Jednou ze spisovatelek, které v rámci akce Velký knižní čtvrtek představily novou knihu, je i Martina Formanová. V pořadí již páté dílo této autorky poodkrývá také něco málo ze soužití se slavným režisérem, zkrátka takové drby od Formanů.
Život se slavným spisovatelem, zkrátka drby od Formanů., Zdroj: Nakladatelství Eroika
Autobiograficky laděná kniha Snědla dětem sladkosti vypráví osudy rodiny Formanů, a to již tradičně vtipnou a energickou formou. Život v Americe, občasné výlety do rodného Česka, luxusní večeře s přáteli, hovno pod vánočním stromečkem, ale především každodenní zážitky matky dvou synů, kteří zrovna prožívají to své období.
Martina Formanová (1966) se narodila v Brně. Vystudovala scenáristiku na Filmové akademii múzických umění v Praze a od poloviny devadesátých let žije ve Spojených státech amerických. Jejím manželem je režisér Miloš Forman. Kromě autobiografické novely Skladatelka voňavého prádla (2002) je autorkou dalších tří bestsellerů – povídkové knihy Trojdílné plavky (2007) a románů Ten sen (2009) a Nevěra po americku (2009)
Snědla dětem sladkosti zřejmě osloví především ženy v domácnosti, matky na mateřské dovolené, stejně tak i pracovně vytížené ženy. Důvod? Formanová totiž umí otevřeně popsat každodenní realitu života, a to včetně občasných stereotypů i trapných situací, se kterými je snadné se ztotožnit.
Čtěte také: Startuje Velký knižní čtvrtek. Tradice se vrací, stačí si jen vybrat
Formanová si zřejmě své čtenářky získala i reflektováním vážnějších životních okamžiků, to vše však s nadhledem a ironií. Navíc se nebojí otevřít i společenská a politická témata, na která nazírá z ženské perspektivy.
… A pak Pepíčka, černého labradora se zlatým srdcem – a osobností zcela potlačenou dominantním bloodhoundem. Pepíček se u nás dožil požehnaného věku; budiž mu země lehká. Ačkoli zrovna vánoční období ve mně nevyvolává ty nejoblíbenější vzpomínky. Vybavuji si, jak jsme před dvěma lety postavili do obýváku čerstvě uříznutý vánoční strom. A jak si Pepík, sužovaný artritidou a začínající demencí, vyložil tuto skutečnost poněkud mylně jako fakt, že už nemusí on jít ven za stromy, nýbrž že stromy přišly dovnitř za ním. Jak jen to říct… Zatímco někdo si mohl obrazně stěžovat, že našel pod stromečkem hovno, já ho tam našla doslova. Posléze už na věci nic nezměnilo, ani když jsme strom odklidili. Pepíček se už k venčení venku nevrátil.
Pro Formanovou je psaní způsob, jak se odreagovat a odpočinout si. Sama ho zhodnotila jako formu psychoterapie, při které se může vyzpovídat i z věcí, které by jinak normálně neřekla.
Všechno je tak zářivé a pěkné. I můj život. Splnilo se mi, po čem jsem toužila. A víc, mnohem víc. Splnilo se mi to, protože jsem měla štěstí. Štěstí. Které ovšem nemá vůbec žádnou záruční lhůtu. Projede mnou strach, jestli jsem si ho už náhodou nevybrala. A taky nervozita. Obecně funguju líp, když jsou problémy, když se nedaří. To zapnu a jedu naplno, snažím se, bojuju. Tenhle klidový program mě znepokojuje.
