×
TOPZINE.cz

Knižní novinky na listopad 2012: Jak být ženou, Medová past nebo Prózy

Listopadové zátiší u kostelaKdo byli Jidášovi bratři? A co píše Jaroslav Hutka v nových Spisech? Může být vůbec léto mrazivé? A jaké to je být ženou? Nehrozí nám náhodou krize maskulinity? Podobných důležitých i méně důležitých otázek je a vždy bude velká spousta. Vybrali jsme pro vás pár nových knih, které některé z otazníků zodpoví.

Listopadové zátiší u kostela
Listopad si přímo říká o šálek horké čokolády a dobrou knihu., Foto: Daniela Hrbáčková

Jiří Kratochvil: Dobrou noc, sladké sny

OBR: Jiří Kratochvil: Dobrou noc, sladké snyDěj knihy Dobrou noc, sladké sny se odehrává v Brně během jediného dne, a to na samém konci války. Píše se 30. duben 1945. Centrum města je už osvobozeno, avšak bojuje se ještě nedaleko odtud. Podstatná část wehrmachtu a oddíly SS jsou ovšem na ústupu.

Vracejí se vězni z koncentráků, ale své domy i byty naleznou již obsazené. Nejde elektřina, plyn, pisárecká vodárna je zničená, pohřbívá se v zahradách a parcích. Nastal takzvaný nultý čas, vládne chaos a nejistota, co bude zítra. V románu Jiřího Kratochvila je bohatá imaginace stejně důležitá jako faktografie a tragédie se často nečekaně mění v grotesku.

Jiří Kratochvil: Dobrou noc, sladké sny, vydalo nakladatelství Druhé město 2012, 296 stran, doporučená cena 299 korun

Stanislav Komárek: Muž jako evoluční inovace?

OBR: Stanislav Komárek: Muž jako evoluční inovace?Kniha nese podtitul Eseje o maskulinitě, její etologii, životních strategiích a proměnách. Stanislav Komárek se opět netradičně, s humorem a ironií zamýšlí nad základními otázkami lidské společnosti.

Nadchází v západní společnosti soumrak tradiční maskulinity? A kam se vlastně stáhla či v co se proměnila? Jak se změnil stát, kdysi drsný a k obětem vyzývající Vaterland, ve všeobjímavě pečující Mutterland? Nejeví se islámský svět jako ohrožující hlavně proto, že v něm tato proměna neproběhla? Jak moc jsou rozdíly mezi pohlavími dané dědičně a v jakém rozsahu kulturně? Nedochází vlastně paralelně s krizí maskulinity i ke krizi femininity?

Stanislav Komárek: Muž jako evoluční inovace?, vydalo nakladatelství Academia 2012, 262 stran, doporučená cena 285 korun

Každá nová koncepce otevírá nové kognitivní prostory, zavírá však také některé staré. Po Freudovi si v evropském myšlení v zásadě nelze představit žádnou citovou vazbu jinak než jako sexuální, buď zjevně, nebo podvědomě, ale tím silněji. Je opravdu náruživé cumlání dudlíku kojenci formou sexuality? Formou vášně je nepochybně. Proto působí připomenutí mezimužských homoerotických citových vazeb, ještě za romantismu braných jako samozřejmost, jako rozbuška (Jsem já snad nějakej buzerant?!) má ostatně také ošklivou předponu homo- (expresivně a neakademicky vyjádřeno lze z tohoto hlediska na výrok typu Lojzo, mám tě rád! odpovědět buď ranou pěstí, nebo ve stylu No tak mi to teda udělej!).

Ludmila Vítovcová: Já a safari

OBR: Ludmila Vítovcová: Já a safariJá a safari aneb Ženu ani slonem neutaháš. V sedmdesátých letech Ludmila Vítovcová bez váhání odletěla s manželem a dvěma dětmi do rovníkové Afriky, kde její muž působil jako expert Světové organizace pro zemědělství a výživu a ona plnila roli hospodyně. S patáliemi, které život v tropech přinášel, se vyrovnávala po svém – vždy s humorem.

Mezi nájezdy vřeštících opic, vyháněním gekonů a švábů z kuchyně, starostí o vodu a schováváním manželových tenisových míčků před zvídavými opicemi snila o divoké Africe. To se jí po třech letech života v Somálsku konečně splnilo – manžel ji vzal do Keni na safari.

Ludmila Vítovcová: Já a safari, vydalo nakladatelství JOTA 2012, 240 stran, doporučená cena 268 korun

Staré pořekadlo praví, že protivy se přitahují. Můj fešný, vysoký muž byl ztělesněním bohorovného klidu. Nezvyšoval hlas, nepoužíval silná slova a děti nikdy netrestal. K tomu jsem byla určena já. Malá, prchlivá, prostě takový vzteklý křeček. A musela jsem to stihnout v době, kdy nebyl tatínek doma. Ten totiž kňučení dětí nesnášel a moje ječení mírnil výrokem: „Křikem rodina hrubne.“

Ale stál pevně na zemi, ve vypjatých životních situacích zachovával rozvahu, vnášel do rodiny klid a byl pro mě oporou. Však také při převratu, který jsme zažili, nás zachránila Jiřího rozvaha a diplomatické jednání. Jsem přesvědčena, že kdyby u nás přistáli Marťané, jen by odložil noviny a řekl: „Vítejte, pojďte dál,“ bez stopy překvapení a nežádoucích emocí. Zato když nemohl najít brýle či zapalovač, ztrácel svůj pověstný klid a dokázal splašit celou rodinu, takže všichni, včetně domorodého hlídače domu Musy, poskakovali jako opičky na gumě a hledali požadované předměty.

Unni Lindellová: Medová past

OBR: Unni Lindellová: Medová pastMedová past je dokladem toho, proč jsou skandinávské detektivky v současné době tak oblíbené. Vedle strhujícího příběhu nabízí i neobyčejný pohled na zdánlivě bezvadné současné Norsko a jeho nepříliš známé stinné stránky.

Vyšetřovatel Cato Isaksen se právě vrátil ze zdravotní dovolené a k velké nevoli zjistil, že do týmu přibyla nová otravná kolegyně s nesnesitelným psem. Jejich vzájemné třenice jsou však nadmíru inspirující a Cato si nakonec musí přiznat, že bez jejích drzostí a temných životních zkušeností by nejspíš hrůzné tajemství vyřešit nedokázal.

Unni Lindellová: Medová past, překlad Jitka Jindřišková, vydalo nakladatelství Plus 2012, 296 stran, doporučená cena 329 korun

Caitlin Moranová: Jak být ženou

OBR: Caitlin Moranová: Jak být ženouCaitlin Moranová přichází a v knize Jak být ženou se ptá, proč jsou kalhotky stále menší a menší. Nikdy dříve nebylo lepší být ženou. Máme volební právo, antikoncepci a od roku 1727 nás neupalují jako čarodějnice. Ale pořád ještě zbývá položit pár rýpavých otázek.

Proč se od nás čeká, že budeme vyholené? Měly bychom chodit na botox? Opravdu nás muži vskrytu nenávidí? Jak máme říkat své vagině? Proč nošení podprsenky bolí? Proč se nás všichni ptají, kdy už budeme mít dítě? Kniha Caitlin Moranové je famózní one-woman show, v níž autorka nestydatě vtipným způsobem deklasuje veškeré nároky, jež na moderní ženu klade společnost.

Caitlin Moranová: Jak být ženou, překlad Petra Jelínková, vydalo nakladatelství Host Brno 2012, 320 stran, doporučená cena 289 korun

Richard Erml: Jidášovi bratři

OBR: Richard Erml: Jidášovi bratřiNa pozadí někdejší dělnické čtvrti Libně se odehrává současný příběh Jidášových bratrů. Michala, Martina a jejich otce Salema, jemuž po rozvodu dělá společnost už jenom kocour Jidáš.

Čtěte také: Václav Noid Bárta: Přemlouvali mě, abych hrál Jidáše

Salemovou životní vášní je vlastní pojetí filosofie a jeho posledním dílem divadelní hra o starořeckém Diogenovi.

Richard Erml: Jidášovi bratři, vydalo nakladatelství Paseka 2012, 180 stran, doporučená cena 199 korun

Kainovým komplexem poznamenaný vztah bratrů vyostří otcovo přání, aby se Michal o jeho hru jako divadelník postaral. Další linii románu představuje Salemovo pozdní milostné vzplanutí ke studentce, které hölderlinovsky říká Diotima. Ani láska stárnoucího filosofa, ani realizace jeho hry, ani vzájemný vztah bratrů se nenaplní podle očekávání. Jediné, co neúprosně postupuje, je další přeměna staré Libně v developerský sen bydlení u vody na místě zbouraných libeňských loděnic.

Starý Salem se probudil do snu. Zdálo se mu, že umřel ve své posteli v podkroví, ale že se sám na sebe dívá ode dveří. Bílé vousy mu trčí ke stropu, jako by v křeči zvrátil hlavu, holé paže má ale pokojně složené na prsou jako kdysi dávno jeho mrtvý otec, vesnický truhlář. V nohách postele leží velký rezavý kocour a zlostně mrská ocasem, jako by ho Salemův náhlý skon něčím popudil.

Manuela Martini: Mrazivé léto

OBR: Manuela Martini: Mrazivé létoV jihošpanělském městečku Marbella si patnáctiletá Lyra připadá jako v ráji. Až do chvíle, kdy zmizí její spolužačka Pia. Lyra se rozhodne přijít tomuto záhadnému zmizení na kloub.

Čtěte také: RECENZE: Letní smrt Monse Kallentofta. Snaha o severskou krimi skončila fiaskem

Nedlouho poté je Pia nalezena mrtvá a z letní idylky se stává zlý sen. Lyře se zdá, že se její matka chová divně. Navíc je přesvědčená, že zahlédla svou sestru, která zahynula již před deseti lety. Co jí matka tají? Jaká děsivá tajemství měla zůstat navždy skryta?

Manuela Martini: Mrazivé léto, překlad Michaela Škultéty, vydalo nakladatelství Fragment 2012, 176 stran, doporučená cena 229 korun

„Paní Hellmannová!“ zvolala Lyřina máma lehce vyděšeně. Lyra sebou trhla. Piina máma! Žena se záplavou blonďatých vlasů a uměle zvětšenými rty. Lyra ji ještě nikdy neviděla v džínách nebo v plážovém oblečení.

Dnes byla paní Hellmannová celá bílá a zlatá a ze spony jejího zlatého pásku zářila nepřehlédnutelná písmena D&G. V obličeji jí nervózně cukalo a pod očima měla ustarané tmavé kruhy. Lyra okamžitě pocítila výčitky svědomí. Sedí si tu s mámou u jídla jakoby nic, zatímco Piu možná unesli nebo vězní bůhví-kde. „Nechcete si k nám přisednout?“ nabídla Lyřina máma okamžitě. Paní Hellmannová zaváhala, nerozhodně se podívala na Lyru a pak řekla: „Ráda, na chvilku.“ „Je něco nového s Piou?“ zeptala se Lyřina máma. „Ne.“ Paní Hellmannová si povzdechla a sepnula ruce ozdobené spoustou prstenů – jako by se modlila.

Jaroslav Hutka: Prózy II

OBR: Jaroslav Hutka: Prózy IIMezi novými tituly je i další svazek próz Jaroslava HutkyPátý svazek Spisů Jaroslava Hutky přináší zatím největší překvapení: shrnuje všechny prózy, které autor napsal v holandském exilu v letech 1978–1989 a které byly – s výjimkou novely Noční vlak – dodnes zcela neznámé a vycházejí zde poprvé.

Otevřenost, upřímnost a detailnost líčení, s níž zpěvák ve své vlasti zakázaný kritizuje soudobou západní konzumní společnost a její fungování, nemá v české literatuře obdoby. Svazek uzavírají tři pohádky, které Hutka napsal pro své dcery po návratu do vlasti na počátku 90. let.

Jaroslav Hutka: Prózy II, vydalo nakladatelství Galen 2012, 653 stran, doporučená cena 390 korun

Vzpomínám si, že snad někdy začátkem roku 1976 jsem byl na návštěvě u Jana Wericha. Vzal mě tam Ivan Klíma. Prý k němu chodíval hrát karty. Pro mě to bylo uskutečnění životního snu, vidět Wericha živého, mluvit s ním. Od dětství mě ovlivňoval. Byli jsme přijati obřadně paní, zavedla nás do místnosti s drahým kobercem a nábytkem a za chvíli Werich přišel.

Vypadal špatně a sešle, ale velmi brzy začal žertovat. Seděl jsem vedle něj na kanapi a on se rozvyprávěl: „A taky jsem byl jako malý chlapec s tatínkem v Národním divadle a viděl jsem ten nápis Národ sobě a ptal jsem se: Co sobě? Průser?“ Ivan Klíma mu vyprávěl o mých představeních a o mých malérech. Na to reagoval příhodou s ministrem Kopeckým: „Taky mně zakázali desku. To jsem tehdá napsal a nazpíval tu píseň o tom štěněti, a než to šlo do obchodu, Kopecký si to pouštěl a já to věděl. Ale já tehdy k němu mohl kdykoliv, on lezl dvěma lidem do prdele.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..