Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Lexikon lektvarů paní Daneové moc zajímavých receptů nepřinese

Alžběta Lexová

Alžběta Lexová

4. 1. 2011

Salem. Jedna z několika skvrn na jinak na pohled oslnivě bílém plášti křesťanství. Jeden z případů, kdy šla láska k bližnímu, odpuštění a další křesťanské principy k šípku a vládu převzala nenávist, strach, závist a opojný pocit moci. Ženy, odsouzené za čarodějnictví v 17. století v městečku Salem, pochopitelně žádné čarodějnice nebyly. Ale co o tom můžeme my, otroci technologie a vědy vlastně vědět?

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Connie Goodwinová, hlavní hrdinka románu Lexikon lektvarů paní Daneové, je doktorandkou historie na Harvardu. Právě složila zkoušku a může si začít hledat téma pro disertační práci, když jí náhle zavolá její matka a požádá ji, aby dala do pořádku dům po babičce ve vesničce Marbleheadu. Connie ho má za úkol dostat do prodejného stavu během letních prázdnin a co nejrychleji prodat. Jenže jednoho večera, když se Connie probírá sbírkou babiččiných knih, narazí ve staré Bibli ze 17. století na klíč a lístek se jménem – Deliverance Daneová. Connie zjistí, že Deliverance byla jednou z odsouzených čarodějnic během Salemských procesů a historička v ní zavětří výborné téma pro dizertační práci.

Vydá se po stopách tajemné Deliverance a její knihy lektvarů, která by mohla jednou pro vždy dokázat, že v Salemu možná čarodějnice opravdu byly. Nebo je tak tehdejší občané přinejmenším vnímali. Connie samozřejmě na čarodějnictví nevěří, ale čím hlouběji se noří do historie Salemu i své vlastní rodiny, začíná chápat, že ne všechny věci musejí mít vědecké vysvětlení.

Když historik píše o historii

Katherine Howeová v současné době dokončuje doktorát z historie a na jejím psaní je to velmi znát. Hlavní hrdinka se v otázkách dějin vyjadřuje přesně, logicky a věrohodně. Stejně tak barvitě působí popisy práce v archivech, knihovnách nebo u soudu. Autorka něco podobného očividně v životě dělala, čímž vdechla své hrdince punc opravdovosti.

Na druhou stranu se natolik soustředila na přesnost a detailnost popisu Conniiny práce, že se zapomněla soustředit na Connie samotnou. Místo toho, aby vysokoškolské prostředí a práce historika hrály jen roli kulis, doplňku k hlavnímu příběhu, je to bohužel přesně naopak. Postava Connie není propracovaná, je plochá jako Nizozemsko a neúspěšně sekunduje čemusi, co by se dalo popsat jako dokument ze života doktoranda. V popisu vztahů, které Connie prožívá, obzvláště toho milostného, se autorka dostává do podivné křeče, zdá se, jako by ji příběh hlavní hrdinky potažmo celý její život, ani nebavily a těšila se jen na to, až bude moct znovu líčit prostředí univerzity.

Magická posedlost? Že by?

Postavy, tak jak jsou nastavené, nefungují. Čtenář nemusí být zrovna Freud, aby poznal, že něco nehraje, když zarytá vědkyně, oddaná faktům a vědecké práci, která pohrdá svojí matkou jen proto, že čistí lidem „aury“, je najednou celá hyn do knihy lektvarů a ani se nesnaží najít nějaké logické vysvětlení okolních událostí. Jeden by čekal, že se na ploše čtyř set stran bude vzpouzet trochu víc, trochu víc lpět na realitě a ono nic.

Vyrovnávání se s čarodějnickou historií vlastní rodiny, nechuť přijmout magický úděl, podivná kletba ležící na všech milostných vztazích všech žen v rodině a potkání „toho pravého“ v nejnevhodnější chvíli celou dobu připomíná film Magická posedlost. Stejně tak celou dobu visí ve vzduchu otázka, jak se problém rychle umírajících partnerů žen z Conniiny rodiny vyřeší, nebo přinejmenším objasní. Ale to se nestane.

Stejně tak se nevyjasní problém magie kolující v rodinné krvi. Co je to za magii? Kde se vzala? Jak funguje? Proč se u Connie projevila tak pozdě? Proč jí o tom nikdy nikdo neřekl? A konečně, jak souvisí kniha lektvarů, magie a protestantská puritánská víra? Na to jak je kniha dlouhá, nechává po sobě spoustu nezodpovězených otázek, spoustu nedořešených problémů i pár nelogičností.

Průstřihy do historie jsou asi nejzajímavější částí celé knihy. Autorka se v dějinách orientuje vážně skvěle a popisy dobového oblečení, myšlení a zvyků zvládá bravurně. Jen tomu příběhu ze současnosti zkrátka něco chybí. Pro fanoušky historie je Lexikon lektvarů příjemná četba na dva zimní večery. Pro čtenáře, kteří se orientují spíše směrem akce a zajímavých charakterů, se moc nehodí, pokud ovšem zrovna neshánějí těžítko nebo podložku pro kratší nohu u rozviklaného stolu.

Název originálu: The Physick Book of Delirevance Dane
Český název: Lexikon lektvarů paní Daneové
Autorka: Katherine Howeová
Překlad: Martina Neradová
Obálka: Jana Šťastná
Počet stran: 400
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 130 x 205 mm
Vydal: Euromedia Group – Ikar
Doporučená cena: 289 Kč

Hodnocení: ** (40 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Lexikon lektvarů paní Daneové moc zajímavých receptů nepřinese