4 fotky 
Patnáctý ročník přehlídky nejlepší ostravské činohry, která se konala od 30. listopadu do 4. prosince, je za námi. TOPZINE.cz vám přináší alespoň střípek z festivalového dění v podobě inscenace Tarelkinova smrt.
Co vzejde z Tarelkinova podvodu? Zdroj: divadloarena.cz
Celý festival otevřela cpinkuláškovská inscenace Gottland, která si bere na mušku všechny úsměvné i pokřivené aspekty češství.
Dramatizace i samotná inscenace pak rozvířily podnětnou debatu na rozborovém semináři. Mluvilo se o opakovaném ztvárňování normalizačních témat, o důvodu zesměšňování známých osobností nebo o tom, že takové hry, které nastavují zrcadlo, Češi potřebují.
Čtěte podrobnosti: Vybrali jsme nejlepší ostravarské hry
Další metou divadelního maratónu byla Tarelkinova smrt v Komorní scéně Aréna. Autor původní předlohy Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin pojal hru jako žert o třech dějstvích. Ten mu měl posloužit jako jakási terapie, když ho obvinili z vraždy jeho francouzské milenky a obvinění se nikdy nezbavil.
„Samozřejmě hra je velice neaktuální, protože žijeme v době, kdy se neberou úplatky, kdy soudy fungují naprosto spolehlivě, kdy tato země rozkvétá,“ poznamenal ironicky režisér Ivan Krejčí.
Zdání může klamat víc, než si myslíme
Příběh se odehrává na ruském venkově, kde si nemůžete být jistí, že máte nos mezi očima. Za ten vás navíc každou chvíli někdo zatahá nebo vám ho ukradne. Výborně vypointovaná groteska o lidské lakotě, úplatkářství nebo o tom, jak to dopadá, když se dá blbci moc.
Pánové, jste ochotni pro dobro věci sáhnout do… cizí kapsy?
Ostravský Tarelkin stojí především na vynikajících výkonech všech herců, kteří dokáží situaci přesně rozehrát, odhalit nuance a dovést je do pointy.
V hlavní roli prohnaného Tarelkina se představil Josef Kaluža, kterému zdatně sekundoval Albert Čuba (Varravin).
Atmosféru prohnilosti dokreslovaly naturalistické kostýmy Jany Hauskrechtové. Zkosený vstup na scénu pak evokuje přetvářku a pokřivenost lidského jednání, na které najdeme narážky napříč celým představením.
Všude samí démoni
Scéna Milana Davida významově reflektuje podtitul ostravské inscenace Nikde žádný lidi… všude samí démoni…, když se optickým UV trikem při odhalování Tarelkinovo-Varravinových švindlů na kulisách zjeví démoni.
Moje trápení taky skončí, říká se, že smrt s každým zúčtuje, no a já taky.
Inscenačním záměrem byl i kontakt s divákem, který sugestivně donutí přemýšlet nad otázkou, jak dlouho můžete z člověka dělat blbce? Pointou celé inscenace je zároveň odpověď na tuto otázku: dokud na vás někdo nepřijde, a to se taky nemusí stát.
Vždycky se něco najde…
Dramaturg Tomáš Vůjtek tak vsadil na nadčasové téma společenské satiry, které v českém prostředí budí mimo jiné konotace vykonstruovaných procesů a nesmyslnosti celého komunistického režimu.
V těchto místech sice možná inscenace ztrácí na situační a herecké dynamičnosti, na druhou stranu napětí vyvažují dějinné asociace a černý humor. Co mrazí člověka víc než vědomí koloběhu?
Tarelkinova Smrt
Komorní scéna Aréna, Ostrava
Autor: Alexandr Suchovo-Kobylin
Režie: Ivan Krejčí
Hrají: Josef Kaluža, Albert Čuba, Marek Tisovský, René Šmotek, Alena Sasínová-Polarczyk, Zuzana Truplová a další.
Hodnocení: 90 %
