3 fotky 
Komedie anglického spisovatele a dramatika Oscara Wilda Jak je důležité míti Filipa (1895) je jedním z jeho nejlepších děl. Celá hra je postavena na jazyku – hemží se slovními hříčkami, paradoxy a narážkami na tehdejší anglickou společnost.
Celý příběh se odehrává v Londýně a na venkově. Zdroj: sxc.hu
Touto hrou chtěl Wilde vyjádřit svůj názor na povrchní a zkostnatělou anglickou společnost. Je zajímavé, že právě v době, kdy Wilde komedii psal, si procházel těžkým obdobím. Několikrát byl před soudem kvůli „výtržnostem“.
Nejlepší přátelé a jejich výmluvy
Hlavními hrdiny hry jsou John Worthing, kterému se říká také Jack, a Algernon Moncrieff. Každý z nich má jistou malou lež, díky které se vymluví z účasti na nepříjemných večírcích či z rodinných obědů. Jack je v Londýně znám pod jménem Filip Worthing, muž, který si užívá života.
Každý si chce někdy odpočinout na venkově.
Na venkově však vystupuje jako John (domácky Jack) Worthing, majestátný mladý muž, který musí jezdit o víkendech do Londýna usměrňovat svého rozjařilého bratra Filipa, jenž je nespolehlivý a rozhazovačný. Žádný Filip samozřejmě neexistuje a Jack si ho vymyslel jen proto, aby nemusel celý život trávit na venkově a aby také zažil nějaké dobrodružství.
Čtěte také: Vystoupejte spolu s Emily Brontëovou až na Větrnou hůrku
Algernon se zase rád vymlouvá na svého přítele Bunburyho. Bunbury má velmi chatrné zdraví a velmi často stůně. Pokaždé, když ulehne na lůžko, musí za ním Algernon jako jeho přítel přijet a postarat se o něj. Žádný Bunbury však neexistuje. Algernon ho využívá k tomu, aby se vyhnul setkáním, na která nechce jít.
Láska všechno komplikuje
Jack se zamiluje do Algernonovy sestřenice Gvendolíny, která žije v domnění, že se jedná o Filipa Worthinga. Jack ji požádá o ruku a Gvendolína nadšeně souhlasí. Její teta je však výrazně proti, protože pan Worthing nemůže prokázat svůj původ. Jako dítě byl nalezen na nádraží v kožené tašce.
Dnes se hraje spíše trojaktová verze Wildovy hry.
Jeden večer se Jack Algernonovi svěří, že má na svém venkovském panství schovanku jménem Cecílie a Algernon ihned zahoří zvědavostí. Vymámí z Jacka místo, kde se jeho sídlo nachází a rozhodne se tam jet jako Filip Worthing, nezvedený bratr Jacka.
Cecílie je osmnáctiletá dívka plná očekávání a ideálů. Jakmile se u ní objeví Algernon alias Filip Worthing, její svět se převrátí naruby. Stejně tak Algernonův, protože prvotní záměr vystřelit si z Jacka se změní v lásku na první pohled. Okamžitě Cecílii žádá o ruku a ona souhlasí.
Čtěte také: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – příběh o géniovi nebo naprostém idiotovi?
Vše se komplikuje, když na venkovské panství dorazí také Jack a následně Gvendolína. Při setkání Cecílie a Gvendolíny dojde k odhalení lži obou pánů. Zjistí se, že vlastně žádný Filip neexistuje.
Nakonec se situace jako zázrakem vyjasní, jelikož se zjistí, že vychovatelka Cecílie paní Prismová bývala také vychovatelkou synů Algernonovy matky. Stalo se však, že nedopatřením umístila jednoho chlapce do kožené tašky a zapomněla ji na nádraží. Jednalo se tedy o Jacka. Příběh končí šťastně a to zasnoubením Jacka s Gvendolínou a Algernona s Cecílií.
(…) Jack: V téhle mizérii mě těší jedině to, že tvůj domnělý přítel Bunbury se rozplynul jako pára nad hrncem. Zřejmě už se nebudeš moct vypařit na venkov tak často jako dřív, milý Algy. Což je docela dobře.
Algernon: Ale i ten tvůj bratr se nám nějak ztrácí před očima, nemyslíš, Jacku? Zřejmě už si nebudeš moct vyrazit do Londýna tak často, jak bylo tvým špatným zvykem. Což taky není na škodu. (…)
(WILDE, Oscar: Jak je důležité míti Filipa. Praha: Nakladatelství jitro, 2004.)
Osud komedie a Wilda
V únoru roku 1895 se konala premiéra a hra měla velký úspěch. Již v květnu byl však Wilde kvůli své sexuální orientaci uvězněn a komedie byla stažena z repertoáru. Znovu se na prknech divadla objevila spolu s dalšími dramaty až v roce 1902, tedy po Wildově smrti.
Původně Wilde hru napsal ve čtyřech dějstvích, ale za jeho života se tato verze nikdy nehrála. Wildův dramaturg a herec Georgie Alexander jej přiměl, aby hru zkrátil. Nakonec se tedy hrála pouze ve třech dějstvích. Původní verze byla vydána až v roce 1957. Také dnes dramaturgové preferují k inscenaci spíše trojaktovou verzi.
Lehkovážná komedie pro vážné lidi
Takto zní podtitul Wildovy hry. Jedná se totiž o konverzační komedii, jež se zakládá právě na lehkovážnosti hlavních hrdinů. Ti si totiž myslí, že jejich malou lež nemůže nikdy nikdo prokouknout a jejich život se díky ní stane mnohem zajímavějším a hlavně jednodušším.
Veškerý humor je založen právě na jazyku. Proto je Wildova komedie stále oblíbená. Nedorozumění tu vždy byla a také tu vždy budou, stejně jako malé lži, které způsobují komické situace.
Zdroj: WILDE, Oscar: Jak je důležité míti Filipa. Praha: Nakladatelství jitro, 2004.
