Rain Man je lepší v divadle

Opravdu je Rain Main lepší v divadle? A může vůbec na světě existovat žena, které se nelíbí Tom Cruise? Odpovědi najdete v dnešním dílu naší divadelně-umělecké ankety, ve kterém se vám představí nové vedení rubriky Divadlo a umění!

Divadlo nebo výstava? Zdroj: archiv

1. Naše rubrika se zaměřuje jak na divadlo, tak na výtvarné umění. Který z těchto oborů upřednostňuješ ty?
2. Jaké divadlo/galerii navštěvuješ nejraději a proč?
3. Co jsi naposledy viděl/a a jak se ti to líbilo?
4. Jaký druh představení preferuješ – činohru, muzikál, operu,…?/Jaký druh výtvarného umění máš nejraději – kresbu, malbu, fotografii,…?
5. Je podle tebe povolání divadelního herce prestižní záležitostí?Jak vnímáš výtvarné umělce?

Iveta Svobodová, zástupkyně editorky rubriky Divadlo a umění

1. Stoprocentně divadlo, ale bez umění také nedokážu existovat.

2. Ráda experimentuji s malými divadly, obvykle to stojí za vidění. Pak samozřejmě navštěvuji již osvědčená divadla, kde se mi prve líbilo. Obvykle to vychází a i další hry jsou výborné. Rozhodně si nenechám nikdy ujít možnost navštívit balet v Národním divadle v Praze, to doporučuji každému. A nejen proto, že první sólistka Národního baletu tančí jako bohyně, ale představení většinou stojí za to vidět i jako celek. Z menších scén v Praze, protože jinam se v současné době nedostanu, mezi mé favority patří stále Činoherní klub, Divadlo Komedie, Na Zábradlí, Divadlo v Řeznické a v Dlouhé.

3. Naposledy jsem viděla takový minimuzikál v Divadle v Dlouhé v Praze s názvem Oněgin byl Rusák. Je to na způsob Hrdého Budžese a toto představení patří mezi nejveselejší, která jsem viděla. Velmi vtipné, muzikální a kdo zažil ještě navíc komunismus, hodně se zasměje.

4. Jednoznačně činohru, ale mám ráda i balet a podle chuti i operu nebo muzikál. Z výtvarného umění renesanci a manýrismus. Ovšem, některé současné počiny také mají co říct. Velice ráda chodím do galerie DOX, pražského Rudolfina a do všech expozic Národní galerie v Praze, zejména pak do sekce ve Veletržním paláci.

5. Svým způsobem může být prestižní záležitostí, ale spíše jde o trochu odlišné hraní i divácké vnímání. Divadlo má něco, co film nikdy nezprostředkuje. Atmosféru jedinečnosti a fyzickou přítomnost herce. Například z českých hereček mě hodně baví Jitka Čvančarová, umí si poradit perfektně s kamerou, ale v divadle exceluje snad ještě víc!

Barbora Nachtmanová, editorka rubriky Divadlo a umění

1. Určitě upřednostňuji divadlo. I já hraji v amatérském souboru a moc mě to baví. Výtvarné umění je určitě zajímavé, ale mě, jako pragmatika, odrazuje jeho mnohovýznamovost. Mám ráda věci jasně dané, proto také nemám u filmů ráda otevřené konce, nebo právě u výtvarných děl jejich neurčitost. Vždycky bych byla nejraději, kdyby mi autor přesně vysvětlil, co svým dílem myslel.

2. Nejraději navštěvuji malá divadla, kde hrají mladé, leckdy ještě málo známé soubory. Nacházím tam velkou inspiraci, protože se zde často uvádějí autorské hry, které soubory kolektivně vymyslely a vytvořily. V Praze je to třeba Radar. Z velkých divadel chodím často do Divadla pod Palmovkou, nebo do Divadla na Vinohradech, kde hrají hlavně klasiku. Ráda si také zajdu na představení do Klicperova divadla v Hradci Králové, kde nedám dopustit na hry režiséra Davida Drábka.

3. Naposledy jsem viděla asi Rain Mana v Divadle pod Palmovkou. Jako jedna z mála lidí, kteří se na tuhle hru šli podívat, jsem nebyla předem zaujatá, protože jsem známý americký film s Dustinem Hoffmanem, podle kterého byla hra napsaná, neviděla. Byla to velká výhoda a já musím říct, že se mi představení velmi líbilo. Rain Mana hraje skvělý Radek Valenta, kterého většina z nás zná hlavně díky jeho Jindrovi z pohádky Princezna ze mlejna. Když jsem si pak pustila film, dovolila bych si říct, že v lecčems se mi divadelní zpracování líbilo víc. Určitě bylo vtipnější a hlavně, nehrál tam děsný Tom Cruise.

4. Preferuji činohru. Z výtvarného umění je to malba a fotografie. Do svého bytu bych si dala buď obrazy od Joana Miró nebo fotografie přírodních detailů.

5. Herec obecně se u nás dost přeceňuje. Novináři se herců ptají na politiku, cestování nebo vkus jen proto, že je lidé znají a mají v nich vzor, ale osobně si myslím, že zasvěceněji by třeba o politice mohl mluvit někdo z úřadu nebo z neziskové organizace. Ale to je obecně problém dnešní doby, že si z obyčejných lidí děláme celebrity a naopak. Takže já považuji za prestižní povolání víc lékaře než herce.

Výtvarné umělce moc neznám, ale vím, že je těžké se dnes uživit vlastními nekonvenčními nápady. Jsem toho názoru, že v dnešní době stále vydělává víc kýč, ale na druhou stranu se od dob hlubokého bolševismu významně změnil pohled na výtvarné umění, což je určitě dobře, protože reálná naděje, že mladý Gogh nezemře hladem, tu je.