×
TOPZINE.cz

Ian McDonald miluje Brasyl jen o trochu méně než Indii

!SPECIÁL!Ian McDonald se u nás v loňském roce představil titulem Řeka bohů. Ze spisovatele, o němž slyšel jen málokdo, se stal člověk, o kterém se všude nadšeně psalo a debatovalo, člověk, který vyhrál cenu Akademie SFFH. Po necelém roce přichází další kousek.

Ilustrace na obálce knihy Brasyl Autor: Stephan Matiniére

Když si Ian McDonald usmyslí, že nějakou zemi udělá zatraceně tajemnou a zajímavou, projde mu to a čtenáři si ještě s radostí zachrochtají. Buddhisticko-hinduistické Indii seděl slušivý kabátek náramně, s Brazílií už je to trochu horší. Ne že by Jižní Amerika nebyla zajímavá, ale jakou historickou tradici může nabídnout? Mnoho ne. To McDonaldovi při přípravě materiálů na knihu zřejmě docvaklo, a tak musel knihu založit na trochu jiném principu, než Řeku bohů. Přesto je výsledek téměř stejný. Téměř.

Příběh není krát tři, ale na ntou

Stejně jako minule vypráví McDonald množství dějových linií, tentokrát se ovšem každá nesoustředí nejen na jinou postavu, ale odehrává se i v jiném čase. Rok 2006, to je ambiciózní členka produkčního týmu zábavného programu Canalu Quatro, jedné z menších brazilských televizí. Marcelina, poslední z rodiny, která si ještě nepořídila manžela a děti, ze sebe dostává své mindráky a pracovní stres nejen při bouřlivých pitkách ve své čtvrti velkoměsta, ale především při pouliční capoeiře, tradičním brazilském bojovém tanci, který začali praktikovat tamější otroci ještě před počátkem dvacátého století.

Edson Jesus Oliveira de Freitas oproti tomu pochází z budoucnosti. Ne zas tak blízké, aby vše zůstalo při starém z dnešních dob, ale zase ne tak vzdálené, abychom se v ní nevyznali. V Brazílii roku 2036 poletuje po nebi obrovské množství policejních a špionážních radarů; technika se dostala už téměř do všeho. Příběh hlavního hrdiny, mimochodem transvestity s jedním homosexuálním přítelem, začíná počítači. Kradená kabelka, která se mu dostane do rukou, je označená a Edson ji musí nechat odčipovat. To ho dovede ke krásné kvantové fyzičce, do níž se zamiluje.

Přečtěte si ukázku z knihy Brasyl.

Jako kdyby chtěl McDonald sci-fi prvky vyvážit promyšlenou fantasy, která se tak jen tváří, stvořil třetí dějovou linii, která se od dvou předchozích radikálně liší, a přesto je pokaždé důstojně doplňuje, v závěru se dokonce na chvíli stane i dominantní. Kromě popisů historického prostředí, z něhož současná (i ta budoucí) Brazílie vznikla, nabízí příběh mladého jezuitského kněze, vyslaného v dobách, kdy zemi ještě tvrdě vládli Portugalci, proti proudu Amazonky za heretickým odpadlíkem Tovaryšstva Ježíšova. Pralesy obydlené domorodými národy jsou ovšem hluboké a tajemné, což je perfektní místo, aby McDonald čtenáře ohromil tím, na čem těžila Řeka bohů – spojením mytologie a science fiction.

Jak čtenář správně čeká, všechny dějové linky se ve finále spojí díky ústřednímu SF motivu. Ten ovšem McDonald ke konci románu využívá až příliš, což je první mínus, které si k jeho druhé knize v našich končinách musíme připočíst.

Brazílie neleží v Indii

Stejně jako v Řeka bohů, i Brasyl se jedním bokem opírá o silné a provokativně exotické postavy. Tentokrát jich ovšem není přehršel, jen tři hlavní a několik vedlejších, což autorovi dává možnost rozvést většinu jejich charakteristik mnohem dál. Ačkoliv je děj knihy nadupaný akcí od úvodní automobilové honičky až po závěrečné vyvrcholení, bez postav by nic nefungovalo, což si McDonald dobře uvědomuje, a proto nás nechává nahlédnout i do situací velmi intimních – a ne, o sexu tu nemluvím.

Slovíčko, které už tu několikrát problesklo a na nějž se po minulých zkušenostech většina čtenářů těší nejvíc, je atmosféra. Ani v jihoamerickém prostředí McDonald nezklamal a ze střípků domyšlené budoucnosti, realistické přítomnosti, nastudované minulosti a bezčasého pocitu obyvatel vytvořil pozadí, bez něhož by se kniha rovněž zřítila. Amazonské pralesy jsou husté a magické, futuristická metropole špinavá a ovládaná počítači ještě víc než v současnosti. Samy hlavní postavy jsou produktem své doby a své země. Na rozdíl od Řeky bohů však atmosféra Brasylu přece jen obsahuje jednu chybu. Neshoduje se zápletkou. Hrdinové si mohou po šachovnici pobíhat, jak chtějí, slova mezi řádky však na čtenáře nebudou tak dobře působit, když ústřední motiv by se mohl se stejným úspěchem zasadit do Spojených států, střední Afriky nebo třeba Nizozemska.

Ian McDonald: Brasyl

Posledním pilířem McDonaldových knih je jazyk. Jak se trefně vyjádřil Martin Šust, autor je šílenec. Už jen navození atmosféry brazilského roku 2036 uhrane čtenáře natolik, že už se nepustí. Stránkový odstavec, promyšleně protkaný složitými souvětími, nepochopitelnými neologismy i obyčejnými vizemi, které provázejí sci-fi od jejího vzniku, je jen začátkem.

Brasyl měl původně v Česku vyjít už letos na jaře, jeho vydání se však zpozdilo kvůli náročnosti překladu a především redakční práce. Když se člověk podívá na hustě zaplněné stránky, nemůže se ani divit. Bohužel, všechny chyby se vychytat nedaly, a přestože žádná z nich do očí vyloženě neudeří, tu a tam se najdou.

Brasyl je skvělá kniha, v níž McDonald potvrzuje své mistrovství. Zatímco o skrytém kouzlu Indie i neosvícený čtenář leccos slyšel, Brazílie je v tomto ohledu tabula rasa. Americký spisovatel se toho zhostil se ctí, kterou už mu nikdo neodpáře. Přesto, Řeka bohů byla lepší. Jednak kvůli atraktivitě prostředí, jednak kvůli těm několika málo zmíněným mínusům, jednak kvůli efektu překvapení. Navzdory tomu si novou knihu stojí za to pořídit, protože kvalitní čtení bezpochyby stále představuje.

Název originálu: Brasyl
Český název: Brasyl
Autor: Ian McDonald
Překlad: Mirka Polová
Obálka: Stephan Martinière
Počet stran: 328
Vazba: vázaná
Rozměry: 150 x 210 mm
Vydal: Triton, Praha 2010
Doporučená cena: 359 Kč

Hodnocení: **** (80 %)



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..