Recenze filmu Ženy sobě. Dvě nekonečné hodiny hrůzy ve svatebním outfitu

Mnoho filmů již bylo označeno jako nejhorší všech dob. Na ty všechny teď zapomeňte, protože přichází dámy v růžovém. Družičky.

Žádostí o ruku to teprve začíná Zdroj: distributor filmu

Filmy pro ženy se objevovaly a objevují v nejrůznějších podobách, ale většina z nich bývá oblečena do bílých šatů. Svatba je v nich magickou přelomovou událostí a všechny ženy se kvůli ní najednou chovají naprosto šíleně. V novém snímku Ženy sobě (v originále Bridesmaids – družičky) se zblázní svědkyně nevěsty.

Maid of Dishonor

Annie (Kristen Wiig) je neúspěšná podnikatelka, která nemá štěstí v lásce a vytrvale pracuje na tom, aby ji opustila také její nejlepší přítelkyně Lillian (Maya Rudolph). Ta se bude vdávat a vybrala si Annie za svoji maid of honor. V typicky komediálním stylu je film spíše sérií epizod, provázaných hlavní dějovou linií, která se drží právě Annie a jejích eskapád.

Blondýnka Annie jde z trapasu do trapasu, přičemž za všechny si v podstatě může sama. Až na výjimky však tyto události nejsou ani trochu vtipné. Pohybují se v různých stupních trapnosti, místy tak strašné, že divák ve snaze zachovat si alespoň trochu zdravého rozumu odvrací zrak od plátna. Ostatně zkoumat své boty nebo si upravovat nehty se v každém případě jeví jako smysluplnější činnost než sledování tohoto filmu.

Hlavní hrdinka se chová přirozeně pouze tehdy, když se setkává se sympatickým policistou Nathanem (Chris O’Dowd, známý jako Roy z Ajťáků). Nebyla by to ona, aby začínající vztah nějak nezkazila, což dává filmu příležitost k rozvinutí další předvídatelné romantické zápletky. Nathan je naštěstí vážně sympaťák a jeho postava je v podstatě jedinou snesitelnou částí snímku.

Předsvatební cesta do Vegas

V ženském kolektivu, který film představuje, je všechno svít a kjůt. Družičky jsou na sebe jako med, aby se za zády pomlouvaly a nesnášely. Ženy sobě ale nefungují jako obžaloba pokrytectví, protože takové ambice prostě nemají. Hlavním problémem je, že ani jedna z žen není normální nebo se tak přinejmenším nechová. Jakékoli hledání hlubšího smyslu je zbytečné.

Očima Pavlíny Nouzové: Patřím mezi bojovníky proti filmům pro ženy. Jakmile se nějaká komedie (častěji spíše pseudokomedie) honosí tímto označením, vyhlodá to ve mně maličký předsudek. Sex ve městě je zabijácký seriál i film, podle něhož jsou baby jenom vřeštící fúrie, co umí leda tak nakupovat a chodit na podpatcích. Ženy sobě jsou ale jiné. Možná je to spoluprací s Juddem Apatowem (král nejrůznějších fekálovin jako třeba Superbad), možná jiným pohledem na lidské samice. Nejde sice o žádné veledílo, ale děkuju za ukázku toho, že my holky nejsme jenom Sarah Jessica Parker fňukající nad nedostižným panem Božským.

Hodnocení: 3***

Ženy sobě ale selhávají i pokud bychom přijali předpoklad, že komedie nemusí mít žádný hlubší smysl a stačí, když je dostatečně vtipná. Tento film totiž vtipný není. Příkladem může být epizoda rozlučky se svobodou. Dámy ji jedou slavit do Las Vegas (podobnost s Pařbou ve Vegas jasně čitelná), ale kvůli Annie a jejímu strachu z létání tam nikdy nedorazí.

Tato scéna je typická pro neschopnost filmu vypointovat humorné situace. Ty na sebe vrší jednu hrůzu za druhou a zvrhávají se ve fekální eskapády (například otrava jídlem v brazilské restauraci). Když už to vypadá, že bude konec, Ženy ještě přidají a jedna příšerná scéna střídá druhou.

Ženy jdou do akce

Komedie mají tu výhodu (nebo nevýhodu), že smysl pro humor je velmi individuální. Někomu připadá vtipné, když jedna žena zvrací na hlavu jiné, a jinému zase, když Jim Carrey běhá po bytě s partou tučňáků. Ani při největší snaze o benevolentnost si však nedovedu představit, že by Ženy sobě mohly skutečně někoho pobavit. Jsou to zdánlivě nekonečné dvě hodiny hrůzy, které ale naštěstí mají svůj happy end v podobě závěrečných titulků.

Ženy sobě (Bridesmaids)

Komedie
USA, 2011, 125 minut

Režie: Paul Feig
Hrají: Kristen Wiig, Maya Rudolph, Rose Byrne, Wendy McLendon-Covey, Ellie Kemper, Melissa McCarthy, Chris O’Dowd

Hodnocení: 1*