2 fotky 
Hermann Hesse byl německo-švýcarský spisovatel, básník a malíř. Roku 1946 získal Nobelovu cenu za literaturu. K jeho nejznámějším dílům patří romány Stepní vlk, Siddhártha či Hra se skleněnými perlami.
Hesseho psychologicko-filozofické romány jsou náročné na čtení, mísí se v nich inspirace evropskou filozofií, buddhismem a psychoanalýzou. Přesto tato těžká existenciálně laděná díla oslovují už několikátou generaci čtenářů. Patří k těm knihám, ke kterým se řada lidí dostává prostřednictvím nepopulární povinné četby, aby se záhy zařadily mezi jejich knihy nejoblíbenější.
Od křesťanského misionáře ke spisovatelské dráze
Hermann Hesse se narodil v roce 1877 v malém německém městečku Calw. Zatímco rodina očekávala, že bude (jak u nich bylo tradicí) pokračovat v dráze křesťanského misionáře, Hesse se vydal jinou cestou. Z evangelického semináře utekl po necelém roce, a ani poté se neprojevil jako pilný student. Než se uchýlil k profesi knihovníka, vystřídal ještě gymnázium a učiliště. O to víc ale studoval sám mimo prostředí školních lavic. Zaměřoval se hlavně na dějiny evropského a orientálního myšlení. Už v této době se projevila jeho duševní nerovnováha – v pouhých patnácti letech se pokusil o sebevraždu a poprvé se ocitl v rukou psychiatrů.
Každý jednou nutně učiní krok, který ho odloučí od otce, od učitelů, každý musí pocítit něco z krutosti osamění i, když většina lidí z něho dokáže snést jen nepatrně a záhy opět zaleze do bezpečí.
Po ukončení střední školy začal pracovat v knihkupectví v Basileji, kde se začal naplno věnovat psaní. Už jeho první román Peter Camenzind se setkal s úspěchem a přinesl mu finanční zázemí. V této době se oženil s fotografkou Marií Bernoulliovou, se kterou měl tři děti. Později se společně přestěhovali do Švýcarska, kde posléze napsal dva autobiografické romány – Gertruda a Panský dům.
Krize na poli společenském i osobním
Těžkým obdobím na poli společenském i osobním byla pro Hermanna Hesseho první světová válka. Nezdráhal se dávat najevo své protiválečné názory, za což si vysloužil označení vlastizrádce. Navíc mu zemřel otec a u jeho ženy propukla schizofrenie. Hesse upadl do deprese a začal navštěvovat psychoanalytika. Psychoanalýza ho oslovila natolik, že se jí sám začal teoreticky zabývat a stala se mu i inspirací pro vlastní tvorbu.
V meziválečném období se Hesse podruhé oženil, tentokrát na pouhý rok. Stálou životní partnerku nalezl až ve své třetí ženě, kterou se stala kunsthistorička Ninon Dolbinová, ačkoliv jí bylo pouhých 19 let a Hessemu o celých 37 let více.
Jestliže někoho nenávidíme, pak v jeho podobě nenávidíme něco, co vězí v nás samotných. Co není v nás samých, nás nevzrušuje.
Jeho tvorba čerpala ze třech silných a značně různorodých inspiračních zdrojů – evropského humanismu, psychoanalýzy a buddhismu. Intenzivně přemýšlel o cestě k duchovnímu poznání. Výsledkem tohoto myšlenkově bohatého období se stal román Siddhártha. Pro zajímavost – právě ten patřil k nejoblíbenějším románům Henryho Millera. Toto psychicky vypjaté období se opět projevilo na Hesseho duševním zdraví. Tentokrát se podrobil psychoanalýze u samotného C. G. Junga.
Socha Hermanna Hesseho v jeho rodném městě Calw. Zdroj: wikipedia.org
Dalším románem, který Hesse napsal, je Stepní vlk. Tato existenciální a psychologická kniha je myšlenkově velmi náročná. Hlavní hrdina se trápí kvůli dvěma pólům své osobnosti – na jednu stranu se chová jako civilizovaný občan, ale na druhou stranu se u něj projevují rysy divokého vlka.
Svou tvorbu završil románem Hra se skleněnými perlami, který dokončil během druhé světové války. V jeho rodném Německu kniha vyjít nemohla, protože kvůli antinacistickému postoji patřil Hesse na listinu zakázaných autorů. Příběh se odehrává v daleké budoucnosti, kde se elita společnosti uzavře do vlastního světa a v něm rozvíjí vědění a kulturu mimo společnost. Bez kontaktu s okolním světem ale jejich činnost začne postrádat smysl.
V letošním roce uběhlo 50 let od úmrtí Hermanna Hesseho. Českým čtenářům se nově dostávají do rukou 4 biografie:
- Gunnar Decker – Hesse. Poutník a jeho stín
- Heimo Schwilk – Hermann Hesse. Život hráče se skleněnými perlami
- J. Ulrich Binggell – Stesk po svobodě
- Bärbel Reetz – Hesseho ženy
Po druhé světové válce psal Hesse především básně a kratší memoárovou prózu. Za pozornost stojí i jeho dopisy, kterých údajně během života napsal kolem 44 tisíc. Vyjadřoval v nich názory na nejrůznější společenské problémy. Další kuriozitou z Hesseho života je jeho pro spisovatele celkem neobvyklá vášeň – byl nadšeným zahradníkem. O této takřka meditativní činnosti dokonce napsal knihu, která je doplněná fotografiemi a vlastními kresbami.
V roce 1946 získal Nobelovu cenu, ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu si ji nemohl převzít osobně. Zemřel roku 1962 ve švýcarské Montagnole. V tomto městě bylo také vybudováno muzeum věnované jeho památce.
