Menu
TOPZINE.cz
Apetit

(Ne)Šťastné konce Jima C. Hinese. Když je happy end zasloužený

Alžběta Lexová

Alžběta Lexová

5. 1. 2011

Komu pohádky alespoň jednou v životě nepřipadaly jednotvárné a nudné? Až na pár velmi poučných výjimek končí všechny stejně, pracují na stejném principu a vlastně vůbec nereflektují lidskou kreativitu. Přinejmenším s tím posledním se Jim Hines rozhodl něco udělat a v sérii Princezny popouští fantazii uzdu naplno. Díl první, (Ne)Šťastné konce, si konkrétně bere na paškál Popelku, Sněhurku a Růženku.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek

Popelčino šťastně až do smrti nemá ve světě Jima C. Hinese dlouhého trvání. Popelka, vlastním jménem Daniela Břehová, se krátce po svatbě s krásným princem musí přizpůsobit dvorskému životu. Na její popularitě mezi služebnictvem nepřidává ani její skromný původ, ani fakt, že mluví se zvířaty a má tendence po sobě všechno uklízet.

Princ Armand odjíždí na diplomatickou misi a Daniela zůstává v paláci sama jen s učebnicemi dvorského protokolu. A tehdy ji navštíví její nevlastní sestra Šarlota, která k ní z pochopitelných důvodů chová dost velkou zášť a rovnou se Popelku pokusí úkladně zavraždit. Nepočítá však s Danielinými holubími přáteli a s její služebnou Talií (Růženkou), která je ve skutečnosti členkou královniny tajné služby. Starosti Popelku však neopustí, protože nejenže Šarlota uprchla, ale navíc byl unesen princ Armand. A tak se musí Daniela navzdory své mirumilovné povaze vydat na záchrannou misi.

Co by kdyby, bylo nebylo…

Problém pohádek jako takových spočívá v tom, že mají nezměrný potenciál, ale nejsou schopny celou šířku co by se stalo, kdyby…využít. Zpravidla se zakládají na tom, že v nespecifikovaném světě žije dobrá ženská postava (mladá), zlá ženská postava (věk nedůležitý) a netečná mužská postava, která se na konci s dobrou ženskou postavou ožení. Zrovna příběhy Popelky, Sněhurky a Růženky jsou jako přes kopírák. Ocitají se v těžkých životních situacích, jež si samy nezpůsobily, nějak se z nich vyhrabou a nakonec se na scéně objeví nějaký trumbera, který si je vezme. V tomhle sice pohádky hezky odrážejí utlačované matriarchální tendence společnosti, ale na druhou stranu neskutečně nudí plochými postavami, které jednají předvídatelně a hloupě.

Jim Hines si přesně tuhle plochost pěkně podal. Kromě Popelky se žádné šťastně až navěky nekonalo a i Popelka si ho musí vybojovat znovu. Příběhy dokresluje přesně tou špetkou reálna, která pohádkám chybí. Zamýšlí se nad tím, jak by jejich životní osudy opravdu vypadaly, kdyby se jim stalo to, co nám pohádky věší na nos. Kdyby v nich nefigurovala jenom jedna zlá ženská, ale kdyby naopak svět byl takový, jak ho známe my. Plný zlých lidí, intrik a mocenských bojů.

Pohádky trošku… jinak

Vedle nepochybně hlubších charakterů nesmíme pominout humornou stránku celé věci. Hned na první straně Hines dává poučkou z Danieliny učebnice protokolu jasně najevo, jakým směrem bude princezny pošťuchovat. Kdykoli potom v knize hrozí nezáživná pasáž putování, hledání nebo přemítání nad plánem A, B nebo C, vytáhne Hines z rukávu eso v podobě cynické Růženky, marnivé Sněhurky nebo naprosto zmatené Popelky.

Neoddávej se příliš
vínu ani pivu.
Nešťourej se v nose,
nedrbej se na zadku
a všichni řeknou:
„Je to dáma.“ (str.1)

Každá princezna se s komplexy minulosti vyrovnává po svém a dohromady tvoří funkční a charakterově výbušný tým. Popelka sice mezi Sněhurkou, která ovládá magii a Růženkou, která zase dominuje v bojových uměních, zpočátku figuruje jako chudá tetka z venkova, ale na konci je to přece jen ona, kdo celou morálně rozpadlou skupinu dá zase do kupy.

Beatrice Břehová, královna Lorindaru, pokynula Daniele, ať vstoupí.
Daniela zírala. „Co děláte na dně mého záchodu?“
„Čekám na tebe.“ (str. 20)

Ale nenechte se zmást. Hines si neklade za úkol pohádky parodovat nebo převracet na hlavu. Jen se postavil před černobílé plátno, řekl si: „Tady mi něco chybí,“ a vzal do ruky pěkně pestrou paletu barev. Popelka, Růženka i Sněhurka jsou tak konečně postavy, s nimiž stojí za to se ztotožnit a prožít jejich příběh naplno. Pokud jste si humor Jima Hinese oblíbili už v trilogii o goblinovi Jigovi a máte chuť se na pohádkové příběhy podívat s jiné perspektivy, pak s (Ne)Šťastnými konci nemůžete šlápnout vedle.

Název originálu: The Stepsister Scheme
Český název: (Ne)Šťastné konce
Autor: Jim C. Hines
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Scott Fischer
Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2010
Doporučená cena: 199 Kč

Hodnocení: **** (80 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

(Ne)Šťastné konce Jima C. Hinese. Když je happy end zasloužený