Všichni známe mýty o dobarvovaných potravinách nejistého původu a neurčitého složení, ale málokdo z nás ví, jak skutečně celozrnný produkt poznat.
Celozrnný chléb, Zdroj: puskuris.at
Faktem je, že pouhým okem celozrnný výrobek nepoznáte. Musíte se proto zaměřit na etikety. Ty jsou bohužel většinou pouze na obalech, a u volně prodávaného pečiva je uvidíte jen málokdy. Ve výčtu surovin použitých na těsto chleba, či rohlíku potom musí být zastoupena celozrnná mouka alespoň z 80%, nebo musí obsahovat větší množství surovin s obalovými částicemi zrna (otrub, šrotu).
Proč to? Je to jednoduché – klasická bílá mouka se dělá z obroušeného zrna, kdežto celozrnná z celého. A právě obal zrna obsahuje nejvíce vlákniny a prospěšných látek. Krom toho je také v porovnání s tradiční moukou tmavší.
Nevýhodou celozrnné mouky je její kratší trvanlivost a nezvyklá chuť. Proto se jí často do pečiva přidává mnohem méně, aby byly zachovány běžné chuťové hodnoty.
Copak se asi skrývá v těstě?, Zdroj: adipositas-page.de
Co se barvení pečiva přidanými barvivy týká, prý je to zakázáno, ale je pro tento účel možné použít upravené obiloviny, které provedou tu stejnou službu. – Chléb bude vypadat tmavší, tedy celozrnnější, a s pár pohozenými semínky udělá v obchodě velkou parádu. Ovšem jen na pohled.
Pokud tedy máte zájem zvýšit příjem vlákniny touto cestou a nemůžete najít ten skutečný osmdesátiprocentní chléb, zbývá vám jen jedna možnost – upéct si ho sami. A to ať už ze směsi, kde si opět důkladně přečtete složení, nebo přímo z primárních surovin. Receptů najdete na internetu stovky, a jeden z nich vám v brzké době předložíme i my.