×
TOPZINE.cz

Na novém albu je slyšet i můj operní zpěv, říká Márdi z Vypsané fixy

FOTO: Márdi - Vypsaná fixa

!Exkluzivní rozhovor!Vypsaná fixa nedávno vypustila do světa nové album Detaily. Kapela ho již představila na Slovensku a nyní se chystá na turné v České republice. Márdi v exkluzivním rozhovoru prozradil něco více ze světa Detailů.

Márdi, zpěvák Vypsané fixy, Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

Jaké bylo turné na Slovensku?

Těžkej punk jako vždycky. (smích) Byly tři koncerty po sobě – Bratislava, Nitra, Prievidza. Přijeli jsme v neděli v pět ráno, ale bylo to dobré.

Už jste hráli skladby z nového alba?

Polovinu desky už jsme tam dali. To byl největší přínos celého turné.

Čtěte také rozhovor s Debbie: Na turné vymyslím nějakou blbost, třeba Miss mokré tričko

A reakce byly pozitivní?

Jo. Ty písničky se okamžitě staly součástí našeho setu, což mi přišlo v pohodě. U nových skladeb většinou lidé jen tak postávají, ale tady už ty věci i někdo znal. Internet je rychlý.

Jak vidíš Detaily ty?

Je těžké o tom něco říct. Poslední čtyři měsíce svého života jsem trávil intenzivní prací na téhle desce. A když to posunu ještě dál, tak je to rok, nebo vlastně spíše dva roky mého života, které se na desce projevily. Byl to prostě kopec hlíny, ze kterého se něco vymodelovalo. Nemám ještě takový odstup, abych to mohl hodnotit. Je zatím hrozně těžké se k tomu nějakým způsobem vyjádřit.

Vypsaná fixa je pardubická kapela, která vznikla v roce 1994. Fixácké písně zná pravděpodobně každý festivalový nadšenec, jejich pop punkové melodie a surrealistické texty jsou dnes již kultovní. Kapela hraje v sestavě: Michal Mereda alias Márdi (zpěv, kytara), Milan Kukulský alias Mejla (kytara), Daniel Oravec alias Mejn (baskytara) a Petr Martínek alias Pítrs (bicí). Kapela má na svém kontě sedm desek, ke kterým nedávno přibyly Detaily.

Hlavní tematikou alba je sídliště…

Je to vlastně jeden ze základních stavebních kamenů. Spíš než kámen je to panel. (smích)

Proč zrovna sídliště? Přitahuje tě něco na tom prostředí?

Sídliště mě strašně zaujalo. Jako kluk jsem bydlel v rodinném domku v přilehlé části Pardubic, což byla dříve vesnice. Potom jsem se osamostatnil a přestěhoval se do centra nad hlavní křižovatku. A před čtyřmi lety jsem se ocitnul na sídlišti. Přišel jsem na to místo s úplně čerstvým pohledem a přirozeně mě to ovlivnilo.

Na desce je také spousta sídlištních ruchů…

Když žiješ na sídlišti, uslyšíš hodně ruchů, hluků, šumů a zvukových doplňků a najednou se nabídlo zabudovat to do desky. A řekli jsme si, že zkrátka uděláme takové podobné úchylné doprovodné zvuky. Celé to bylo hlavně z hlavy Dušana Neuwertha. Jedinou naší podmínkou bylo, že si všechny ty zvuky budeme tvořit sami, našima rukama. Můžeš samozřejmě hledat ve zvukových bankách a tak, ale to jsme nechtěli. Byla to taková biovýroba, hráli jsme na nejrůznější věci a zkoušeli zabudovat zvuky do jednotlivých skladeb. Ty zvuky jsou takové patníky naší cesty, po které jsme spolu s producentem šli.

FOTO: Márdi - Vypsaná fixa
Márdi, Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

A natáčeli jste venku přímo na sídlišti?

To ne, nahrávali jsme ve studiu. Jsou to spíše zvuky z uzavřeného prostoru. Když nad tebou někdo bydlí, neustále do něčeho ťuká, něco škrábe nebo něco říká a zvuk se nějak projevuje.

Na co všechno jste hráli?

Hráli jsme třeba na vysušovač. Ve studiu je hrozně vlhko a musel tam být vysušovač. A my jsme zjistili, že má fajn zvuk. Udělali jsme i taková psychochrastítka. Vzali jsme nějakou tubu a něco jsme do ní nasypali. Hráli jsme na to a bubnovali. Byl to divný zvuk, ale hodil se tam.

Dušan vymýšlel docela šílené věci, donutil tě imitovat i operní zpěv.

To je pravda. Je to vlastně ve dvou věcech. Ale není to samozřejmě stěžejní zvuk, je tam jen zapuštěný v takovém tom spektru. Třeba písnička Nájemník – na konci je takový vokál a, když se na to zaměříš, tak tam ten operní zpěv najdeš. Kdyby to bylo vytažené naplno, bylo by to docela vtipné. (smích) Ale práci to tam udělalo dobrou.

Jak se ti to zpívalo? Protože operní zpěv je od toho klasického poměrně dost odlišný.

Tak to byl jenom takový vtip. Je to spíš parodie na operní zpěv. Ale Dušan je puntičkář, takže když s ním děláš podobné věci, dokáže z tebe dostat úplně nadpřirozené záležitosti a najednou máš rozsah, o kterém ani nevíš. Docílí toho, že i člověk s miniaturním rozsahem dokáže dělat věci, se kterými nikdy nepočítal. Vlastně spíš zjistíš, že máš o něco méně miniaturní rozsah. Ale bylo strašně fajn celý den takhle řvát a zpívat. Pak máš hroznou chuť dát si pivo. Najednou jsi totiž strašně uvolněný, je ti líp, uvolníš se.

Skladba Nájemník je vůbec taková zvláštní věc. Není to klasická fixácká pecka. Jak se to tak najednou objevilo?

Mejla, kytarista, vždycky jednou za dva nebo za tři toky přinese celou písničku. A naposledy to byla tahle. Ta hudba byla vážně divná a on mi řekl, že se na to nedá nikdy napsat normální text. Tak jsem mu to naschvál zkazil. (smích) Není to třeba úplně náš základní vzorec, který máme, ale jsem rád, že to na desce je, že se dokážeme vyjádřit i jinak.

Je to určitě oživení.

Určitě. Třeba na Klenotu byla zase písnička Okresní knihovna, ta byla také taková jiná. Měla asi šest minut, což už skoro byla taková art rocková stopa. (smích) Je fajn, že občas připluje něco jiného. A teď vytvořil náš basák Mejn na Nájemníka ještě animovaný klip, a ten je také dost zvláštní.

[youtube_660]RwKrv3Bb0MA[/youtube_660]

Desku jste natáčeli v České republice. Proč už to nebyl Londýn?

Už jsme na to studio neměli prachy.

Kde se natáčelo lépe?

Všechno má jako svoje klady i zápory. Natáčení v londýnském studiu bylo perfektní, ale celá ta logistika okolo byla složitá. Museli jsme tam dojet, všechno sbalit, pak se vracet. To na tom bylo těžké. Jeli jsme dodávkou přes kanál La Manche více než dva dny. Byla zima, auto moc netopilo a jeli jsme asi šedesátkou. To bylo asi nejtěžší, ale studio bylo perfektní, kdybych měl prachy, tak tam točím pořád. Ale musím říct, že co se týče českého Sona, je to srovnatelné. Určitě to pro nás nebyl skok níž, bylo to tam také výborné.

Jak dlouho jste desku natáčeli? V Londýně to byla docela rychlovka

V Londýně jsme to nastříleli za necelých deset dní. Tady jsme dva týdny nahrávali v Sonu a potom skoro tři měsíce v Gui-tónu, kde jsme dodělávali kytary, zpěvy, aranže. Natáčení bylo levnější, takže jsme tomu mohli dát více času. Čas byla asi největší investice Detailů. Závěrečný mastering Pavla Karlíka v Sonu se také ukázal jako výborná volba.

FOTO: Márdi z Vypsané fixy při rozhovoru
S Márdim jsme si povídali ve Fantově kavárně, Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

Na album Detaily vyšla spousta pozitivních recenzí. Myslíš, že je to právě díky času, který jste albu věnovali?

Nevím. Třeba u Klenotu byla daleko větší propagace předem. Deska byla hotová půl roku před vydáním. Takže se vytvořilo velké očekávání. To je jako kdyby přišel Sergej Bubka, velice dobrý tyčkař, a všichni by čekali, že skočí šest a půl. To už ale skočit nejde. On by skočil jen těch šest. Lidé si řeknou: Super, dobré, ale není to ono.

Těžko říct, nikdy nevíš, jakou vzbudíš reakci. My se to vždycky snažíme udělat co nejlépe. Ale když si dáš práci, tak určitě najdeš i dost nekompromisních sestřelů této desky. To je tak vždycky. Stoprocentně přijaté není nikdy nic. Včera jsem třeba viděl seriál Dexter a díval jsem se na ČSFD – má devadesát procent. Takže to znamená, že je nějakých deset procent lidí, kterým se to nelíbí, nebo dali menší hodnocení. Ale pro mě je to sto procent. Mně se to strašně líbí.

Desku jste dali na t-music a už máte vydělaných asi sto čtyřicet tisíc. Jsi s touhle částkou zatím spokojený?

Ani jsem nečekal, že bychom docílili něčeho většího. Třeba dneska mi volal kamarád, který si to album poslechl a řekl: „Naštval jsem se a poslal jsem vám deset litrů, protože si to zasloužíte.“ Úplně mě to až dojalo. Toho už v životě asi nikdo v tomhle systému nepřekoná. Jedině že by se třeba naštval Bill Gates. (smích)

Ale je to určitě lepší, než nula, kterou bychom dostali, kdybychom to na net nedali. Tady bych ti dal cédéčko a za dvě hodiny to můžeš pověsit, kam se ti bude chtít. Takhle získáme alespoň nějaké peníze, které schraňujeme, abychom mohli zase třeba za dva roky něco nahrát. Takže když se mě zeptáš, jestli jsem spokojený… Výsledek zkrátka ukazuje naši dobu a mentalitu. Takhle to tady lidé mají, a nezbývá než to přijmout a snažit se.

 

FOTO: Márdi z Vypsané fixy při rozhovoru
Zpěvák Vypsané fixy, Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

Teď jste ve čtvrtém patře…

To je vlastně taková zajímavá dohoda s T-mobile – vymyslet body, kterými se zaplní jednotlivá patra podle vybraných částek. Teď jsme na klipu a koncertu. Takže dostaneme peníze, natočíme klip a uděláme koncert zadarmo v našem městě. Je to takový překládkový systém – teď zainvestujeme do klipu a ušetřené peníze necháme na další desku. Největším cílem ale bylo provozovat rádio. To bychom vážně chtěli.

To ale není zase tak nereálné.

Tak třeba se to přes tu částku přehoupne. V Pardubicích kdysi bylo rádio Panag (něco jako pražské Radio 1), které mělo na město strašně dobrý vliv – byly tam mraky kapel, chodilo se do klubů. Rádio se podílelo na tepu města a my jsme si to chtěli také vyzkoušet, alespoň na internetu. Plus samozřejmě by se natočil i klip a uspořádal by se koncert zdarma v Pardubicích.

Kdybych věděl, že prodáme třeba dvacet tisíc desek, nemuselo by se tohle dělat. Ale fyzický nosič je dneska v pozici plachetnice, když přišly parníky. Ty to prostě zválcovaly a z plachetnic byly jenom hezké okrasné předměty. Cédéčka se dneska dostávají do pozice vinylů, které byly v jednu chvíli odsunuté, ale dneska už je cool koupit si pěkný vinyl s hezkým obalem. Obal k tomu prostě patří. Koupíš si desku, rozbalíš ji, obal a texty spolu korespondují. Je to jeden uzavřený celek.

Jaký videoklip za získané peníze natočíte?

My jsme se vlastně hned dohodli, že bychom to udělali na píseň Detaily. A už je i napsaný scénář. Janek Růžička, co točil Vše za 39, už to má připravené. Teď už se dohaduje, že se začne točit. Ono to totiž trvá docela dlouho, než to uděláš.

Čtěte také: Vypsaná fixa se objevila v Nietzscheho nic. Dnes si bez ní festivaly nelze představit

Budete v tom klipu vidět i vy?

Prej jo. My jsme byli rádi, že ve Vše za 39 být nemusíme. (smích) Ono je to v podstatě jedno z největších klišé, že kapela ve svém klipu hraje na nástroje. Ale v tomhle druhém už nás to asi nemine. Ale nevím, možná tam budeme, a nebudeme hrát. Ještě jsem ten scénář nečetl.

Stačil sis už nějakou skladbu oblíbit nebo zprotivit?

Já tu desku mám rád celou. Ale většinou je na deskách píseň, kterou chci jen já a nikdo jiný. (smích)

A tady je to která?

Jmenuje Schovaná. A to teda byl boj. Já jsem říkal, že si myslím, že to bude hiťák a že ji tam chci. Dostala se tam díky Dušanovi, jemu se taky líbila. Takže už jsem měl silného spojence. (smích) Na Fenoménu jsme se stejně dohadovali kvůli Darling a myslím, že byla přijatá úplně v pohodě. Jinak mám rád také Bubetku. Je to jedna z prvních písní, kterou jsem udělal. Hodně jsem ji hrál i doma. Je to důležitá písnička.

Vypsaná fixa – Nájemník

V listopadu rozjíždíte Datail Tour. Kolik máte na programu měst?

Do konce prosince je to dohromady asi dvacet dva koncertů.

To je docela hodně…

To zas tolik není. V listopadu jich bude čtrnáct a v prosinci asi osm. Listopad bude náročnější, ale my jsme dříve, když nás ještě nikdo neznal, takhle hráli pořád. Kapela je potom v dobré koncertní formě. Je to jako když chodíš běhat. Když půjdeš čtrnáctkrát za měsíc, po dvanácté se ti poběží lépe než poprvé. Bude to super, lidé budou sehraní, na to se těším.

FOTO: Márdi z Vypsané fixy při rozhovoru
Márdi prozradil, co se bude odehrávat před koncerty Detail Tour, Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz

Chystáte něco speciálního?

Místo předkapely budeme mít na hodně místech divadlo. Jmenuje se divadlo DNO. A je to dvojice herců, která má představení s názvem Svět podle Fagi. Jsem zvědavý, jak to bude přijaté. A chtěli bychom udělat nějaké speciální projekce z fotek našeho bubeníka. Ale divadlo bude určitě zajímavé.

Jak dlouhé bude to představení?

Asi půl hodiny. Je to taková improvizace. My jsme s tím hrozně laborovali. Protože když máš předkapelu, musíš pak zvučit do lidí. Předkapela skončí, dají to celé pryč a ty to musíš postavit místo nich. Lidé tam stojí a ty říkáš: jedna, pět, hej a dej mi do odposlechů tohle nebo tamto. Někdy je to super, že z toho vznikne dobrá atmosféra, ale někdy je prostě dobré mít to připravené předem a napustit to tam. Takže zkoušíme různé varianty. Třeba ke Klenotu jsme zkoušeli DJe, a to lidi vůbec nebavilo. (smích) Ale je to vždycky jen kvůli nové desce, jinak normálně do lidí zvučíme, s tím nemáme problém. Ale když jednou za čas tu desku vydáš, je dobré udělat koncerty nějak jinak.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..