Ohlas písní ruských a českých. Čelakovský vytvořil z napodobeniny základ lidové tvorby

FOTO: František Ladislav Čelakovský, český básník, autor ohlasové poezie

Ohlas písní ruských vyšel poprvé roku 1829, Ohlas písní českých o deset let později. Obě díla představují pokus o absolutní napodobení tradiční lidové tvorby.

FOTO: František Ladislav Čelakovský, český básník, autor ohlasové poezie
František Ladislav Čelakovský, český básník, autor ohlasové poezie. Zdroj: wikimedia.org

F. L. Čelakovský se narodil roku 1799 ve Strakonicích do doby pozdního klasicismu. Po studiích na filozofických fakultách, které nedokončil, se stal vychovatelem. Zároveň se věnoval studiu jazyka, překladatelství a hlavně sbírání lidové tvorby.

Ohlasové dílo

Čelakovský nejvíce proslul svou ohlasovou poezií. Ta čerpá náměty z romantického obdivu k lidové tvorbě, již se snaží napodobit. Jako první básník s tímto pokusem o návrat k folklóru uspěl a jeho poezie se stala nositelem vysokých literárních hodnot.

První národ, jenž si vybral pro svou tvorbu, bylo v té době velmi obdivované Rusko. Největší slovanský národ, který krátce předtím porazil Napoleona a v minulosti úspěšně odolával tureckým nájezdům. Ohlas písní ruských vydal poprvé roku 1829.

Ohlas písní ruských – návrat k hrdinství a bohatýrům

Dílo se skládá z 26 epických básní, které čerpají z folklórní tvorby. Čelakovský se chtěl co nejvíce přiblížit lidové tvorbě ruského národa. Autor proto využíval i literárních prvků, které jsou pro tuto tvorbu typické. Například obrácený slovosled, používání ustálených obratů či stupňování významu sloves a zvolání pro větší dramatičnost děje.

Tvůrce čerpal převážně z ruských bylin (hrdinských epických básní). Hlavními hrdiny jsou bohatýři, bránící svou zem a opěvující velikost a slávu Ruska, jako byl Muromec, Ilja Volžanín či Čurila Plenkovič. Do svého díla ale zařadil i současné události, například požár Moskvy.

Dívčino plesání (Ohlas písní ruských)

Aj luli, aj luli, ty slunéčko,
ty krásné a teplé, rozjasni se;
aj luli, aj luli, větříčkové,
zavějte mi, vy líbí a lahodní;
i vy, milí ptáčkové, zazpívejte,
i vy se mi, kvítkové, usmívejte,
pro tu-li radost mou, pro velikou,
pro veliké plesání srdce mého.

(ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských. Praha: Mladá fronta, 1951.)

Většina básní opěvuje slávu a velikost Ruska, hrdinství bohatýrů a jejich lásku k zemi. Jsou tu však i básně milostné, kupříkladu Romantická láska, Opuštěná nebo Dívčino plesání.

Bohatýr Muromec

Úvodní báseň celé sbírky pojednává o nejoblíbenějším a nejslavnějším ruském bohatýru Ilju Muromci, který nezištně bojoval na straně lidu proti Tatarům. V básni je zobrazena smrt mládence zabitého třemi Turky, jehož smrt pak Muromec slavně pomstí tím, že je také zabije. Prvního Tatařína šípem sklátí, druhého ve dví mečem rozetne a na třetího, který prchá, poštve svého koně.

Ohlas písní českých – láska a radost

Další ohlasové dílo vzniklo až o deset let později. Ohlas písní českých není inspirován hrdinnými dějinami, jako tomu bylo u ohlasů ruských, ale spíše lidovou tvorbou. Většina básní jsou lyrické žertovné popěvky a satirické hravé skladby, které oslavují přírodu, lásku a lidový humor. Dílo je rozděleno do pěti částí.

Kniha je opatřena poměrně rozsáhlou předmluvou, ve které autor porovnává rozdíly mezi ruskou a českou literaturou. Dále také rozděluje svou sbírku do několika skupin.

Obálka knihy Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých od Čelakovského
Obálka knihy Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých. Zdroj: obrazky.cz

Tou nejmenší jsou epické skladby (Prokop Holý, balada Toman a lesní panna). Další skupinou jsou básně elegické, ve kterých popisuje charakter českého národa. Z těchto básní je to například Jízda k milé a Žehravý.

Básně žertovné

Třetí skupinu (nejpočetnější) tvoří básně žertovné a satirické. Některé z nich jsou zaměřeny proti pánům a Němcům (Pocestný, Pražská, Pan vrchní z Kozlova). Do čtvrté části zařadil Čelakovský písně a do poslední pak krátké popěvky, často jen o jedné sloce. Některé z těchto písní a popěvků časem zlidověly. Největší část díla tvoří náměty o lásce, ať už šťastné či neopětované nebo tragické.

Hubička (Ohlas písní českých)

Hubička, hubička –
maličká lahůdka,
ale mnohem sladší
nežli ta jahůdka.

Hubička, hubička
na zamžiknutí,
jako dvou kvítečků
slaďounké dotknutí.

(…)

(ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní českých. Praha: Mladá fronta, 1951.)

Stejně jako v Ohlasu písní ruských, i v této sbírce Čelakovský využívá typických prvků dané tvorby. Objevuje se tu často refrénové opakování slov a básnické figury. Autor využíval hojně i básnických prostředků – metafory, personifikace, zvukomalby a přirovnání.

Toman a lesní panna

Nejznámější báseň celé sbírky spadá do žánru balad. Toman se za magické svatojánské noci vydává za svou milou. Je však varován sestrou, aby nejezdil lesem.

Uposlechne ji. Přijede k myslivně, kde dívka bydlí a nahlédne do okna. Spatří otce své milované, jak domlouvá její svatbu s někým jiným. A ona se při tom tváří šťastně. Jakmile vidí za oknem Tomana, nechá mu vzkázat, že už ho nemá ráda a že se bude vdávat.

FOTO: Johann Wolfgang Goethe
Čelakovský se inspiroval jedním z nejznámějších německých spisovatelů – J. W. Goethem. Zdroj: wikimedia.org

Zdrcený Toman nechává jít koně svou vlastní cestou a ten se vydá na cestu lesem. Toman ho následuje a tu se mu zjeví lesní panna na jelenu a medovým hlasem ho láká, aby ji následoval. Omámen její krásou a příslibem štěstí tak učiní. Ráno se kůň vrací domů sám a sestra oplakává Tomana.

Reakce na ohlasy

Ohlasové dílo F. L. Čelakovského bylo některými jeho vrstevníky považováno za parodii lidové tvorby. Dnes je Čelakovský považován za významnou osobnost národního obrození a oba zmíněné soubory se nacházejí v seznamech povinné četby.

NOVÁK, Arne; NOVÁK, Jan. V. Přehledné dějiny literatury české. Brno: Atlantis, 1995.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Petra Wagenknechtová
Narodila se roku 1990 v Jaroměři. Chodila na Masarykovu obchodní akademii v Jičíně a nyní studuje Jazykovou a literární kulturu na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*