6 fotek 
Arabská noc v Moravském divadle Olomouc zapojuje do hry imaginaci a podvědomí diváka. Zároveň nabízí i dostatek prostoru pro skvělé herecké prožitky. Inscenace vás pohltí od začátku do konce a odcházet budete s hlubokými pocity.
Olomoucké divadlo s modernitou nešláplo vedle Zdroj: Moravské divadlo Olomouc
Voda neteče a výtah dělá problémy. Podobnou situaci by snad ani nešlo vykreslit originálněji, než se to povedlo v Arabské noci.
Dílo současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga nás s neuvěřitelnou lehkostí přenáší z desátého patra věžáku do arabských končin. Přitom se zdá, že tyto vzdálené krajiny zůstávají pouhým snem, který se zdá na jevišti.
Čtěte také: Muzikál Sugar rozesmál diváky v Olomouci
Začátek se nese v poněkud mystické atmosféře. Pódium se za doprovodu tajemné hudby pomalu nasvěcuje až do lehkého přítmí. Spatřujeme pět skleněných kvádrů, do každého z nich je uzavřena jedna z postav.
Skleněné boxy jsou jedním ze symbolů, se kterými si inscenace pohrává
Úkol dosti nesnadný, představitelé se s ním však poprali obdivuhodně. Omezenou dimenzi využili jako místo pro znamenité výkony. Ať už se mluví o hereckém provedení nebo zarážejících gymnastických kouscích. Pozvolnost a klid brzy doplní narůstající vášeň a zápal, které postavy začínají pociťovat.
Představení nabírá nových rozměrů, jakmile se postavy dostávají z boxů ven. Stáváme se svědky zajímavých střetů a událostí. Netušíme, jak přesně se věci vlastně mají, natož jaké mohou najít vyústění.
Během inscenace nahlížíme do nitra postav i svého vlastního podvědomí
Co ve skutečnosti zrovna probíhá, se dovídáme zejména z úst samotných postav. Našim zrakům se odhaluje pouze jistá část děje, jako bychom na vše pohlíželi přes jemný závěs. Zatímco v mnohém jsme nuceni užívat vlastní fantazie, ocitáme se i v myslích všech pěti osob zároveň. Každá z nich projevuje své pocity, a ty se postupně pospojují do jakési mozaiky.
Rozhovor: Co si myslí o herectví Klára Klepáčková?
Místy se v příběhu prolíná mírná absurdita. I přes schizofrenní prostředí tím hra dokázala vyloudit úsměv na tvářích některých diváků. Jiní jeviště sledovali se zatajeným dechem.
Jednoduché kostýmy stojí v protipólu se spletitým tématem
Jednou z předností inscenace jsou kulisy. Vše, co na jevišti spatřujeme, dodává dramatu na ojedinělé atmosféře. Kromě originality se setkáváme i s jakýmsi propojením složitého a stylizovaného.
Kostýmy jsou skromné a neokázalé, přičemž zjišťujeme, že postavy jsou vpravdě oděny odlišně než jejich představitelé. I rekvizity mají význam jiný, než by se zdálo. Místy je na pódiu vůbec nespatříme a přece přítomny jsou.
Psychologie postav je v Arabské noci velmi propracovaná
Moravské divadlo Olomouc s Arabskou nocí zariskovalo. Návštěvníci se setkávají s dosud neznámým a někteří takovou modernitu přijímají rozpačitě. Naopak jiní opouštějí představení plní nadšení. Přesto se v jednom tito lidé neliší – na všechny drama nějakým způsobem hluboce zapůsobilo.
Arabská noc
Moravské divadlo Olomouc
Autor: Roland Schimmelpfennig
Režie: Martin Glaser j.h.
Hrají: Petr Kubes, Klára Klepáčková, Tereza Richtrová, Jiří Suchý z Tábora, Ivan Dejmal
Hodnocení: 80 %
