×
TOPZINE.cz

RECENZE: Dva nula. Sparta porazila Slavii a nápad tvůrce dokumentu

Možná jste ten zápas viděli. Možná jste se na něj byli dokonce podívat naživo. 11. dubna 2011 Sparta porazila Slavii dvěma rychlými góly a byla u toho i parta 150 dokumentaristů. Místo fotbalistů ale natáčeli fanoušky.

[album: |width=660]

Je dost možné, že ve filmu Dva nula uvidíte sami sebe. Když už ne doslovně, klidně se poznáte v jedné z postav, třeba zmateném taťkovi, který svým dětem vysvětluje, co že to je ten gól. Nebo v intelektuálovi, který je na fotbale poprvé a nechápe, proč se všichni za tou kulatou věcí tak honí. A když už odmítnete nastavené zrcadlo, alespoň se výborně pobavíte.

Pavel Abrahám a Tomáš Bojar jsou čeští dokumentaristé, u nichž si člověk nikdy není jist, kde je hranice mezi těžkou satirou a vážným filmem. Oba jsou autory námětů k snímkům Česká RAPublika nebo právě Dva nula, Abrahám je pak jejich režisérem. Nedá se jim upřít originalita, smysl pro humor a hlavně snaha točit o současných tématech.

Tvůrci na to šli chytře, jejich námět je neotřelý a skrývá spoustu potenciálu. Pavel Abrahám a Tomáš Bojar se rozhodli, že na sparťanském stadionu na Letné vytipují několik výstředních fanoušků. Následně je budou po jeden zápas nahrávat a natáčet z dálky kamerou. Dosáhnou tím autentičnosti, na níž vystaví film o českém národu, případně lidech celkově.

Malým fanouškům jde víc o zmrzlinu než o fotbal. Zdroj: AČFK

Nápad má možná příliš vysoké cíle (proč se nezaměřit jednoduše na jednotlivé typy a vyhnout se tak všeobjímajícímu tématu českého národa?), ale snaží se s nimi poměrně šikovně porvat. Tvůrci si na stadionu našli několik vyloženě extrovertních typů, pak i lidi zajímavé svým věkem či postavením a do toho přidali dva Italy a kulturního kritika Jiřího Peňáse jako pomyslnou třešinku. A teď, fanoušci, začněte konat.

Očima Lucie Šimůnkové: Poslední dobou máme tu čest potkávat v kinech (nikoli multikinech) stále více dokumentů, které jsou na hony vzdálené konvenční sérii ilustračních záběrů a mluvících hlav. Hranice mezi dokumentárním a hraným filmem je stále tenčí. Proto lze Dva nula označit za jednoznačně nejlepší komedii minimálně tohoto roku.

O fotbal tu vůbec nejde. Film odehrávající se během pražského derby je studií lidských charakterů, ukázkou malosti, odhalením pokrytectví a strojenosti, ale i zrcadlem přirozenosti a čirého fanouškovství. Pečlivé provedení umožňuje vnímat zdánlivě homogenní masu na fotbalovém stadionu v jednotlivostech a na příkladu hrdinů filmu. Nezbývá než doufat, že Dva nula v distribuci nezapadne a dostane se mu pozornosti, která mu právem náleží.

Hodnocení: 5*****

Jak Abrahám s Bojarem sami přiznávají, všechny jejich postavy v dokumentu věděly, že je nahrávají. A zde přichází střet mezi nápadem a realizací. Když natáčíte reakce lidí na fotbalovém zápase, musíte se vypořádat se dvěma omezeními – technikou a zákonem. Z toho vyplývá, že se musíte s lidmi domluvit, že na nich bude přilepen kvalitní mikrofon, aby je bylo slyšet, a také musí podepsat smlouvu, že máte právo je po celý zápas natáčet.

[youtube_660]ZCoJXuk6MHU[/youtube_660]

Je tedy možné zachytit realisticky jejich povahy a reakce, když celou dobu vědí, že jsou vlastně herci ve filmu? Tvůrci tvrdí, že po prvních pár minutách na nahrávání všichni (alespoň ti fanoušci, které nakonec pro film vybrali) zapomněli a byli sví. Jak je ale ve snímku vidět, zdaleka to není pravda.

Jediní upřímní jsou dva malí kluci a Pavel Čapek

Dva nula je nesmírně zábavný dokument. Jeho jednotliví hrdinové hláškují o sto šest a jejich hlubokomyslné diskuse, kdy ve výsledku prošvihnou druhý gól, jsou skvělé. Máme tu securiťáky, kteří řeší, jaké prostředky používají na růst svalů. Nebo profesionální zlatokopku, která se chlubí svými vztahy s fotbalisty. Ale také studio České televize nebo dva poblázněné sázkaře.

Jenže divák s nechutí pozná, že ona zlatokopka se vyloženě chlubí na kameru. Že sázkaři moc dobře tuší, že jsou nahráváni, a tak přehrávají. Snad jediní, kdo je ve výsledku skutečně realistický, jsou členové televizního štábu, protože mají v tu chvíli důležitější věci na práci a jsou na kameru zvyklí (navíc je tu Pavel Čapek…). A dvojice roztomilých žáků fotbalové přípravky, kteří jsou jednoduše přirozené a upřímné děti.

I takhle mohou vypadat pravidelní fanoušci fotbalu.

Nápad postupovat po ucelených časových úsecích a ukazovat na nich jednotlivé hrdiny dokumentu je originální a pro svůj účel výborně využitý. Divák si na neustále opakovaný koncept brzy zvykne a přistoupí na onu hru teď padl první gól, sledujte, jak reagují zarytí fanoušci a jak osmiletí kluci. Zvuková stránka na tom už tak dobře není a musí si vypomáhat titulky, ale nad tím se dá snadno přimhouřit oko, protože v daných podmínkách to ani kvalitněji nahrát nešlo.

Problém tedy vidím jen ve střetu záměru a výsledku dokumentu. Prvotní myšlenka sice byla moc pěkná, ale nedá se s klidným srdcem tvrdit, že co divák vidí na plátně, je skutečné a autentické chování. Kvůli tomu se pak míjí i snaha naroubovat to vše na nastavení zrcadla českému národu. Jako nenáročná komedie, která je oproti ostatním dost jiná, ale Dva nula poslouží skvěle.

Dva nula

Dokumentární
Česko, 2012, 108 min

Režie: Pavel Abrahám

Hodnocení: 3***

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..