2 fotky 
Franz Kafka, Franz Werfel nebo Gustav Meyrink patří k německému literárnímu kánonu, nejsou však zdaleka jedinými autory, které řadíme k takzvané pražské německé literatuře. Méně známé tváře této literární epochy představí chystané literární sympozium.
Podobizna spisovatele Victora Hadwigera Zdroj: prague.czechcentres.cz
Letos je tomu přesně sto let, co zemřel Victor Hadwiger, jeden z méně známých pražských spisovatelů, kteří na přelomu 19. a 20. století formovali kulturní život v Praze. Nejen jeho osobnost, ale i pozapomenutou tvorbu Hadwigerových současníků si klade za cíl představit literární sympozium Jung Prag und die Frühlingsgeneration.
V úterý 6. prosince v Českém centru v Praze zazní hlasy odborníků z tuzemska i zahraničí, kteří se tvorbu jednotlivých autorů pokusí přiblížit zájemcům v publiku. Přednášky doplní diskuse a čtení ukázek z díla.
Znát jednotlivé autory není třeba, říká organizátorka
Poznat dosud neobjevené autory může být jistě lákavé, nabízí se však otázka, co vše by měl případný účastník o autorech dopředu vědět. „Nemusí o nich vědět vůbec nic,“ usmívá se na otázku organizátorka akce Julie Hadwiger z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ihned vysvětluje: „Prvotním záměrem sympozia je právě představit a zviditelnit autory z literárního seskupení Jung Prag, jimž zatím nebylo věnováno tolik pozornosti.“ Jedním dechem organizátorka dodává, že setkání je též příležitostí k nezávazné diskusi o jednotlivých autorech.
O kom všem se v Českém centru bude hovořit? Úvodní přednáška je věnována postavě Victora Hadwigera a vůbec kulturní scéně v Praze kolem roku 1900. Na ni navazují příspěvky k jednotlivým autorům, kterými jsou Josef Adolf Bondy, Oskar Wiener, Camill Hoffmann a Ottokar Winický.
Čtěte také: Franz Kafka je známý po celé Asii, říká tchajwanský básník Yu Hsi
Odpolední blok přednášek otevře referát o Gustavu Meyrinkovi a o jeho slavném příběhu Golem, hosté však pohovoří také o herectví a grotesce. Program pak uzavře pódiová diskuse o celé autorské generaci a důvodech, proč doposud zůstávala tolik ve stínu Franze Kafky a okruhu jeho přátel. Na rozloučenou zazní čtené ukázky z tvorby Victora Hadwigera. Celá akce proběhne v německém jazyce.
Jednotlivé body programu a doprovodné informace jsou k dispozici na stránkách Pražského literárního domu německy mluvících autorů, který je spoluorganizátorem sympozia.
Minirozhovor s organizátorkou Julií Hadwiger
Jsou si vůbec Češi vědomi významu pražské německé literatury v rámci německo-jazyčné, respektive evropské literatury?
Mnohdy se tomu sama divím, ale dle mých zkušeností se studenty si Češi významnost pražské německé literatury příliš neuvědomují.
Čím zaujala Vás?
Myslím si, že pražská německá literatura zaujímá velmi pozoruhodnou pozici v rámci literárních dějin, vadí mi však, že se všichni soustředí na ty slavné autory jako je Kafka, Meyrink nebo Rilke. V této oblasti je přitom ještě mnohé co objevovat, což bylo pro mě také motivací pro uspořádání sympozia.
V čem jsou vlastně pražští autoři tak specifičtí? Mají nějaké společné prvky?
Takhle obecně se to asi pojmout nedá. Co se týká autorů ze skupiny Jung Prag, z nichž později vznikla Frühlingsgeneration, tam je kupříkladu patrný silný vliv tvorby Rainera Maria Rilkeho, jímž byli tito mladí autoři doslova fascinováni. Odráží se to i v publikacích, neboť Rilkeho oběžník „Wegwarten“ se stal předobrazem letáků „Frühling“, které později připravoval Paul Leppin a jež daly jméno celé generaci.
Sympozium je věnováno památce Victora Hadwigera. Je s Vámi nějak spřízněn?
Přiznám se, že mě tato otázka k tématice pražské německé literatury a osobě Victora Hadwigera také částečně dovedla. Během mého studia germanistiky na Vídeňské univerzitě tam tehdy Kurt Krolop (významný germanista a současný předseda Společnosti Franze Kafky – pozn. red.) vedl přednášku a seminář o pražské německé literatuře a zeptal se mě na totéž. Hledala jsem v matrikách a nakonec zjistila, že naše rodiny opravdu pocházejí ze stejné větve, nejedná se však o žádnou silnou spřízněnost. Pro mě to však bylo pramálo důležité. Rozhodla jsem se věnovat Victoru Hadwigerovi zejména kvůli tomu, že se o jeho práci a o jeho život doposud nikdo intenzivněji nezajímal.
Do budoucna chystám s jedním kolegou vydání Hadwigerových prací v uceleném svazku, ráda bych jej totiž opětovně představila současným čtenářům. A musím přiznat, že velký podíl na tom všem má právě Kurt Krolop, jehož tehdejší impuls mě přivedl až sem do Prahy.
