Návrat k antice v podobě empíru

Francouzská revoluce změnila nejen politické a hospodářské poměry, ale způsobila převrat v celém životním stylu. Charakteristický styl šlechty byl odsouzen k zániku. Zmizely krinolíny, šněrovačky, korzety i napudrované paruky. Republikánské smýšlení prosazovalo jednotnost oděvu. Záměrně zdůrazňované rozdíly společenských stavů v oblékání začaly pozvolna vyprchávat.

Versace z kolekce zima 2007, Zdroj: style.com

Nahá móda

Římská republika se stala pro francouzské republikány vzorem nejen politickým, ale i módním. Především ženská móda přijala téměř bezvýhradně kult antiky. Jednoduchá elegance antického oděvu byla prostou reakcí na přeslazené a zhýčkané rokoko. Ženy se chtěly podobat klasickým sochám zahaleným do lehkých vzdušných tunik. Základem jejich šatníku se proto stal jednoduchý oděv košilového střihu. Přirozený pas byl posunut vysoko pod ňadra, kde byl oděv přepásán. Pro tuto tzv. nahou módu se stal symbolem hluboký dekolt a krátké nařasené rukávy. Oblibu si získaly jemné, průsvitné materiály, tenké bavlněné tkaniny, batist, mušelín, kašmír, tyl, později i hrubší tkaniny jako samet, brokát, taft. Pod průsvitný oděv si ženy oblékaly trikoty tělové barvy, látka byla ale velice jemná, a tak ženy v chladných měsících pro módu opět trpěly, tentokrát na tzv. mušelínovou nemoc (záněty vaječníků, zápaly plic). Později se snažily těmto nemocem zabránit kožešinovými plášti, dlouhými čtvercovými šály, boa nebo rukávníky z kožešiny.

V dalších letech se na předním díle začala postupně zkracovat sukně, na zadní díl byla přidána vlečka a tím se odhalily nejen boty, ale i kotník. Oblíbeným motivem výšivek na dolním okraji šatů byl egyptský, řecký nebo etruský vzor. Po roce 1800 se opět vracejí do módy delší rukávy a střih šatů přechází do náročnější fáze. S postupným uzavíráním dekoltu vzniká malý stojatý nařasený límeček.

Dámská móda v období empíru, Zdroj: historie-mody.wz.cz

Pánský styl dandy

V pánské módě se antické vlivy příliš neprojevují, spíše reagují na politickou situaci. Po revoluci se rozvíjí klasický pánský oblek skládající se z fraku, vesty a kalhot. Nastává tak odklon od rokokových pastelových barev a na scéně se objevují odstíny hnědé, žluté nebo modré, pro večerní nošení pak klasická černá nebo tmavě modrá barva. Největší ohlas v té době zaznamenal styl nenápadný, ale velmi nákladný zvaný dandy.

Hlavním požadavkem se stává kvalitní střih, celkovému vzhledu už nejsou dodávány žádná rokoková cukrlátka, dekorativními prvky jsou jen hodinky a spona ke kravatě. Dlouhé kalhoty ke kotníkům tzv. pantalony se zasouvaly do holínek jezdeckého typu, vesta zůstává vzorovaná, košilím byl přidán vysoký límec s nákrčníkem. O způsobu nošení a vázání nákrčníku se psaly i příručky, ovíjely se většinou kolem límce a jejich natužené konce se rozvíraly do stran. Šosy na fraku měly různou délku, podle výběru majitele, zapínání bylo většinou dvouřadové na kovové knoflíky. Přes frak se obvykle nosil plášť zvaný carrick s dvojnásobným i trojnásobným límcem sahajícím až po ramena. Od roku 1795 se široké pantalony zužují, prodlužují a tvarují na postavu. Někteří muži začali používat vycpávky na lýtka a s použitím bílé barvy kalhot umocnili dojem nohou jako z mramoru. Tento styl si oblíbil zejména Napoleon Bonaparte.

Empírový uzel

Ženy zahodily těžké a vysoké paruky a začaly nosit podlouhlé čepce, barety, turbany nebo k jezdeckému oděvu také cylindry, převzaté z pánské módy. Vlasy nosily ženy buď sestřižené na krátko s odhaleným krkem a doplněným červeným šátkem jako připomínku gilotiny nebo dlouhé řecké uzly, vyžadující náročnější úpravu. Z něho se vyvinul tzv. empírový uzel, vlasy rozdělené pěšinkou byly spletené do uzlů nebo spoutané do ozdobné síťky. Střízlivějšímu stylu dodávala punc elegance různé barevnosti vlasů, ženy jí dosahovaly pomocí příčesků. Na denní nošení byly moderní světlé barvy, na večerní pak především černá a hnědá. Muži nosili zkadeřené vlasy zakrývající čelo a spánky doplněné, při denním nošení, o cylindr, pro slavnostní příležitosti byl využíván dvourohý klobouk.