4 fotky 
Ladné pohyby a krásná hudba naplnily bezbariérové divadlo Barka. Lidé s handicapem předvedli v Brně nevšední taneční show. Festival Tanec a handicap 2012 dokázal, že úrazem či postižením život zdaleka nekončí.
Bezbariérové divadlo Barka má zvláštní atmosféru. Jeho prostory poskytují kulturní zážitek všem bez výjimky. Lidé se zdravotním handicapem a bez něj se setkávají na jevišti i v hledišti. V sobotu 4. února se sešli v Brně u příležitosti konání druhého ročníku festivalu pohybového divadla Tanec a handicap.
Čtěte také: Muzikál Papežka odkryje v Brně legendu
Na diváky čekal nezapomenutelný zážitek. Lidé s různými typy handicapů společně s ne-handicapovými tanečními partnery předvedli představení, ve kterém nechyběly dojemné ani vtipné momenty.
Tančilo se s invalidním vozíkem i bez něj Foto: Nela Armutidisová, TOPZINE.cz
Festival si klade za cíl pomoct lidem vyrovnat se s postižením. Pět souborů z Česka a jeden ze Slovenska předvedlo výsledky své práce ve společném představení. Na programu byla komponovaná třicetiminutovka a společný projekt Duha.
Duhové představení
„Na Duze jsme začali tam, kde také duha v přírodě začíná. To znamená u deště. Zvuk deště nám přišel jako velmi inspirativní. Zároveň bychom rádi tento zvuk sami vytvořili. Rukama, nohama, ústy. Hledáme výrazové prostředky na ztvárnění námi nalezených minitémat. Bouřka, déšť, slunce, voňavé vlhko po dešti,“ řekli k představení tvůrci.
Je třeba brát život s humorem, i když nohy nefungují, jak mají
Každý soubor ztvárnil jednu z barev duhy. „Nejvíc se mi líbila červená. Bylo v ní plno energie, kterou lidé s postižením potřebují nejvíc,“ vyjádřila nadšení jedna z divaček. I ostatní vystoupení slavila u publika úspěch. Óch střídalo ách a každý výstup se dočkal nadšeného potlesku.
Tanečníci seděli, publikum stálo
Soubory se od sebe lišily v choreografii i počtu tanečníků a celý večer byl stejně pestrý jako barvy duhy. Dělaly se hvězdy i stojky, vozíčkáři tančili společně i každý zvlášť, s vozíkem i bez vozíku. Každý výstup byl originál a zaujal jiným způsobem.
Publikum bylo tak paralyzované emotivním zážitkem, že po skončení představení chvíli jen mlčky sedělo. Vzápětí ale odměnilo všechny zúčastněné potleskem, který neměl konce. Nechyběla ani standing ovation.
Představení ve mně zanechalo zvláštní pocity. Jednak silný emocionální prožitek, ale také podivný pocit vlastní nemotornosti. Vozíčkáři totiž předvedli takovou eleganci, že by jim málokterý zdravý člověk mohl konkurovat.
