Tento semestr trávím ve východoněmecké Jeně. A jsem spokojená, i s úrovní stravování v mensách. Skoro se bojím, aby se mi nezačalo stýskat po Univerzální Hnědé Omáčce, české specialitě. Jen ta smrtící zelenina mne trochu leká.
Kdepak se ta mrška E.coli skrývá?, Zdroj: sxc.hu
Smrtící bakterie útočí, hlásají novinové titulky. V Německu se o EHEC, obzvlášť záludné a nebezpečné bakterii, hodně hovoří. Její záludnost spočívá v tom, že nikdo pořádně neví, jak se jí lze nakazit, nebezpečnost pak v tom, že na ni nezabírají antibiotika a během dvou týdnů už zabila přes 20 lidí.
Svých salátů se nevzdáme
Evropská unie uvažuje o dotacích pro německé zemědělce, kteří teď, v období sklizně, likvidují tuny rajčat, okurek a salátů, které nikdo nekupuje. Opravdu nikdo?
Papriky mají zelenou, okurky zas červenou, Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Zas tak žhavé to není. V jenských mensách nám sice dočasně nenabízejí čerstvé saláty, ale zeleninu vařenou či z konzervy, bagety plní kyselými okurkami a paprikami. V obchodech s potravinami však lidé i nadále kupují čerstvou zeleninu, žádné změny nedoznaly ani oblohy v restauracích. Pokud se zeleniny chcete opravdu vyvarovat, máte problém.
Národ požíračů klobás totiž dlabe zeleninu ve velkém. Na indexu zakázané zeleniny se před pár dny octly i všeliké klíčky a řeřichy, takže v mense zbývá z pěti jídel na výběr většinou jen jedno. A to pravidlům zdravé stravy opravdu neodpovídá. Buď všeliké mléčné kaše s ovocem, anebo klobása či flák masa s hranolky. Ach, kde jsou mé vyhlídky na pojídání zeleniny ve velkém?!
Chřestem to začalo
A přitom to tak pěkně začalo, sezónou chřestu. Opravdu jsem se na německou stravu těšila. Vegetariánské jídlo tu totiž neznamená smažený sýr, ale půl kila roztodivné zeleniny, kterou mnohdy neumím pojmenovat ani česky. Dokonce ani nebývá rozvařená, ale spíš blanšírovaná, dušená, vařená, zapékaná či na pánvi WOK připravovaná.
Čtěte také: Jak se v Německu vyučuje tvůrčí psaní
Německá kuchyně, anebo přinejmenším ta berlínská a durynská, je opravdu zdravá a chutná – pokud chcete. Jen jednu věc tu neumí: zacházet s houskovými knedlíky. Hodně jsem se divila, když mi jednou přistály na talíři jako příloha k dušenému květáku, mrkvi a zeleným fazolkám.
To nezdravé nakonec
O pivu a klobásách psát asi netřeba, stejně jako o tom, že koláče a spol. bývají tučné a sladké. Zmínku si však zaslouží durynské mensy a kafetérie, které jsou otevřeny celý den (od osmi do osmi). Anebo alespoň jeho větší část. Podávají se většinou čtyři jídla (k obědu i večeři), polévka, různé saláty. Kafe je vždy fair trade a za dvacku; Italové o něm sice mluví jako o břečce, ve srovnání s kávou z automatu je to však lahůdka! Obložené housky a chleby jsou vždy čerstvé, k dispozici je i několik druhů ovoce.
Milovníci Coca Coly by asi zaplakali, ale ta tu také není k mání. Buď Vita Cola (o něco hnusnější Kofola), anebo Club Mate: oslazené maté naředěné minerálkou, plněno do půllitrových skleněných lahví. Barevně tento nápoj ladí s dvěma jinými, také velmi populárními: pivem a sektem, ideálně značky Rotkäppchen (Červená karkulka).
Jo, a jestli patříte k těm, kterým se v zahraničí stýská po českém chlebu a houskách, přijeďte do Jeny. Celozrnné pečivo je v převaze, ale dostanete zde i to naše.
