×
TOPZINE.cz

Co se skrývá za osobností nositele Nobelovy ceny za literaturu?

FOTO: Tomas Tranströmer a jeho žena MonicaTomas Tranströmer se minulý pátek stal již devátým Švédem, který získal Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie mu ocenění udělila na základě „zhuštěné průsvitnosti jeho básnických obrazů“, které nabízejí „neotřelý přístup k realitě“.

FOTO: Tomas Transtromer a jeho žena Monica
Tomas Tranströmer a jeho žena Monica, Zdroj: tomastranstromer.net, Foto: Dan Hansson

Informování veřejnosti ohledně udělení Nobelovy ceny za literaturu přineslo tento rok malé pozdvižení. Oficiální webová stránka totiž zpočátku uveřejnila špatné jméno na pozici výherce, takže se na pár chvil stal velmi neočekávaným vítězem srbský nacionalistický spisovatel Dobrica Cosic. Chyba byla naštěstí hned odstraněna, a tak se do povědomí celého světa jako držitel Nobelovy ceny přece jenom zapíše Tomas Tranströmer.

Básník, který je známý i bez Nobelovky

„Už dávno se těšil velké popularitě. Byl známý tak, jak jen básník může být. Někteří spisovatelé se dostanou do povědomí čtenářů až poté, co získají Nobelovku – on je už ale známý dávno,“ sdělil skotský básník a zároveň překladatel Tranströmovy tvorby Robin Fulton.

Můžeme se jen domýšlet, do jakých výšin popularity teď Tranströmera vynese toto snad nejprestižnější světové ocenění. Tedy pokud je ještě vůbec výraznější postup v tomto smyslu možný. Jak uvádí novináři Richard Lea a Alison Flood v článku pro elektronickou podobu The Guardian, ve Švédsku určitě nenajdete ani jedno knihkupectví, kde, i když sekce poezie chybí, by na regálu neležela ani jedna Tranströmerova sbírka.

Pomalá hudba

Budova je zavřená. Slunce proniká okenními tabulkami
a vyhřívá desky psacích stolů,
které jsou tak silné, že unesou tíhu lidských osudů.

Jsme dnes venku na dlouhém, širokém svahu.
Mnoho lidí má tmavé šaty. Člověk může stát na slunci se zavřenýma očima
a vnímat, jak ho to pomalu vane kupředu.

Velmi zřídka chodím k vodě. Teď jsem ale zde,
mezi velkými kameny s pokojnými hřbety.
Kameny, které pomalu vyšly pozpátku z vln.

(Ze sbírky Klanger och spår; přel. Libor Štukavec)

Uznávaným se stal však i ve světě. Již teď je jeho dílo přeloženo do více než padesáti jazyků, i když čeština bohužel zatím v ucelené formě stále chybí. Prozatím si jeho básně, které sám básník označuje za „místa, kde se setkává temnota a světlo, vnitro a zevnějšek, aby nám tak odkryli nenadálé spojitosti se světem, dějinami a námi samými“, můžeme přečíst například v angličtině nebo slovenštině.

Odkud se bere inspirace pro dílo oceněné Nobelovou cenou?

Tranströmerova poezie se rozděluje do dvou hlavních období. V rané fázi tvorby se tento švédský básník zabývá přírodou, a to hlavně krajinou ostrova, kde v dětství trávil prázdniny. Navazuje tak na tradici švédské přírodní poezie.

FOTO: Švédsko
Švédská příroda, zdroj: sxc.hu.

Později začíná být jeho tvorba osobnější a otevřenější. Odráží se v ní Tranströmerův široký záběr zájmů mimo básnickou činnost, jako je malování, archeologie nebo přírodní vědy.

Velkou inspirací mu bylo cestování. V tvorbě často reflektuje své cesty po Španělsku a Africe, Balkán mu zase přinesl zamyšlení nad tamní problematickou historií. Jiným druhem múzy je mu hudba, která je pro něj velice důležitým životním společníkem. Jedno období jeho života se dokonce vyhoupla na stupeň důležitosti na žebříčku životních hodnot ještě před poezii. Je zajímavé, že se milovníci hudby mezi nositeli Nobelovy ceny vyskytují velice často – vzpomeňme například na Williama Goldinga a jeho vášeň ke hře na klavír.

Mrtvice způsobila problémy s komunikací slovem. Naštěstí ne písmem.

K Tranströmerovu širokému okruhu zájmů můžeme přidat ještě další. Je totiž držitelem univerzitního diplomu z psychologie. Svému oboru se také věnoval po celý život. Byl zaměstnancem v nápravném zařízení pro mladé delikventy, poté pracoval i s postiženými, trestanci a drogově závislými.

I po dobu nejintenzivnější práce ve svém oboru ale dokázal vyprodukovat velké množství poezie. Jeho prvotinou je sbírka 17 Dikter (Sedmnáct básní, 1954), mezi další známé patří například Sorgegondolen (Gondola zármutku, 1996) nebo sbírka psaná ve formě haiku Den stora gatan (Veliká hádanka, 2004). Nejdelším Tranströmerovým odmlčením na básnickém poli bylo asi šestileté období poté, co utrpěl mozkovou mrtvici. Tato životní událost mu dodnes znemožňuje běžnou komunikaci, takže i s médii mluví jen přes svou manželku Monicu.

The YouTube ID of 3058Tq66vNk&feature=related is invalid.

Ani to mu však nebrání být i nadále oním „básníkem-káně“, jak ho jednou nazval jeho básnický kolega Lasse Söderberg. Tímto označením vyjádřil Tranströmerovo nadání vidět svět z oněch tajemných dimenzí velké výšky, zatímco je schopen se striktně zaměřit na každý detail. „Jeho básně jsou průzkumy do pohraničí mezi spánkem a probouzením, mezi vědomím a podvědomím,“ zakončují pak již zmiňovaní Richard Lea a Alison Flood z The Guardian.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..