Menu
TOPZINE.cz
Vzdělání a kariéra

Nobelova cena 2011 přinesla méně kontroverze a kritiky

Redakce

Redakce

23. 10. 2011

Senzací letošního ročníku bylo udělení ceny arabské ženě. Stalo se tak vůbec poprvé v historii. Kontroverzi vyvolalo ocenění kandidáta, který zemřel tři dny před udílením. Podle pravidel měl být vyřazen.

FOTO: Nobelova cena, Zdroj: Wikipedie.com

Nobelova cena, Zdroj: wikipedie.com

Udílení Nobelových cen zahájilo v pondělí 3. října lékařství. Ocenění bylo Institutem Karolinska uděleno trojici imunologů. Američan Bruce Beutler a Francouz původem z Lucemburska Jules Hoffmann si rozdělí polovinu ceny. Zbytek dostanou dědicové Kanaďana Ralpha Steinmana. Steinman totiž zemřel 30. září tohoto roku, pár dní před předáváním cen.

Před čtyřmi lety onemocněl rakovinou slinivky, nemocí, s níž pacienti obvykle přežívají pouhých osm měsíců. Aplikací společné teorie týkající se aktivace lidské imunity se mu podařilo prodloužit si život o několik let. Podle stanov, které platí od roku 1974, by mu cena měla být odejmuta, protože zemřel ještě před jejím vyhlášením. Výbor se však rozhodl, že jiného kandidáta jmenovat nebude.

Vesmír se rozpíná stále rychleji a nakonec zmrzne

4. října následovalo vyhlášení cen za fyziku. Švédskou královskou akademií byla opět oceněna trojice vědců, Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess. Všichni jsou Američané, Schmidt má navíc i australskou národnost.

[youtube_660]HppSNAPYvN8[/youtube_660]

Dva nezávislé týmy, z nichž jeden vedl Perlmutter a druhý Schmidt ve spolupráci s Riessem, dospěly v roce 1998 na základě výzkumu  velmi vzdálených výbuchů supernov k překvapivému závěru. Rozpínání vesmíru, které mělo začít takzvaným Velkým třeskem, se nezpomaluje, ale naopak zrychluje. Děje se tak za pomoci temné energie, která má způsobit, že vesmír nakonec zmrzne.

Od islámské mozaiky k Nobelově ceně

Následující den získal od Královské akademie cenu za chemii izraelský vědec Daniel Šechtman (Shechtman). Šechtman, inspirován islámskými mozaikami v španělské Alhambře v Granadě a v íránském Darb-i-Iman, objevil v dubnu 1982 kvazikrystaly, které se sice řídí matematickými pravidly, ale nikdy se neopakují.

Šechtman se zpočátku nesetkal s velkým pochopením, musel opustit svou výzkumnou skupinu a její šéf mu dal knihu o základech krystalogie s tím, že by si jí měl přečíst.

[youtube_660]QiT00AUwQl8[/youtube_660]

Od té doby měli vědci dost času na to, aby dokázali vytvořit kvazikrystaly v laboratorních podmínkách, našly se rovněž i v přírodní podobě v Rusku. Kvazikrystaly špatně vodí elektřinu, dobře odolávají deformaci a jsou tvrdé. Používají se proto na vyztužení a zpevnění oceli, jako tepelná izolace v dieselových motorech, rovněž tvoří součást nepřilnavého povrchu pánví na smažení.

Symbolem letošního bouřlivého arabského jara se stala mladá jemenská novinářka

Třetí oceněnou je jemenská novinářka Tawakkul Karmán. Vystudovaná politoložka byla vybrána i jako symbol arabského jara proto, že bojovala proti diktatuře Alího Abdalláha Sáliha již mnohem dříve. Společně se sedmi ženami založila Karmán v roce 2005  hnutí na podporu občanských a lidských práv Novinářky bez okovů.

Několikrát byla vězněna. Dokonce byl na ni spáchán atentát, který přežila. Karmán věnovala svůj podíl z ceny jemenskému lidu. Ve věku necelých 32 let je v současné době nejmladší držitelkou Nobelovy ceny.

[youtube_660]wunh6Dk8uJA[/youtube_660]

Cenu Švédské národní banky Sveriges Riksbank za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela si tentokrát vysloužila dvojice Američanů, Thomas Sargent a Christopher Sims, za empirický výzkum příčin a důsledků v makroekonomice. Sargent a Sims nezávisle na sobě zjišťovali, jaký vliv mají zásahy shora provedené vládou a bankami na takové faktory, jako je hrubý národní produkt a inflace.

Švédsko se dočkalo svého laureáta

Nobelova cena za literaturu zůstala na domácí půdě. Švédská akademie ji ve čtvrtek předala osmdesátiletému básníkovi Tomasi Tranströmerovi. Tranströmer studoval dějiny literatury, psychologii a dějiny náboženství na univerzitě ve Stockholmu. Zde později působil jako asistent na oddělení psychometrie.

Také pracoval jako psycholog ve vězení pro mladistvé. V roce 1980 nastoupil do Institututu výzkumu pracovního trhu. V roce 1990 utrpěl mrtvici, částečně ochrnul a mluví s obtížemi.

Tranströmerovu poezii nepochybně ovlivnil kladný vztah k přírodě a hudbě. On sám hraje aktivně na klavír. Jeho básnickým debutem byla sbírka 17 básní. Znamenala zlom ve švédské literatuře a přechod do generace padesátníků méně ovlivněných druhou světovou válkou.

Přestože bylo jeho dílo přeloženo do mnoha jazyků, v češtině zatím najdeme jen pár ukázek v časopise Světová literatura a v antologii Ostrými paprsky.

Přečtěte si více o Tomasi Tranströmerovi

Nobelova cena Norského výboru v Oslu připadla třem ženám: dvěma aktivistkám z Libérie, z nichž jedna je současná prezidentka Ellen Johnson-Sirleaf. Johnson-Sirleaf, která vystudovala ekonomii na Harvardu, se stala v roce 2005 první demokraticky zvolenou hlavou prvního nezáviského afrického státu. Zasadila se o to, aby země vyšla z těžké krize způsobené krvavou občanskou válkou a bojovala za práva žen ve své zemi.

Její krajanka Leyma Gbowee pomáhala traumatizovaným obětem, mimo jiné i bývalým dětským vojákům. Organizovala společné modlitby křestanských a muslimských žen, oblečených do bílých šatů. Ty vyzývala, aby své muže přinutily k míru mimo jiné odpíráním sexu a domácích prací.

FOTO: Alfred Nobel, Zdroj: Wikipedia.comAlfred Nobel
Alfrédův otec Immanuel byl  inženýr samouk, podnikatel (stavebnictví, výroba zbraní) a vynálezce (námořní miny). Alfréd studoval pod vedením špičkových domácích učitelů chemii, fyziku, literaturu, ovládl několik jazyků. Později si rozšířil vědomosti i v zahraničí. Po návratu ze stáže v cizině pracoval v otcově továrně na výzkumu výbušnin.

Alfréd si na své konto připsal 355 patentů, k nejvýznamnějším patří vynález dynamitu, trhavé želatiny a balistitu. Byl rovněž podnikatelem, který nechal postavit 90 továren ve dvaceti zemích světa. Alfréd Nobel se neoženil a zůstal bezdětný. Udržoval přátelský vztah s Berthou Kinskou-von Suttner. Tato pozdější nositelka jeho ceny byla bojovnicí za mír a odzbrojení. Nobela očividně ovlivnila v jeho filantropických aktivitách.

Nobel vůbec nebyl potěšený masovým zneužitím svých vynálezů. Proto se rozhodl udělat na svou dobu rozsahem neobvyklý počin – věnovat v závěti většinu svých peněz nadaci, která měla odměnit ty, kdož prokázali lidstvu největší službu ve fyzice, chemii, literatuře, medicíně a obraně míru. Tyto Nobelovy ceny se udělují od roku 1901. Od roku 1969 se uděluje rovněž šestá, nepravá Nobelova cena za ekonomii. Čeští laureáti jsou zatím dva: Jaroslav Heyrovský, který dostal Nobelovu cenu za chemii v roce 1959, a Jaroslav Seifert, jemuž se dostalo ocenění za literaturu v roce 1984.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Nobelova cena 2011 přinesla méně kontroverze a kritiky