3 fotky 
Populární autor kultovní série Mládí v hajzlu C. D. Payne zavítal poprvé do Česka. Křest jeho nové knihy Neviditelný odstartoval nejen další etapu populárních deníků, ale především uvedl projekt scénického čtení s příhodným názvem Turné v hajzlu.
Oblíbený spisovatel C. D. Payne zavítal poprvé do České republiky., Zdroj: Nakladatelství JOTA
V období od 9. do 17. září navštívil C. D. Payne celkem 22 českých měst v různých koutech republiky. „C. D. říkal, že se těší na české pivo. Tak jsem mu řekl, že po 22 městech bude mít docela slušnej rozhled,“ smál se Lukáš Hejlík, kmotr autorovy nejnovější knihy Neviditelný. Z evropských zemí je Payne právě v České republice nejčtenějším autorem, některé knihy u nás vyšly dokonce dřív než v USA.
Je to takový neviditelný chlapík sršící humorem
Pražská část autogramiády se odehrála v knihkupectví na Smíchově, kam za skupinkou nedočkavců přišel nenápadným pán v brýlích, jenž mlčky seděl na sedačce uprostřed místnosti. Po chvíli se z něj však vyklubal energický chlapík sršící humorem. A přesně takto ho všichni znají z řádků populárních knih.
Po krátkém představení následovala beseda s autorem, která se samozřejmě točila kolem nové knihy: Mládí furt v hajzlu: Deník Nickova syna Scotta Twispa.
„Uplynul už nějaký čas od doby, co jsem napsal poslední knihu s Nickem Twispem. Řekl jsem si, že touto dobou už mohl mít Nick i vlastního syna,“ okomentoval pokračování populárních deníků Payne.
Čtěte také: Mládí v hajzlu na DVD: Co dokáže zlé dvojče stydlivého puberťáka?
Z řad diváků padaly dotazy samozřejmě i ohledně filmové adaptace úspěšné série Mládí v hajzlu.
„Je to typický příklad hollywoodské produkce, kdy scénárista knihu z celé koncepce naprosto vyhodil. Naštěstí se režisér i hlavní herec vrátili k původní knize a scénář přepracovali. Celý proces nebyl ideální, ale relativně jsem s ním byl spokojen,“ konstatoval Payne a záhy se pochlubil se svou vlastní hereckou rolí ve zmíněném snímku. „Objevil jsem se v tom filmu asi na dvě vteřiny coby soused, který stál na verandě před domem.“
Po skončení autogramiády spěchali C. D. Payne i Lukáš Hejlík do divadla na scénické čtení knihy Neviditelný, které se v rámci Turné v hajzlu odehrálo týž večer v Praze hned dvakrát.
C. D. Payne brázdí Českou republiku
A jak představení zhodnotil sám autor? „Líbilo se mi, produkce byla skvělá. Samozřejmě jsem nerozuměl jedinému slovu, pro mě bylo představení v podstatě jako pantomima. Teď si uvědomuji, že všechna ta léta, kdy jsem se v Americe učil španělsky, jsem měl věnovat studiu češtiny,“ poznamenává s úsměvem.
Jednou ze zastávek na štaci C. D. Payna Turné v hajzlu bylo i kino Jitřenka v Semilech. Po scénickém čtení jeho zatím posledního románu následovala samozřejmě autogramiáda a beseda, během níž autor ochotně odpovídal na dotazy nadšených diváků. Na přetřes přišly knihy i životní zkušenosti.
Kde jste čerpal inspiraci při psaní románu Neviditelný?
Četl jsem spoustu knih s podobným námětem a zdálo se mi, že to autoři berou strašně vážně. Tak jsem se rozhodl využít příležitost uchopit téma s trochou humoru.Jak dlouho jste knihu psal?
Asi půl roku. Nepíšu denně, ale když se do toho pustím, snažím se pokaždé o nějakých tisíc slov. Moje knížky mají v průměru 80 až 85 tisíc slov.Chtěl byste být neviditelný? Jak byste tuto schopnost využil?
Líbilo by se mi být neviditelný na povel. Šikovně bych to využil ke slídění a šmírování lidí.Kdy jste začal psát Mládí v hajzlu a z čeho jste vycházel?
Bylo to v roce 1989. Tehdy mi bylo už čtyřicet let. Čerpal jsem pochopitelně z vlastního života, ale vycházel jsem z opaku svých zkušeností. Já jsem býval jako teenager spíš nenápadný, proti ničemu jsem nevzdoroval.Píšete nějakou novou knihu?
Vlastně jsem právě jednu dopsal. Definitivně jsem opustil svět teenagerů, chtěl jsem se vymanit ze škatulky románů pro dospívající. Tak jsem se zas jednou pustil do extrému – tentokrát je hlavní hrdinkou osmapadesátiletá žena!Jaká povolání jste za svůj život už vyzkoušel?
Bylo jich okolo třiceti. Pro lidi, kteří jsou ze své práce otrávení, mám jednu radu: pokud máte šéfa plné zuby, dejte výpověď. Pusťte se do něčeho jiného. Když to v posledních dnech tak pozoruji, myslím, že herectví je dobrý job. Herec může pospávat během štace v autě nebo klidně i na jevišti, pokud hraje mrtvého. Myslím, že příště budu saxofonista.
A jestli se dočkáme pokračování deníků někoho dalšího z Twispovic rodinky? Na tuto otázku autor odpovídá způsobem sobě vlastním. „Když jste v mém věku, tak už musíte předpokládat, že můžete kdykoli spadnout na zem mrtví. Takže nechci slibovat, že budou další knihy… ale možná ano,“ dodal C. D. Payne s úsměvem.
Spoluautorkou článku je Petra Luňáková.
