RECENZE: 30 minut po půlnoci. Režisérka líčí na Usámu bin Ládina i Oscara

FOTO: Zero Dark Thirty (2012)
Mravenčí práce přinese mladé agentce výsledky. Zdroj: Bontonfilm.

Cesta k cenám americké Akademie filmového umění a věd je dlážděna skvělými filmy. Do českých kin nyní přichází jeden z nich.

[album: https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/30-minut-po-pulnoci-2012/|width=660]

V době, kdy CNN ví některé věci dříve než americký prezident a všechny války vysílá v přímém přenosu, se může zdát film shrnující události kolem chycení afghánského teroristy poněkud zbytečný. I když se snímek 30 minut po půlnoci zdánlivě vrací k dávno řečenému a události navíc nepodává zrovna novátorským způsobem, přesto rozhodně stojí za vidění.

Kathryn Bigelow zná každý filmový divák jako tu bývalou manželku Jamese Camerona, která mu se svým válečným filmem Smrt čeká všude (2008) ukradla Oscara pro nejvýdělečnějšího a technicky novátorského Avatara (2009). Tato americká režisérka má však na kontě i jiné filmy. Především drama z období studené války K-19: Stroj na smrt (2002), sci-fi Zvláštní dny (1995) nebo akční Bod zlomu (1991).

Nejhledanější terorista světa, který – pokud nevěříte konspiračním teoriím – stál za útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, se americkým tajným službám dokázal skrývat téměř deset let. K jeho dopadení vedla mravenčí práce mnoha agentů a odvaha elitních vojáků. Tolik všeobecně známá a médii prezentovaná fakta.

FOTO: Zero Dark Thirty (2012)
Mravenčí práce přinese mladé agentce výsledky. Zdroj: Bontonfilm.

Špionážní drama 30 minut po půlnoci přináší mírně odlišný obraz, založený na knize No Easy Day. Jeho hlavní hrdinkou je agentka Maya (Jessica Chastain), která narazí na stopu kurýra Al-Káidy a ta ji dovede až k místu, kde se ukrývá Usáma Bin Ládin. Dlouhou dobu ale bojuje proti vlastním nadřízeným, byrokracii i nepřízni osudu, prohledává archivy a pátrá po člověku, jehož ostatní považují za přízrak.

Film tak představuje klasický hollywoodský syžet, jenž na místo celé skupiny postav (protože na nalezení se jistě stejnou měrou podílela i řada dalších agentů) vyzdvihuje jednu individualitu, které propůjčuje takřka superhrdinské schopnosti. Maya vidí to, co ostatní přehlédli, dokáže mezi desítkou vousatých mužů určit toho zaručeně pravého a s buldočí zavilostí ho pronásleduje, i když je odvolána na druhý konec světa.

[youtube_660]51nQdX8mWOY[/youtube_660]

Nedá se říct, že by jednoznačně pozitivně vylíčená hlavní hrdinka byla problémem. Při troše pátrání na internetu lze sice nalézt zprávy o tom, že její předloha (agentka Jen) vůbec nebyla tak čistá, ale je jisté, že divák se bude raději identifikovat se sexy zrzkou než s třiceti chlapy v tmavých oblecích. Chastain navíc předvádí v roli Mayi poměrně přesvědčivý výkon, nepřehrává a po většinu doby je spíše odtažitá.

Oldřich MánertOčima Oldřicha Mánerta: Procedural thriller, kde je slovíčko procedural bráno na lehkou váhu. Kathryn Bigelow se nás snaží přesvědčit, že si o tématu načetla všechno možné, namísto detailního popisu kdo, co a jak objevil, se spíše dočkáme podivných náhod, překvapivých odhalení a zkratkovitosti na místech, kde se to nehodí. Možná to tak bylo, možná ne, oscarová režisérka příliš vodítek nedává.

Po řemeslné stránce má však vše pevně pod kotrolou a závěrečná steč úkrytu nejslavnějšího teroristy historie vás připraví o dech. Jedny z největších armádních koulí v Hollywoodu tak má překvapivě žena.

Hodnocení: 4****

God Bless America

Z charakteru hlavní hrdinky také vychází patos, nezbytný ve filmu tohoto typu, který prezentuje práci tajných složek i armády. Nejde však vyloženě o konvenční styl (za císaře pána a jeho rodinu). Spíše se vztahuje k prezentaci jedince, který je schopen pohnout horou, aby splnil svůj úkol. Maya přitom vlastně hledá vraha své přítelkyně (jiné agentky), čili odplata za celý národ se proměňuje v její osobní vendetu.

Bigelow se nevyhýbá ani problematickým otázkám amerického boje proti terorismu. Divák sleduje dost kruté mučení vězňů, jež prezident Obama v televizním rozhovoru v následujícím záběru jednoznačně odmítá, i nepokryté uplácení informátorů. Žádná z těchto praktik však není démonizována a film divákovi předkládá názor, že v tomto případě účel světí prostředky.

FOTO:  Zero Dark Thirty (2012)
Posledních dvacet minut filmu znáte z televize.

Hlavním pozitivem filmu je fakt, že ani při 157 minutové stopáži, kdy se veškerá akce odbude v závěrečné dvacetiminutovce, nenudí. Děj je rozdělen do kapitol, což společně s minimem nediegetické hudby posiluje určitou distanci od filmového vyprávění. Přesto se divák neubrání určité fascinaci i napětí, když sleduje, jak se střípky skládačky před očima agentů spojují.

Od špionážních filmů očekáváme Jamese Bonda, v horším případě jednu z jeho parodií. Celá řada jich je však založena na mnohem umírněnějším podání reality. Příkladem může být například loňský Jeden musí z kola ven (2011). Kathryn Bigelow ve svém zatím posledním filmu rozhodně neslevila ze svého standardu a ukazuje, že má větší odvahu než řada jejích kolegů.

30 minut po půlnoci (Zero Dark Thirty), Thriller / Akční / Drama / Historický, USA, 2012. Režie: Kathryn Bigelow. Hrají: Jessica Chastain, Mark Strong, Joel Edgerton, Chris Pratt, Scott Adkins.

Hodnocení: 4****

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lucie Šimůnková
Narodila se v Kutné Hoře, kde ve zdraví absolvovala základní a střední školu. Od roku 2007 studovala na Masarykově univerzitě v Brně žurnalistiku a filmovou vědu. Od podzimu roku 2010 pokračuje v magisterském studiu žurnalistiky na Univerzitě Karlově v Praze a filmovou vědu studuje i nadále na MU v Brně. Pro Topzine.cz začala psát na začátku roku 2011 do rubriky Film a TV.

1 Comment on RECENZE: 30 minut po půlnoci. Režisérka líčí na Usámu bin Ládina i Oscara

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*