RECENZE: Festival 4+4 dny v pohybu. Liz Gruwez manipulovala emocemi

Liz Gruwez zkoumá cestu emocí od veřejného řečníka k mase. Můžete se otevřít přívalům emocí a zkoumat, odkud se berou. Gruwez přináší možnost přemýšlet o manipulaci vně ideologie.

Nejprve jako elegantní řečník. Zdroj: Luc Depreitere, voetvolk.be

It’s going to get worse and worse and worse, my friend je projekt tvořivé skupiny Voetvolk, jež se zaobírá tancem. Tvoří ji vlámská tanečnice a performerka Lisbeth Gruwez a skladatel a hudebník Maarten Van Cauwenberghe.

Čtěte také: Elegance vozíčkářů ochromila publikum

Lisbeth Gruwez rozebrala projev a situaci veřejného řečníka na složky. Dislokovanou řeč potlačila, nepocházela od řečníka, nýbrž pouze z reproduktoru. Tam se jí zmocnila hudební dramaturgie. Gruwez použila části projevu amerického konzervativního kazatele, původní význam byl ale potlačen.

Ve verbálním projevu autoři zvýraznili jeho hudební vlastnosti rozebráním slov, text zbavili smyslu. Verbální význam též nepatří k charakteristickým vlastnostem tance. Taneční projev podle něj nemusí být ani organizován ani vykládán. Gruwez gesty komunikovala, aniž bychom věděli přesně jak, především emoce.

Hudební kompozice opakující základní rytmus zhudebnělého verbálního projevu se stala vzorem pro členění projevu tanečního. Fyzickému pohybovému materiálu performerka vtiskla morfologii. Každé gesto, aby získalo na čitelnosti, muselo být výrazné. Tanec se tak stal přehledně artikulovaným a verbální projev se úspěšně transformoval do tanečního.

Gruwez zkoumala pronášení emocí velkými řečníky. Výrazně proměnila kanály emocí: větší důraz kladla na zrak, než jaký se mu dostává obyčejně v porovnaní se sluchem na velkých projevech. Nosičem emocí se stalo tělo performerky. Zvuková složka byla důsledně programována a v opravdu grandiózním vrcholu se performerce podařilo tematizovat jednoduché a efektivní propojení obou kanálů.

Pozoruhodné byly všechny prvky výrazu, i účes

Když se Lisbeth Gruwez podařilo nějakým způsobem řídit emoce, dostalo myšlení o mase a velkých projevech čerstvou potravu: zážitek manipulace samotné. Manipulaci nijak špatné, protože verbální ideologii Gruwez nepoužila. O to čistší byla zkušenost naplnění emocemi.

Recenzujeme: V duetu Found & Lost má místo i sociální apel

Jak se tedy přenášejí emoce? Rámcujícím prvkem se stal kontext všeobecné situace, jenž mohl být pojmenován. Tvůrci pracovali s významem ještě jemněji, náznakem. V první řadě měly slovní nahrávky zvukové vlastnosti, které jsou v řečové situaci významové. Označují například naléhavost, agresi a podobně.

Úvod třetí části je klidový

Dále tvůrci artikulovali prvky tanečního gestusu, které měly významový potenciál, například čtení gesta jako překlopení hitlerovského pozdravu směřováním do země. Nicméně mám za to, že by v tanci mohlo být podstatným prvkem pro pronášení emocí mimetické prožívání pohybu divákem.

Význam nesl také kostým, který získal na plasticitě. Jeho změnou (potlačením elegance) před diváky vstoupila performerka do nové situace. Když si přes nohavice vytáhla podkolenky, bavorské strumpfen nabývaly i militantních významů.

Situaci živého projevu vystřídala didaktická lekce v atmosféře syntetizátorové tvorby. Performerka se v druhé části snažila vštěpit divákům verbální významy několika gest. Pak jako kdyby syntetizovala v reproduktoru svým tělem větu nebo dvě. Chvilku logického myšlení provázelo opadnutí energie v hledišti. Jenomže i energie se ukázala jako řízená. Blízký závěr měl být burácející co do emocí.

Budování transu

Když performerka gesty zkomponovala větu, lehla si na zem, aby vstoupila do třetí, nejkratší části z energetického bodu nula. Situace se pak poněkud obrátila. Verbální projev sice zůstal prvkem hudební kompozice, ale byl zřetelnější a srozumitelnější v rozsahu několika vět. Tělesný projev performerky se v takovém kontextu recipročně zjednodušil a podobal se hledání transu řečníka.

Nepřehlédněte: Lágrima je slza na poslední cestě. Tančí se sakrální slavnost

Jako moderní diváci nemůžeme bezděčně vstoupit do rituálu, proto v téhle fázi držíme emoce na uzdě a přihlížíme krátkému pokusu. Emoční inhibici Gruwez dokonale využívá. Doslova se přepne zvuk a ve spojení s burácejícími smyčci v klasické kompozici přechází tanečnice do exaltovaného skákání.

Exaltace v doprovodu smyčců. Extáze

V témže momentě dochází k uvolnění zadržovaných emocí i v publiku s katarzním efektem. Vzpomeneme si na paralelu skandování při politickém projevu. Paní vedle mne vypadala nedotčená, což se zdálo potvrzovat, že není afektu bez konceptu. Největší zážitek má divák zkušený.

Většina publika inscenaci přijala s nadšením. Na odchodu si možná ještě estetik položil otázku, do jaké míry zpřístupnil závěrečnou extatickou kompozici filmový syntax, když ve filmu buduje emoce hudební kompozice ve spojení s jednoduchou akcí, jako je třeba běh po schodech.

Bude to horší a horší a horší, příteli

Festival 4+4 dny v pohybu

Lisbeth Gruwez/Voetvolk

Koncept, choreografie, tanec: Lisbeth Gruwez

Hodnocení: 100 %