5 fotek 
17. dubna 2010 studio Hell.cz uspořádalo v prostorách pražského klubu Abaton jedinou bodymodification party v České republice, takzvanou HELL Party. Přinášíme vám reportáž jedné z návštěvnic akce.
Ladně pomalý rozjezd
Byla to sobota jako jedna z mnohých, přesto byla výjimečná. Ten den měla téct krev. Pravá, horká, rudá krev, proudící z živého lidského těla. Začínala HELL Party. Její zaměření však návštěvníkům nepřineslo pouze možnost nahlédnout do tajných zákoutí vlastní i cizí výdrže chtěné trýzně, ale také zhlédnutí uměleckého vyžití v oblasti odborně provedené bondage.
První, uvítací, představení bylo, k údivu některých zkušených diváků, vyloženě mírné. Téměř zcela obnažená dívka předvedla svůj jemný tanec baletky přivázané lany a provazy a vytažené do výše. Také došlo na předvedení fascinujících vlasových kreací a oku ladících neobvyklých oblečků, v rozsahu od fetish po rockabilly, do kterých byly oděny velmi půvabné modelky, často zdobené tetováním a piercingem.
Trýzeň v dívčím podání
Posléze se pódium proměnilo v rozverný dívčí pokojíček. Přesto se nedalo čekat nic příliš něžného, jelikož hodinové ručičky se nebezpečně posunuly k vyvrcholení večera a byl čas na drobnou ukázku toho, co všechno tetovací a piercingové studio HELL.cz může nabídnout. A že toho bylo ještě hodně.
Dvě dívky, přicházející na podium, se nám chystaly předvést ochutnávku toho, jak můžou romanticky strávit příjemný večer ti, jimž bolest přináší kromě dalších prožitků také vzrušení. Při takřka kouzelném vzájemném propíchávání paží jehlou se publikem mihl nejeden úsměv. Tím však show nekončila a všetečné oko lačného diváka se mohlo připravit na dosud neviděný zážitek.
Když se krásná blondýnka ležérně usadila na připravenou pohovku a vlastní rukou ladným a jistým pohybem do vnitřní strany svého stehna zařízla blýskající se skalpel, zdálo se, že hala v tu chvíli přestala dýchat. Jakmile si první pramínek krve našel svou cestu po obnažené nožce, lidé konečně uvěřili, že přímo před nimi je prováděna dokonalá skarifikace člověkem na sobě samém. Ozval se potlesk, ba přímo jásot a povzbuzování. Několik jistých pohybů nástroje a nakonec v rekordním čase pod jeho ostřím vykvetla rudá a elegantní květina.
To však nebylo všechno, co si dvě krásky pro pozorovatele připravily. Řada přišla i na druhou vystupující, jakmile se její přítelkyně se stále ještě krvácejícím stehnem chopila jehly s nití. Po několika krátkých chvílích z úst umlčené dívky vytékala krev a černá nit jistila nepohyblivost rtů. Přítomní svou chválu dali najevo aplausem a hlasitým voláním, čímž obdarovali obě dívky tou nejlepší pochvalou za skvěle odvedené představení.
„...přišla řada i na druhou vystupující, jakmile se její přítelkyně se stále krvácejícím stehnem chopila jehly s nití.“ zdroj: archiv Hell.cz
Dokonalost pružné kůže
O chvíli později se celý prostor zahalil do šera a diváky upoutali bizarně odění aktéři další začínající HELL show. Kromě nejrůznějších hadiček a ne příliš funkční plynové masky toho na sobě mnoho neměli a na publikum to působilo jako skromný náhled do let budoucích.
„Kromě nejrůznějších hadiček a ne příliš funkční plynové masky toho na sobě mnoho neměli...
Tentokrát se na pódiu nacházelo jen mnohým známé křeslo, na které se usadil muž, oddávající se působené bolesti. Postupně mu bylo tělo proťato několika jehlami, po jejichž vyjmutí se vzduchem šířil zde již dobře známý pach krve. Navazovalo osvobození tančící ženy z igelitového pytle.
Konečně přichází to, nač všichni dlouho čekali, něco, čím se HELL Party proslavila. Zkušení modifikátoři se chopí silných a tlustých háků, zvedají je do výše, dav začíná jásat více a doprovázející hudba nabírá vrcholu.
Znaleckým pohybem je proraženo několik částí dosud nepoškozené kůže mladé ženy. Poslední části těla figurantky se odlepí od pevné půdy. Tělo je ve vzduchu, téměř jako by se nic nedělo, sedí v prostoru nad hlavami lidí s úsměvem na tvářích. Všechny oči se upínají vzhůru, kde lidská bytost, navzdory bolesti, důvěřuje jen síle a pružnosti své vlastní napnuté kůže. A ta znovu nezklamala. Po spuštění dolů a vyjmutí háků z těla se z ran spouští krev, která však dívku nijak netrápí – užívá si před všemi ten slastný pocit překonání sebe sama, obdivné pohledy a gesta lidí, z nichž mnozí na to nemají odvahu ani pomyslet.
Bolest podle da Vinciho
Jakmile dochází k narušení integrity lidského těla, respektive kůže, což se při závěsu na háky rozhodně stává, je také nutné znát alespoň částečně lidskou anatomii. Tomuto poznání nám zpočátku posloužily studie nesmrtelného Leonarda da Vinciho, ze kterých mimo jiné vyšla dnešní věda. A také následující show na HELL Party.
Na scéně se objevují dvě postavy, téměř nahé objevující svou lidskou dokonalost, snad jako by život na zemi teprve vzniknul. Bylo jim však přichystáno poznání mnohem bytostnější. Zjištění pravé podstaty člověka, pocitu bolesti a jeho zdolání. Oddaně padají na kolena a čekají, zatímco vzrušení dosahuje vrcholu.
Ve vzduchu se zalesknou tvarem dobře známé, chladné háky. Kůže na zádech a rukách se propichuje, bolestí zkřivený obličej mladé ženy je dokonalým doplňkem. Po několika málo minutách jsou těla vytažena a zavěšena do dvou velkých obručí nad hlavami diváků.
Skvěle znázorňují slavný Vitruvius, ačkoliv ten dnešní je o mnohé vylepšený. Především o to, že obě visící bytosti opravdu cítí svou existenci. A dav pod nimi také. Souhlasné pískání a skandování nadšenců je spojeno s obdivnými povzdechy. Kůže se po delším napětí začíná prověšovat. Aktéři pravděpodobně pociťují to nejúžasnější vzájemné splynutí. Nádherný výraz ženy hovoří za vše. Opravdu to bolí.
„Skvěle znázorňují slavný Vitruvius, ačkoliv ten dnešní je o mnohé vylepšený.“ Zdroj: hellparty.cz
Velkolepé finále
Poslední chystaná show byla příslibem jako obvykle nezapomenutelného ukončení večera. Vše začalo podivně vážně a tiše. Dva příchozí muži na sebe nejdříve dlouze hleděli a úklonou se pozdravili. Poté si rituálním způsobem navzájem prorazili záda i kolena háky – bez jakéhokoliv hlesnutí a s kamennými výrazy.
Oba účastníci jsou za záda vytaženi do vzduchu. Muži v kápích obřadně přivedli další ochutnávačku vlastní krve a bolesti – mladou ženu, celou dobu připravenou opodál, ležící na lavici. Bez úsměvu, bez emocí. Do její kůže byly vpraveny tři páry ostrých háků, jeden z nich projel stehny.
Žena ležela pod ve vzduchu stále visícími aktéry. Pomocníci ji i s lavicí vyzvedli do vzduchu a spěšně připevnili k lanům, která vedla z propíchnutých kolen. Pak už pomalu s lavicí klesají dolů. Tak pomalu, že publikum může detailně sledovat postupné napínání ženiny kůže. Visí vodorovně ve vzduchu. Důvěřuje svojí kůži i kůži mužů nad sebou, jejichž záda nesou dvojí váhu. A visí.
„Visí vodorovně ve vzduchu, důvěřuje svojí kůži i kůži mužů nad sebou, jejichž záda nesou dvojí váhu.
Stovky lidí šílí. Jakmile jsou spuštěni po dlouhých chvílích zpět na pevnou zem, muži si navzájem vyndají háky ze zad a společně vyprostí i ty z kolen; poté se jen sobě ukloní a s úctou odejdou. Šok, překvapení a nadšení z neobvyklého přístupu se šíří davem. Většina je opět potěšena tím, co jim bylo dokázáno – že lidské tělo vydrží všechno. A je na každém, zda bude bolest vnímat jako nebezpečného nepřítele, nebo věrného pomocníka.
Michaela Macová (kráceno)
