Inscenace Gottland: Stejná hra, ale dvě různá zpracování. Které je lepší?

FOTO: Gottland OstravaPři čtení knihy Gottland jsem byla překvapená, že má cizinec odvahu napsat pravdu o kontroverzních kauzách našich slavných osobností. Szczygiel odvahu měl, knihu napsal, vydal a stal se z ní bestseller. Když dvě divadla zveřejnila, že Gottland zdramatizují, má zvědavost došla nového vrcholu. Přečtěte si vzájemné porovnání obou inscenací.

FOTO: Gottland Ostrava
Jednotné kostýmy odkazují na dobu jednotvárnosti a nebezpečí vlastního názoru Foto: R. Šťastný, NDM

Pro čtenáře, kteří se s knihou ještě nesetkali, lehce nastíním obsah. Mariusz Szczygiel, polský novinář a spisovatel, vplul do soukromí našich předních kulturních osobností, aby nebulvárním způsobem vytvořil zkrácený a velmi výstižný životopis vzájemně se zvolna prolínající. Na paškál si bere Karla Gotta, Martu Kubišovou, Helenu Vondráčkovou, Lídu Baarovou, Tomáše a Antonína Baťu a další osobnosti více či méně známé.

Ať hodí kamenem, kdo je bez viny

Líbilo se mi, jak Szczygiel vystihl typické vlastnosti české povahy, aniž by Čechy hanil. Velkým kladem knihy je fakt, že nikoho nesoudí. Vlastní názor si můžete vytvořit, ale kniha vám jej nevnucuje. Ukazuje, že nikdo není bezchybný, ale okolnosti nás občas donutí vybrat si špatnou možnost. Bulvární články zaplavují novinové stánky i internet a dnes se jen velmi těžko ubráníme soudům a předsudkům. Právě proto je změna v podobě této knihy velmi vítaná.

FOTO: Gottland - Praha
Studiovější prostředí pražského Gottlandu Foto: P. Borecký, ŠD

Je zajímavé sledovat děj na divadelních prknech, když se díváme do zrcadla minulosti. Příběhy jsou reálné a jsou z naší minulosti i přítomnosti. Diváci se smějí a někdy šokovaně zírají, ale faktem zůstává, že se smějeme sami sobě a zíráme na vlastní činy. Soudíme minulost, ale přitom nám Gottland dokazuje, že jsme pouhými pokrytci.

Jak se vám líbilo Ostravské představení Gottlandu?

Szczygiel: Ostravské představení Jana Mikuláška a Marka Pivovara je velmi odvážné. Nepoužili příliš mnoho textů z mé knížky, maximálně 30 %. Nevadí mi to, protože jsem viděl, že knížka je inspirovala k vytvoření skvělých davových scén, které ostře ilustrují stav české společnosti ve 20. století.

Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě uvedlo svůj Gottland s podtitulem Kdo neskáče, není Čech koncem ledna a Švandovo divadlo v Praze přesně o dva měsíce později s podtitulem Masky tragické bezradnosti. Které divadlo se drželo více předlohy a kdo vystihl nestrannost a hlavní smysl knihy?

FOTO: Gottland - Ostrava
Gottland minulého století

Zpracování obou mutací je velmi odlišné. Ostravský režisér Jan Mikulášek a dramaturg Marek Pivovar šli cestou do minulosti a v Národním divadle Moravskoslezském zavítáme do minulého století kostýmově i samotnou atmosférou hry. Režisér Švandova divadla Petr Štindl a dramaturgyně Lucie Kolouchová se vydali odlišnou cestou a spojili minulost s aktuální přítomností.

Co byste vzkázal tvůrcům divadelní inscenace Gottland?

Szczygiel: Aby nezapomínali, že hrdinové mé knížky nejsou vymyšlení. Jsou to reální lidé. Mnoho z nich je naživu. Mohou přijít do divadla a vidět se na scéně. Je dobré na to nezapomínat.

Gottland po Ostravsku postrádá tu správnou jiskru a lehkost, se kterou se četla kniha. Jednotlivé příběhy jsou sice viditelně oddělené, ale spíše vyprávěné než hrané. Inscenaci to posunuje do nudnější polohy a mnohdy se v příbězích ztrácíte. Hodně informací vynechali, a příběhy tak mohou mít zavádějící smysl.

Gotland je největší ostrov Švédska, který ale nemá s touto knihou ani divadelními představeními nic společného.

Na rozdíl od předlohy působí vzkaz hry subjektivně a mnohdy jednostranně. Umělecký záměr zapomíná na tu část hlediště, která knihu nečetla a o postavách toho neví víc než z bulvárních plátků. Diváci, kteří knihu četli, budou na druhou stranu nejspíš zklamaní zbytečným opakováním stejných frází, které vyznívají velmi prázdně.

FOTO: Gottland - Praha
Zuzana Onufráková (Marta Kubišová) omráčí svou Modlitbou pro Martu vyprodané hlediště

Švandovo divadlo slaví úspěch. Diváci sedí na přístavcích, aby mohli zhlédnout představení, které přesáhlo kvalitu knihy, tedy přesněji jeho první část. Po přestávce můžete odejít, protože vás už nic nového nečeká a druhá část hry spíše kazí výborný dojem z části první. Zásadním pozitivem hry je vykradení sociální sítě Facebook, která je dnes fenoménem po celém světě. Tvůrci dokázali zakomponovat jednotlivé funkce sítě tak, aby přesně vystihli, co se mezi jednotlivými postavami děje.

Uživatel Ludmila Babkova změnila svůj profil na Lída Baarová
Uživatel Joseph Goebbels se nyní přátelí s uživatelem Lída Baarová

Švandovo divadlo se mnohem více drží předlohy. Příběhy na sebe příjemně navazují. Určité informace jsou vyprávěny k divákovi, ale herci neustále hrají, a nepřipadáte si jako na recitálu nebo autorském čtení. Scénicky je prostor stísněný a působí až zbytečně chladně. V tomto ohledu se mi líbila scénografie ostravské verze, která navozuje dojem velké haly budovy ze šedesátých let.

Gottland není jen o Gottovi

Tomu, kdo nečetl knihu ji rozhodně doporučuji. Polský autor Szczygiel vás zaujme a dozvíte se informace, které vám předtím nikdo neřekl. Osvětlí vám i určité události, na které máte možná zkreslený názor. Divadelní představení jsou v podstatě úplně jiná, ale každé má své kouzlo. Mě více zaujala, a podle návštěvnosti nejsem sama, dramatizace Švandova divadla.

Gottland

Švandovo divadlo Praha

Autor: Mariusz Szczygiel

Režie: Petr Štindl

Hrají: Zuzana Onufráková, Miroslav Hruška, Filip Čapka, Kristýna Frejová, Robert Jašków, Eva Leimbergerová, Stanislav Šárský a další

Hodnocení: 4,5 ****

Další představení: 18. června

 

Národní divadlo Moravskoslezské Ostrava

Režie: Jan Mikulášek

Hrají: Anna Cónová, Kateřina Vainarová, Alexandra Gasnárková, Larie Logojdová, Gabriela Mikulková, Daniela Kupčíková, Kateřina Vainarová, Tomáš Jirman, Petr Houska, Vladimír Čapka, David Viktorka, František Večeřa, Miroslav Rataj, Jiří Sedláček, Marcel Školout, Pavel Liška, Lukáš Adam, Jan Kovář

Hodnocení: 2,5 **

Další představení: 21. června

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Eva Síčová
Narodila se 10. dubna 1985, v Ostravě, studovala soukromou školu hotelovou v Ostravě a později Vysokou školu Hotelovou v Praze. V současné době studuje Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze, a od září 2010 je redaktorkou Topzinu v sekci "Divadlo a umění". Mezi její koníčky patří knihy, divadlo /překvapivě:-)/, filmy, výstavy a motorky. Je velmi líná, takže sporty neprovozuje, ale ráda si zajde na dobré jídlo. Má ráda společnost, přátelé, rodinu a zajímavé lidi všech různých názorů. Ráda cestuje a získává tak inspiraci pro psaní. Má ráda kritiku, protože jí posouvá dál. Přesvědčení: Pozitivní myšlení

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*