×
TOPZINE.cz

Ohlas písní ruských a českých. Čelakovský vytvořil z napodobeniny základ lidové tvorby

FOTO: František Ladislav Čelakovský, český básník, autor ohlasové poezie

Ohlas písní ruských vyšel poprvé roku 1829, Ohlas písní českých o deset let později. Obě díla představují pokus o absolutní napodobení tradiční lidové tvorby.

F. L. Čelakovský se narodil roku 1799 ve Strakonicích do doby pozdního klasicismu. Po studiích na filozofických fakultách, které nedokončil, se stal vychovatelem. Zároveň se věnoval studiu jazyka, překladatelství a hlavně sbírání lidové tvorby.

Ohlasové dílo

Čelakovský nejvíce proslul svou ohlasovou poezií. Ta čerpá náměty z romantického obdivu k lidové tvorbě, již se snaží napodobit. Jako první básník s tímto pokusem o návrat k folklóru uspěl a jeho poezie se stala nositelem vysokých literárních hodnot.

První národ, jenž si vybral pro svou tvorbu, bylo v té době velmi obdivované Rusko. Největší slovanský národ, který krátce předtím porazil Napoleona a v minulosti úspěšně odolával tureckým nájezdům. Ohlas písní ruských vydal poprvé roku 1829.

Ohlas písní ruských – návrat k hrdinství a bohatýrům

Dílo se skládá z 26 epických básní, které čerpají z folklórní tvorby. Čelakovský se chtěl co nejvíce přiblížit lidové tvorbě ruského národa. Autor proto využíval i literárních prvků, které jsou pro tuto tvorbu typické. Například obrácený slovosled, používání ustálených obratů či stupňování významu sloves a zvolání pro větší dramatičnost děje.

Tvůrce čerpal převážně z ruských bylin (hrdinských epických básní). Hlavními hrdiny jsou bohatýři, bránící svou zem a opěvující velikost a slávu Ruska, jako byl Muromec, Ilja Volžanín či Čurila Plenkovič. Do svého díla ale zařadil i současné události, například požár Moskvy.

Dívčino plesání (Ohlas písní ruských)

Aj luli, aj luli, ty slunéčko,
ty krásné a teplé, rozjasni se;
aj luli, aj luli, větříčkové,
zavějte mi, vy líbí a lahodní;
i vy, milí ptáčkové, zazpívejte,
i vy se mi, kvítkové, usmívejte,
pro tu-li radost mou, pro velikou,
pro veliké plesání srdce mého.

(ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských. Praha: Mladá fronta, 1951.)

Většina básní opěvuje slávu a velikost Ruska, hrdinství bohatýrů a jejich lásku k zemi. Jsou tu však i básně milostné, kupříkladu Romantická láska, Opuštěná nebo Dívčino plesání.

Bohatýr Muromec

Úvodní báseň celé sbírky pojednává o nejoblíbenějším a nejslavnějším ruském bohatýru Ilju Muromci, který nezištně bojoval na straně lidu proti Tatarům. V básni je zobrazena smrt mládence zabitého třemi Turky, jehož smrt pak Muromec slavně pomstí tím, že je také zabije. Prvního Tatařína šípem sklátí, druhého ve dví mečem rozetne a na třetího, který prchá, poštve svého koně.

Ohlas písní českých – láska a radost

Další ohlasové dílo vzniklo až o deset let později. Ohlas písní českých není inspirován hrdinnými dějinami, jako tomu bylo u ohlasů ruských, ale spíše lidovou tvorbou. Většina básní jsou lyrické žertovné popěvky a satirické hravé skladby, které oslavují přírodu, lásku a lidový humor. Dílo je rozděleno do pěti částí.

Kniha je opatřena poměrně rozsáhlou předmluvou, ve které autor porovnává rozdíly mezi ruskou a českou literaturou. Dále také rozděluje svou sbírku do několika skupin.

Obálka knihy Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých od Čelakovského
Obálka knihy Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých. Zdroj: obrazky.cz

Tou nejmenší jsou epické skladby (Prokop Holý, balada Toman a lesní panna). Další skupinou jsou básně elegické, ve kterých popisuje charakter českého národa. Z těchto básní je to například Jízda k milé a Žehravý.

Básně žertovné

Třetí skupinu (nejpočetnější) tvoří básně žertovné a satirické. Některé z nich jsou zaměřeny proti pánům a Němcům (Pocestný, Pražská, Pan vrchní z Kozlova). Do čtvrté části zařadil Čelakovský písně a do poslední pak krátké popěvky, často jen o jedné sloce. Některé z těchto písní a popěvků časem zlidověly. Největší část díla tvoří náměty o lásce, ať už šťastné či neopětované nebo tragické.

Hubička (Ohlas písní českých)

Hubička, hubička –
maličká lahůdka,
ale mnohem sladší
nežli ta jahůdka.

Hubička, hubička
na zamžiknutí,
jako dvou kvítečků
slaďounké dotknutí.

(…)

(ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní českých. Praha: Mladá fronta, 1951.)

Stejně jako v Ohlasu písní ruských, i v této sbírce Čelakovský využívá typických prvků dané tvorby. Objevuje se tu často refrénové opakování slov a básnické figury. Autor využíval hojně i básnických prostředků – metafory, personifikace, zvukomalby a přirovnání.

Toman a lesní panna

Nejznámější báseň celé sbírky spadá do žánru balad. Toman se za magické svatojánské noci vydává za svou milou. Je však varován sestrou, aby nejezdil lesem.

Uposlechne ji. Přijede k myslivně, kde dívka bydlí a nahlédne do okna. Spatří otce své milované, jak domlouvá její svatbu s někým jiným. A ona se při tom tváří šťastně. Jakmile vidí za oknem Tomana, nechá mu vzkázat, že už ho nemá ráda a že se bude vdávat.

FOTO: Johann Wolfgang Goethe
Čelakovský se inspiroval jedním z nejznámějších německých spisovatelů – J. W. Goethem. Zdroj: wikimedia.org

Zdrcený Toman nechává jít koně svou vlastní cestou a ten se vydá na cestu lesem. Toman ho následuje a tu se mu zjeví lesní panna na jelenu a medovým hlasem ho láká, aby ji následoval. Omámen její krásou a příslibem štěstí tak učiní. Ráno se kůň vrací domů sám a sestra oplakává Tomana.

Reakce na ohlasy

Ohlasové dílo F. L. Čelakovského bylo některými jeho vrstevníky považováno za parodii lidové tvorby. Dnes je Čelakovský považován za významnou osobnost národního obrození a oba zmíněné soubory se nacházejí v seznamech povinné četby.

NOVÁK, Arne; NOVÁK, Jan. V. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..