Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

RECENZE: Dluh. Helen Mirren si půjde pro Oscara. Díky filmu s Avatarem

Eliška Nová

Eliška Nová

25. 10. 2011

Předoscarové období  je tu. Není tedy divu, že se v kinech začínají objevovat filmy s vyššími ambicemi. Od novinky Johna Maddena tak můžeme čekat nějakou tu nominaci, nejen proto, že Dluh s sebou nese téma holocaustu. [album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/dluh-the-debt/]

Remake izraelského snímku Ha-Hov se odehrává ve dvou časových rovinách. Příběh začíná v roce 1965, kdy se tři agenti Mossadu Rachel Singer, David Peretz a Stephen Gold vracejí domů do Izraele jako hrdinové. Ve východním Berlíně totiž zlikvidovali nacistického zločince, známého jako chirurg z Birkenau. V roce 1997 dcera dvou z nich právě vydala knihu o jejich odvážném činu. Jenže jak film posléze odkrývá, pravda je odlišná a všechno se odehrálo jinak, než si všichni myslí.

John Madden, britský režisér, který se původně věnoval převážně divadlu a televizní tvorbě, se ve filmovém průmyslu prosadil hlavně díky snímku Zamilovaný Shakespeare (1998), který získal sedm Oscarů, včetně toho za nejlepší film. Soška za nejlepší režii šla tehdy do rukou Stevena Spielberga za Zachraňte vojína Ryana. Přesto to byla teprve druhá komedie (po Annie Hall), která získala hlavní cenu.

Obě časové roviny se zpočátku prolínají, nakonec ale od současnosti ustoupí a větší část filmu se odehrává v minulosti, kde tři výše zmínění agenti v podání Jessicy Chastain (Strom života), Sama Worthingtona (Avatar) a Martona Csokase (Bournův mýtus) rozehrávají tajnou akci. Jak vše dopadlo, se divák dozví hned na začátku, kdy o 32 let starší Rachel v podání Helen Mirren čte úryvek z knihy o tom, jak ji uvězněný Dieter Vogel napadl, ale také o tom, jak ho zraněná zastřelila z balkonu, když se snažil uprchnout.

Rachel, David a Stephan po příjezdu do Izraele. Zdroj: distributor filmu

Historická rovina filmu poukazuje na utrpení Židů, kteří holocaustem prošli, případně v něm ztratili svoje rodiny. Činí tak bez pomocných berliček v podobě vzpomínek, vše se dá vyčíst z výrazu a jednání postav. Každá z nich se s tím vyrovnává po svém, každá je jiná. Cíl mají společný – chytit nacistického doktora, přivézt ho do Izraele a postavit ho před spravedlivý soud. Agenti sice Vogela chytí a uvězní, jenže musí se i s ním dostat přes hranice komunistického východního Berlína na západ.

Drama milostného trojúhelníku

V malém, nepříliš útulném bytě, do kterého zatéká, se ale skupince chirurg z Birkenau postupně dostává pod kůži, psychicky je deptá a rozeštvává. Jesper Christensen je v roli nacisty přesný. Skvěle přepíná mezi hodným starým pánem se starostí o svou ženu a čirým zlem z koncentráku v jedné osobě.

Na pozadí toho všeho se navíc odehrává drama milostného trojúhelníku, které plyne z psychického napětí všech tří. David a Rachel jsou si lidsky bližší, ale příležitosti využije suverénnější Stephan, z čehož plyne ještě větší nedýchatelno už v tak dusném prostředí. Ta správná ponorka pak nastane, když celá akce s přesunem vybouchne a vedení od nich dá ruce pryč.

To, co nakonec odkryje záběr, který divák už jednou viděl, tedy ten, ve kterém Vogel Rachel napadne, je důvodem tajných pohledů Rachel a Stephana z roku 1997. Je to původ její nervozity, když si po čtení z knihy zapaluje cigaretu a plyne z toho nakonec i poselství celé současné roviny snímku. To zní, že ututlaná pravda bublá v člověku ještě hodně dlouho. A čím větší a důležitější je lež, tím horší můžou pak být její následky.

Očima Oldřicha Mánerta: Dluh nejprve naláká na zajímavý koncept mozaikovitého vyprávění, po chvíli od něj upustí a pokračuje v nepříliš originální, ale přesto civilně strhující báchorce o jedné nepovedené akci nechybujícího Mossadu. Historická linka na sebe strhává většinu pozornosti. V kontrastu s ní působí zápletka ze současnosti jako chudý příbuzný, který se navíc v závěru zcela odtrhne od jinak přísně realistického konceptu filmu.

John Madden naštěstí zvládá vykreslit atmosféru těkavého napětí více než dobře a ve spojení s nechybující hereckou sestavou stvořil zajímavý žánrový kousek, který ale vyžaduje divákovou řádnou dávku trpělivosti, bez ní se k postupnému zasazování střípků děje do komplexnějšího obrazu prostě a jednoduše pronudíte.

Hodnocení: 4****

Dluh, jakkoli se může zdát, že je složitý, je ale natočen velice civilně, divák se v něm neztratí. Snímek si udržuje akurátní dávku napětí, přesné propracování postav i uvěřitelnou zápletku inspirovanou skutečností (např. nápadná podobnost Vogela s Josefem Mengelem). A sluší mu i jinak okoukaný postup flashbacků.

Rachel o 32 let později

Co se oscarové nominace týče, zasloužila by si ji Helen Mirren. Za ztvárnění uplynulých 32 let, ve kterých se z naivní holky honící se za spravedlností proměnila v dámu s historií alkoholičky s hotovým šutrem na svědomí. Našlo by se ale i více adeptů, za zmínku stojí Jessica Chastain. I proto zamrzí přemrštěný neuvěřitelný konec ze současnosti, který jako by dopsal někdo, komu byl celý příběh pouze převyprávěn. A nikoli ten, který ho důkladně zná. Argument, že celý film měl být tvořen jen historickou linkou, je lichý, protože by neřekl to, o co se snaží. Že lhát se nemá!

Dluh (The Debt)

Drama/Thriller
USA, 2010, 114 min

Režie: John Madden
Hrají: Helen Mirren, Sam Worthington, Marton Csokas, Jesper Christensen, Ciarán Hinds, Tom Wilkinson, Jessica Chastain, Jeremy Young, Romi Aboulafia

Hodnocení: 4****

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Dluh. Helen Mirren si půjde pro Oscara. Díky filmu s Avatarem