×
TOPZINE.cz

Karel Šiktanc stále věří ve smysl poezie

FOTO: Karel ŠiktancKarel Šiktanc prošel ve svém životě mnoha radostnými i strastiplnými událostmi, přesto v něm literatura získala osobnost bojovníka i citlivého vypravěče. Jeho pohled na svět nikdy nebyl rezignovaný a odevzdaný, naopak z jeho díla srší drama, vášeň, stejně jako z jeho veršů pro děti zaznívá radost, hra a porozumění. Celoživotní dílo Karla Šiktance nezůstalo bez povšimnutí, bylo oceněno Medailí Za zásluhy, již básník převzal dne 28. října 2010 z rukou prezidenta České republiky.

FOTO: Karel Šiktanc
Karel Šiktanc na přebalu knihy Petra Hrušky nazvané Někde tady. Český básník Karel Šiktanc, Zdroj: archív nakladatelství Host

„Mně se dnešní pole literatury nejeví jako pustina. Jako mrtvo, jako nic. Dneska se rádo říká, že chybí velká témata, že poezie zaniká… Já na to nevěřím. A zvlášť teď, kdy život dostává takovou trochu placatou podobu běhu, útěku za něčím, zůstává smysl poezie právě v tom pomalém, v té pozornosti k vnitřnímu citovému světu, kterého se vždy dotýkala a který je stále živý.“ Takto hodnotí Karel Šiktanc v rozhovoru pro časopis Host stav české literatury. Neměli bychom tedy spomalit?

Krátce o literárním životě

Nesmazatelně se vryl do paměti Karla Šiktance středočeský venkov, v němž prožil své dětství. Profesní kariéru nejprve upíral k pedagogice, již dlouhá léta studoval, nakonec ji přece jen opustil a vydal se cestou redaktora a spisovatele. Do literatury vstupuje v období nadšeného budování nového světa sociální spravedlnosti. Pod literární nadvládou socialistického realismu, jenž měl původně propojovat prvky literatury 19. století a avantgardní postupy, posunul nuceně svůj význam v průběhu 50. let k srozumitelnosti, lidovosti a uvědomělému socialistickému občanství, píše Karel Šiktanc své první verše do deníku Práce.

FOTO: Karel ŠiktancPro svůj nesouhlas s praktikami režimu zakusil nejednu trpkou odezvu, již musel přijmout, přesto svou poezií dával najevo, že se nehodlá vzdát. Takřka stěžejní díla tohoto autora vycházejí především v samizdatu v období normalizace 70. let.  Jedná se především o sbírku s autobiografickými prvky Český orloj, jenž je kalendářem básní od ledna do prosince, jehož lyrickými hrdiny jsou otec a syn.

Co se výstavby poetiky týče, Šiktacovy básně mívají epické jádro a vyznačují se motivy vesnice, křesťanství a jeho mýty, lidové řečí (dialektem – pořekadla i vulgarismy), pohanských rituálů či dominantním motivem paměti, minulosti, vzpomínky. Zároveň se ovšem setkáváme s věcnou drsností, zbavením idyličnosti těchto motivů a četnými kulturními narážkami. Svůj rytmus nachází především v jambu, i když i ten bývá narušen přesahy. Rovněž se dokáže vyjadřovat se zkratkovitou naléhavostí, náznakem či záměrným odmlčením.

Dětský svět

V 60. letech, kdy mu společenské podmínky nedovolují plnou realizaci své poezie, objevuje básník svět dětského čtenářství. Prvotinou v této oblasti byly Pohádky chudé na řádky, tvořeny krátkými epickými verši. Dílo bylo napsáno poté, co se stal Karel Šiktanc otcem, což mu jistě poskytlo jedinečnou inspiraci k tvorbě. Karel Šiktanc bývá nejčastěji řazen k tzv. Sládkovsko-Hrubínovskému typu poezie, což znamená, že po vzoru těchto básníků v poezii nalézáme především melodičnost a rytmické verše s prvky lidového říkadla. Všechny tyto náležitosti splňuje dílo Kapela pana anděla, jež dětem ukazuje svět hudebních nástrojů.

Z pohádkové tvorby připomeňme alespoň Královské pohádky, jež jsou skutečně královské.  V cyklu 9 pohádek nalezneme zlé královny i hrdinné krále, personifikovanou přírodu a hlavně mistrně skloubenou prózu a poezii. Tím vzniká Šiktancova osobitá rytmizovaná próza se specifickým slovosledem, kdy v prozaické větě užívá rým.

Nejen Karel Šiktanc píše. Píše se také o něm. V říjnu tohoto roku vydal Petr Hruška v nakladatelství Host monografii Karla Šiktance s názvem Někde tady. Kmotrem knihy se stal Jakub Chrobák, redaktor časopisu Texty. Sám básník se zúčastnil dvou slavnostních večerů při příležitosti křtu knihy v Ostravě a Praze. Úspěšný básníkův podzim završilo státní vyznamenání za zásluhy, jež přesáhlo literární činnost Karla Šiktance. Stalo se výrazem uznání mravních kvalit a osobní odvahy autora.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..