2 fotky 
Ernest Hemingway byl člověk s velmi dobrodružnou duší. Zúčastnil se první světové války i španělské občanské války.
Spisovatel Ernest Hemingway se narodil 21. července 1899 v americkém Oak Park ve státě Illinois do lékařské rodiny. Je považován za jednoho z hlavních představitelů Ztracené generace (Lost generation).
Tento pojem zavedl Erich Maria Remarque. Myslí se tím generace chlapců, kteří museli jít jako mladí do války a když se z ní vrátili živí, nevěděli, jak se mají zpátky zapojit do normálního života. Jediné, co uměli, bylo zabíjet.
Novinář a spisovatel
Poté, co Hemingway dokončil základní školu, začal pracovat jako novinář v Kansas City Star. Jakmile však začala první světová válka, ihned se přihlásil do italské armády a zamířil na frontu. Během první světové války byl ovšem těžce raněn.
Čtěte také: Karel Václav Rais: Kalibův zločin. Přiblížil venkov devatenáctého století
Poté se jako reportér zúčastnil občanské války ve Španělsku, ale sám byl do dění ve Španělsku velmi zapleten a sympatizoval s jednou stranou, přestože měl být jako novinář nestranný.
Princip ledovce
Hemingway ve své tvorbě hledal pravdu o člověku. Proto svého hrdinu stavěl do mezních životních situací, často tváří tvář smrti, aby se musel plně projevit, prokázat míru odvahy a cti.
Takzvaný princip ledovce, který je pro Hemingwaye typický, odkrývá čtenáři jen osminu. Zbytek je skrytý pod povrchem. Situace se zdá velmi střízlivě popsaná, ale v podtextu je zachycena dramatičnost i charaktery postav.
Hemingway na lodi se svou rodinou., Zdroj: wikipedia.org
Knihy jsou plné strohých výpovědí, jednoduchých vět, pomlček a zkratek a je na čtenáři, aby pronikl pod povrch. Musí se vcítit do pocitů postav, které vedou zdánlivě nezajímavý a nepodstatný rozhovor o ničem.
Poválečné vyrovnání
Po válce se Hemingway snažil nějak vyrovnat se všemi hrůznými zážitky, které viděl. Našel si oblibu v nebezpečných a adrenalinových sportech, jako jsou býčí zápasy, mořský rybolov atd.
Své zážitky také reflektoval do literárních děl. Například kniha Fiesta (1926) vypráví o válečném veteránovi, který nemůže získat lásku své dívky. Promítá se tam i novinářské zaměstnání. Součástí je totiž reportáž o každoroční španělské fiestě, kdy býci běží ulicemi.
Čtěte také: Vlastní životopis Karla IV., první česká autobiografie
Další knihou s válečnou tematikou je Sbohem, armádo (1929). Příběh se odehrává za první světové války a hlavním hrdinou je mladý voják, který marně hledá únik v láskyplném citu.
Španělskou občanskou válku odráží kniha Komu zvoní hrana (1940). Hlavním hrdinou je učitel španělštiny, který splní tajně přidělený úkol – vyhodí do povětří most, ale je těžce raněn. Při čekání na smrt nalézá smysl života, lásku.
Stařec a moře
Novela Stařec a moře (1952) vynesla Hemingwayovi Nobelovu cenu (1954). Tato novela zobrazuje zápas s přírodou a zlem do posledních chvil, kdy vzdát se znamená ztratit lidskou důstojnost a život.
Chudý rybář Santiago vedl statečný, ale beznadějný boj s mořem a se žraloky o svou ulovenou rybu, největší jakou kdy chytil. V bouři ale musel bojovat i o vlastní život. O rybu nakonec přišel, ale nepřišel o svou důstojnost.
Seber se, řekl si v duchu a podíval se dolů do temné vody na úhel šňůry s hladinou. Najez se teď, posílí ti to ruku! Ruka za nic nemůže, jsi už s tou rybou spoustu hodin. Ale vydržíš to s ní až do aleluja. Sněz teď toho bonita.
(HEMINGWAY, Ernest: Stařec a moře. Československý spisovatel: 1957, Praha.)
Jedná se vlastně o metaforu života. Měli bychom si vážit toho, co máme, protože i když něco máme, můžeme to lehce ztratit. Novela rovněž ukazuje, že život není fér, ale také to, že i obyčejný člověk může dosáhnout svého cíle. Celý příběh oslavuje lidskou bojovnost a výdrž.
Smutný konec
Kromě Nobelovy ceny získal Hemingway i Pulitzerovu cenu (1953) za svou novinářskou činnost. V roce 1961 Ernest Hemingway zemřel, zastřelil se puškou. Někteří tvrdí, že to byla nehoda, někteří, že se jednalo o sebevraždu. Ví se, že Hemingway trpěl depresemi, takže jsou možné obě varianty.
Zdroj: spisovatele.cz
