×
TOPZINE.cz

Dodnes nevím, kdo je ten Justin Bieber, říká Tonya Graves

FOTO: Tonya Graves!Exkluzivní rozhovor!Česko-americká zpěvačka Tonya Graves proslavila svůj hlas především díky kapele Monkey Business. Nyní ale vydává sólovou desku I’m the Only Me, ve které si ji můžeme vychutnat naplno. Podrobnosti o desce jsme zjišťovali ve velmi energickém a optimistickém rozhovoru.

FOTO: Tonya Graves
Tonya Graves, Foto: Tomáš Zbyňovský, Topzine.cz

Kdy jste začala zpívat?

Já nevím. Asi… Já fakt nevím. (smích) Žádná úžasná historka, že jsem zpívala od dětství, nebude, protože jsem nezpívala. Nezpívala jsem o nic víc, než každé jiné dítě třeba ve škole nebo doma. Ale být zpěvačka? Napadlo mě to až tady. Na univerzitě jsem sice byla v nějaké kapele, ale to byl spíše koníček. Zpívání nikdy nebyl můj životní plán. Byla to jen náhoda. Zůstala jsem bez práce a zpívání byla jediná věc, kterou jsem mohla dělat. Tak se ze mě stala zpěvačka. Bohužel to není moc romantické. Je to prostě život. (smích)

Vidíte mezi českou a americkou školou zpívání velké rozdíly?

Příliš rozdílů mezi Amerikou a Českem nevidím. Jsem tady tak dlouho, že ani nemůžu říct, jak to je ve Spojených státech. Vůbec nemám tušení. Tohle často lidi zklame. Myslí si, že můžu říct: V Americe dělají tohle a tohle. Ale já nevím, jak to je dneska ve Spojených státech. Například jsem vůbec nevěděla, kdo je Justin Bieber. Všichni o něm mluví a já jsem si říkala: Tss, kdo to vůbec je? Někdy na začátku léta jsem viděla nějaké jeho fotky, ale doteď jsem ho neslyšela zazpívat jediný tón. Celá Amerika z Justina Biebera blázní. Kdo to je? Kdo ví? Já to nevím.

Možná bych znala spíše zpěváky, kteří žijí tady. Ale nejsem žádná odbornice, znám stejné zpěváky jako obyčejný člověk na ulici. A možná i ten by věděl víc než já. (smích)

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/tonya-graves_praha_cz_hudba_11_9_19/]

Kdy jste byla naposledy v Americe?

Teď to budou dva roky. Jezdím tam málo, není na to moc času.

Kdo je pro vás tedy v České republice zajímavým interpretem?

Dobré hlasy v Česku. Docela dobře zpívá Vojta Dyk nebo Ondřej Ruml. Mně se strašně líbí, jak zpívá, má tak krásný hlas. Tak, kdo další? Zaujala mě ještě jedna zpěvačka. Je Češka, ale asi vyrostla někde jinde. Debbi. Ta mě strašně překvapila. Ale příjemně. Hezky zpívá a má nějaké pěkné věci. Hrozně moc se mi líbí Republic of Two. Nebo Tata Boys. Líbí se mi jejich hudba. Nevím, jestli bych řekla, že jejich zpěv patří mezi ty nejlepší a že mají nejkrásnější hlasy. Ale líbí se mi. Myslím, že si našli své místo a vědí, co umějí, a dělají to velmi dobře. A co se týče úplně nových interpretů, tak nevím, neznám je. Já moc hudbu neposlouchám.

Tonya Graves

Zpěvačka s výraznou barvou hlasu, Tonya Graves, se narodila 17. prosince 1969 v americkém Peekskillu (New York). Před šestnácti lety ale jela na dovolenou do České republiky, kde už také zůstala. Tato stopadesáticentimetrová Američanka se prosadila především díky kapele Monkey Business. Momentálně má také čerstvou sólovou popovou desku I’m the Only Me.

Vážně?

Moje práce je hudba, hudba, hudba. Líbí se mi ticho. (smích)

Ticho je pro vás příjemná změna?

Ano. Moje oblíbená písnička je Enjoy the Silence od Depeche Mode. Je to pro mě jako životní motto. (smích) Ale občas poslouchám rádio. Znám interprety, které tam hrají, ale mám pocit, že každý druhý den se objeví další, noví a noví. Neznám je, protože všichni jedou do továrny na slávu SuperStar nebo Česko Slovensko má talent. Kdo z nich jde za slávou tím starým způsobem, kdo se snaží? Oni jen vyplní nějaký formulář, jdou do televize a doufají, že budou hvězdy. Vážím si lidí, kteří se snaží. Wow. Snaží se dělat něco dobrého a nečekají, že jim všechno bude naservírováno na tác: Tady máš všechno.

Teď jste pracovala na novém albu. Jaké to album je? Zkuste ho charakterizovat pár slovy.

(smích) Pár slovy? Já jsem tak ukecaná, že nevím, jestli to budu pár slovy umět.

Nevadí, zkuste pár vět.

Je to pop. Ale pop není špatná věc. Je to něco jiného než Monkey Business. A to je dobře. Lidé mají více možností. Můžou se těšit na Monkey Business i na mé sólo. Myslím, že je to dobrá deska. Není to žádná hudba, ze které budete mít depku á la Radiohead. Ale taky to není Rihanna. (smích) Prostě to je deska, která se může líbit všem. Není složitá, jakože: Aaaaa, jestli nejsem hudební fajnšmekr, nebude mě to zajímat. Ne, moje deska bude zajímat fajnšmekry i obyčejné lidi z ulice.

Čtěte také: Všichni dnes chtějí slyšet Nightwork a Chinaski, říká Oto Klempíř z J.A.R.

Měla jste sen zpívat sólo?

Já jsem neměla sen být zpěvačkou. (smích)

Myslím poté, co jste se zpěvem už začala.

Sólovou desku jsem chtěla udělat už před jedenácti lety. Ale co se stalo. Dostala jsem nabídku od Monkey Business. Myslela jsem, že s nimi pojedu jenom na turné, ale oni řekli, že ne, že mě chtějí jako člena kapely. A tak jsem řekla: O.K., je mi s vámi fajn, tak tady zůstanu. Takže sólová deska byla odsunuta stranou. Pořád jsem si říkala, že bude. Potom jsem měla první dítě. A pořád jsem říkala: Bude, bude, bude. Měla jsem ale druhé dítě. Je to vlastně věc, kterou jsem dlouho plánovala, ale dokázala jsem to až teď.

Na albu jste spolupracovala s Hynkem Tomanem ze Support Lesbiens. Jak se vám spolupracovalo?

Docela dobře. Já jsem ráda, jsme už dlouho kamarádi. Jsem ráda, že jsme dobře spolupracovali a ještě jsme kamarádi. (smích) Takhle to nedopadne vždycky. A myslím, že bude slyšet i na desce, jak dobrá byla ta spolupráce a že jsme měli z hudby dobrý pocit. Deska je vlastně důkaz, jak to fungovalo. A myslím, že jsme teď dokonce i bližší kamarádi než dřív. Bylo to skvělé.

FOTO: Tonya Graves
Tonya Graves skákala ve videoklipu pět hodin na trampolíně, Foto: Tomáš Zbyňovský, Topzine.cz

Jste na tuhle desku více hrdá, než na ty ostatní, které jste vydala třeba s Monkey Business?

Ano, jsem na ni velmi hrdá. Nebo spíš jsem hrdá konečně také sama na sebe. Protože ta deska je jenom moje. Jsem samozřejmě hrdá na všechny desky, ale tohle je moje dítě. Je moje, udělala jsem ji sama. Byla jsem často členem něčeho a měli jsme společné dítě, ale tohle je jenom moje baby. Vážně jsem hrdá, protože jsem na sebe dost přísná. Překvapila jsem sama sebe. (smích) All by myself! Je to stejné, jako když se malé dítě učí oblékat. Mám teď malé dítě, jsou mu tři a poslední rok chce být úplně samostatný a dělat všechno samo. A kdykoli něco dokáže, má obrovskou radost: To jsem udělal já! To já! Wow! Tak u mě je to podobné. Dokázala jsem to.

Najdeme na desce i nějaký jiný styl než je pop? Jsou na ní patrné i jiné vlivy?

To je otázka. Pop. Co znamená pop? Všichni myslí, že to je extrémně ošklivé, spíše sprosté slovo. Ale není. Pop prostě znamená populární hudba. Hudba, která je všeobecně rozšířená mezi lidmi. A v tomhle případě to bude jenom pop, protože si myslím, že se bude líbit všem. Každá písnička. (smích)

Z těch vašich písniček je cítit hrozně moc pozitivní energie…

Tak to je dobře. Dokázala jsem to! (smích)

FOTO: Tonya Graves
Tonya Graves, Foto: Tomáš Zbyňovský, Topzine.cz

Jste stejně pozitivní a energická i v životě?

Snažím se být. Negativní energie lidi unavuje a je to jen ztráta času. Jsme tady a musíme nějak žít. Pozitivní způsob života je lepší. Člověka musí občas něco povznést a to jsem chtěla dát i do své hudby. Když si někdo moji hudbu poslechne, tak se mu třeba zlepší nálada. Nechtěla jsem udělat desku, z níž budou lidé v depresi, nebo budou chtít spáchat sebevraždu. Taky jsem nechtěla udělat desku, ze které budou lidé naštvaní a rozčilení. Chtěla jsem lidem svojí deskou zlepšit náladu, aby jim moje písničky zněly přes den v hlavě a měli z nich dobrý pocit.

Nedávno jste natočila videoklip. Užívala jste si natáčení?

(smích) Já jsem se strašně bála, že budu dělat chyby a že to bude špatné. Musela jsem vstávat brzo ráno, dojet na místo a skákat asi pět hodin na trampolíně. Všechno bylo jenom na mně, tak jsem chtěla být dobrá. Byla tam spousta lidí, a nechtěla jsem, aby tam všichni kvůli mně ztráceli čas. Ale nakonec to byla zábava. Není to pro všechny skákat pět hodin na trampolíně, ale nebylo to tak špatné.

Zalíbilo se mi to tak, že jsem druhý den koupila trampolínu a dala jsem ji na zahrádku pro děti. Je to stejné jako skákací hrady. Vždycky byly na poutích mojí oblíbenou atrakcí. Takže jsem skákala, skákala a skákala, a když jsem slezla, měla jsem úplně gumové nohy. Ale dobré. Jsem ráda, že jsem to dokázala a že jsem neumřela po půlhodině ani po hodině skákání. Vydržela jsem, ale nevím, jestli bych to doporučila každému.

Muselo to být hodně náročné.

Bolelo mě potom celé tělo. Měla jsem pocit, že jsem byla třicet hodin v posilovně. (smích)

Fyzičku ale máte dobrou, když jste to zvládla.

Nevím. Mám dvě malé děti. Tak to je to samé. Je to jako posilovna. (smích)

Kdo vymyslel, že bude v klipu trampolína?

Měla jsem dva nápady na videoklip. První byl, že budu zkrátka jen hrát příběh té skladby. A potom přišla moje kamarádka s jiným nápadem, s trampolínou. Jak jsem říkala, celá deska není pro fajnšmekry, ale je jednoduchá na poslech, pochopení. Jde o to užít si ji. A stejné to bylo i s trampolínou. Já se na té trampolíně vlastně snažím vyskočit nad všechny negativní věci, které nás drží při zemi. Snažím se vyskočit a nahoře ukázat ten výbuch volnosti.

A myslím, že jsem to dokázala. Ten výsledek je dobrý. Klip není zas až tak jasný a přitom to vypadá dobře. Mám tam šátek a dělám s ním pomalé pohyby. Byla jsem tím nápadem omámená, a tak jsem s ním souhlasila. Ale když jsem byla na místě, říkala jsem si: Ježiš Marja, to by bylo jednoduchý hrát ten příběh. (smích)

[youtube_660]lCsDFdKLGsE[/youtube_660]

Asi byste nebyla tak unavená.

Ale v pohodě. To je ta věc. Já jsem si prostě představila, jak to bude příšerné a náročné. Byla jsem připravená na nejhorší situaci na světě. A ono to potom bylo lepší, než jsem myslela. To je můj styl. Připravuju se na nejhorší a doufám v to nejlepší. A když je potom něco alespoň o fous lepší, než si to představujete, tak máte hned lepší náladu. Připravila jsem se na to, že budu muset skákat do rytmu té písničky, dělat salta. Ale přišla jsem tam a měla jsem jen skákat.

V klipu mátě úžasné šaty. Vybírala jste si je sama?

Ano. Ty šaty jsou od jedné mé kamarádky, která tu má obchod. A protože jsme měli už nějakou vizi s těmi pomalými pohyby, věděli jsme, že bude dobré mít věci, které hezky létají. Proto jsme šli za tou kamarádkou, má v obchodě totiž spoustu krásných šátků. Byly hodně dlouhé a úžasně barevné. Hrozně se mi líbily barvy – ta oranžová a modrá.

FOTO: Tonya Graves
Tonya Graves si užívala barvy svých šatů, Foto: Tomáš Zbyňovský, Topzine.cz

Takže barvy jste si zvolila sama?

Ano, ty barvy jsem chtěla já. (smích)

Skvěle vám sedí a oživují klip.

Děkuju. Hrozně nerada se na sebe ale dívám, takže je lepší, když konečně můžu sama sebe také jen poslouchat.

A skákalo se v nich dobře?

Ano.

Máte radši šaty nebo kalhoty?

Podle nálady, podle dne. Líbí se mi oboje. Nejradši mám boty. Miluju všechny možné kombinace oblečení a bot. (smích) Když jsou v pohodě boty, je mi to ostatní docela jedno.

Budete natáčet další klip?

Po natočení toho prvního klipu jsem dostala nabídky od spousty lidí, kteří by pro mě chtěli dělat další klipy. Ale ještě nevím. Každý z nich má oblíbenou písničku, ale každý jinou. A já ještě nevím, kterou z nich vyberu jako další singl. Nemůžu teď říct, která skladba to bude, ale klip určitě zase natočím. A nebudu skákat na trampolíně. Už jsem to dělala, musím vymyslet něco jiného. (smích)

Chystáte se na turné?

Turné bude v novém roce. Teď do konce roku bude jen křest desky. Bude se konat 21. listopaduJazz Docku. Moje deska sice není jazzová, ale to je jedno. Jazz Dock je úžasný prostor. Líbí se mi, a to stačí, stejně nikdy nectím všechna pravidla. (smích)



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..