exceloval snímky Když chlapec potká dívku a Zlá krev, osudným se mu však stalo drama Pola X, po jehož neúspěchu si vybral sedmiletou přestávku. Po ní se začíná rozpomínat na své slavné začátky. Nejprve zaujal jedním ze segmentů v povídkovém Tokiu!, jeho poslední dílko Holy Motors pak sklidilo nadšené ohlasy na festivalech po celém světě.

Hovořit o Holy Motors ve spojení se slovíčkem příběh by své ovoce nepřineslo. Zmatený divák sleduje sled na první pohled nepochopitelných scén ze života jednoho zatraceně ujetého pána, který se prohání po ulicích v bílé limuzíně a občas si odskočí k nějaké té značně netradiční zábavě.

A pak snědá kráska připálila skřetovi v kamizole. Zdroj: Aerofilms

Jednou si navlékne zelenou kamizolu a atakuje umělecké focení na hřbitově, jindy se nasouká do černé motion capture kombinézy a spolu se svou hezky pružnou kolegyní předvede smyslně podivný souboj, který záhy přeroste až v čistokrevně sexuální dovádění změti počítačových teček. S trpělivost pokoušející rytmikou pokračuje v podobném duchu téměř dvouhodinové filmové snažení.

Očima Pavlíny Nouzové: Nejsem zarytý fanoušek popcornové tvorby z Hollywoodu. Nejsem ani prudérní divačka, která trochu ujetější film rázem odmítne a nedokouká (zatím jsem z kina kvůli samotnému snímku ještě nikdy neodešla). Snažím se dávat všemu možnému druhu umění šanci. Ale Holy Motors jsem nezvládla. Nevidím v nich žádný přesah, žádný smysl. Proč limuzíny mluví? Proč ten muž jezdí sem a tam a pokaždé je někým jiným? Prošla jsem snad všechny možné výklady, které zmiňují i jiní diváci, kteří už film viděli např. na festivalech, ale stále nic. Přijde mi to jako jen šílená hříčka Leose Caraxe bez ladu a skladu, která absolutně nedrží dohromady.

Hodnocení: 1*

Režisér Leos Carax nikdy nebyl k divákům příliš přívětivý. Místo jasného sdělení své filmy balí do hávu snové logiky a nejednoznačného vyznění. To většina diváků po několika minutách sledování netradičního filmového hýření odsoudí a s vrtěním hlavy opustí sál. Kdo však zapojí mozkové závity, může se dočkat zcela jiného zážitku.

video
play-sharp-fill

Nejasnost, s jakou Carax maluje strhující obrazy, dává divákovi nekonečné možnosti pro interpretaci. Jeden může v Holy Motors vidět paralely se současným světem, ve kterém lidé musí hrát bezpočet rolí, aby si udrželi své společenské postavení, jiní pak snímek přijmou jako obrázek současného stavu kinematografického odvětví. Pravdu mají oba tábory, stejně tak však pravdu nemají. Stejně jako u každého správného umění, jednoznačné vysvětlení neexistuje.

Komu je rozplétaní interpretačních rovin cizí, bude s šíleným importem z Francie bojovat. Naštěstí se může opřít o záchranný kruh v podobě uhrančivé a hypnoticky pohlcující atmosféry. Carax maluje jeden krásný obraz za druhým. Kamerové úhly jako z jiného světa střídá sofistikované svícení scén a do toho všeho hučí potemnělá elektronika. Atmosféra by se dala krájet a divák jen odevzdaně sleduje šílené dění na plátně.

Óda na hereckou genialitu

A tomu vévodí nejen režisér, ale také herecký bůh Denis Lavant. Na první pohled nenápadný postarší a vráskami rozbrázděný herec se dokáže převtělit do kohokoli. Umí být sofistikovaný a odměřený, zvládne však i maniakální přepálenost, jakou by mu záviděl i Nicolas Cage.

1, 2, 3… Merde!

Divákovo hodnocení Holy Motors záleží jen a pouze na jeho otevřenosti. Mnoho lidí nový počin Leose Caraxe odsoudí po deseti minutách a otitulkují ho jako intelektuální onanii. Kdo rád filmově bádá a zkouší, poskytne mu nekonečný prostor pro výklady a teorie.

Otázkou zůstává, zda je na takové bádání soudobé komercí zahlcené publikum připraveno. Neuchopitelnost, se kterou se popere jen hrstka odvážných, Holy Motors posunuje do sfér, kde je jakékoli hodnocení zbytečné. Pět hvězdiček nebo odpad tváří v tvář mluvícím limuzínám nehraje roli. Pokud však rádi experimentujete, Caraxe v kině přece jen zkuste navštívit. Utéct totiž můžete vždycky.

Holy Motors

Drama / Sci-Fi
Francie / Německo, 2012, 115 min

Režie: Leos Carax
Hrají: Denis Lavant, Kylie Minogue, Michel Piccoli, Eva Mendes, Edith Scob, Jean-François Balmer, Elise Lhomeau

Hodnocení: 3***

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Holy Motors. Skřet, penis a Eva Mendes skotačí v ujetém snu