×
TOPZINE.cz

Co se opravdu stalo 11. září? Studenti jsou na straně skeptiků

Teroristické útoky z 11. září 2001 přinesly kromě bezmála tří tisíc obětí řadu pochybností. Veřejnost v USA dodnes mluví o tajných videozáznamech, řízených demolicích i účelném selhání americké obrany. K těmto názorům se přiklání také většina studentů, kterých jsme se ptali na vlastní pohled na celý incident.

FOTO: Pohled z WTC
První nájemníci se z nové budovy rozhlédnou nejdříve na konci roku 2013, Zdroj: sxc.hu

Již jedenáct let uplynulo od černého dne moderních dějin, kdy měla čtyři unesená komerční letadla zasáhnout důležité cíle v New Yorku a Washingtonu. Tři z útoků byly úspěšné, čtvrté letadlo svůj cíl (pravděpodobně budovu Bílého domu) nezasáhlo a zřítilo se v Pensylvánii. Za důvod havárie se považuje souboj mezi únosci a pasažéry.

Během útoků byly zasaženy dvě budovy Světového obchodního střediska (WTC) v New Yorku a budova Pentagonu, ve které sídlí americké ministerstvo obrany. První dvě stavby se za několik desítek minut zřítily, což způsobilo zničení nebo narušení dalších okolních budov. Zanedlouho došlo také ke kolapsu 7. budovy WTC, který je považován za následek předchozích požárů. Celá událost si vyžádala takřka tři tisíce lidských životů.

Americká vláda záhy potvrdila odpovědnost islámské organizace Al-Káida (napojené na afghánské hnutí Tálibán) za všechny útoky a vyhlásila takzvanou Válku s terorismem. Přímým důsledkem tohoto rozhodnutí pak byla invaze do Afghánistánu vedená vojsky USA, Velké Británie, ale také ozbrojenými silami tamních národnostních menšin z Tádžikistánu a Uzbekistánu – takzvané Severní aliance.

8 filmů o událostech 11. září. Které z nich se taky zapíšou do historie?

Teroristický útok jako možná záminka k invazi

V podstatě záhy po provedení útoků začaly vznikat různé konspirační teorie, často však podpořené názory odborníků. Podle nich americká vláda zatajila pravdivé informace, nebo útoky dokonce sama financovala a zinscenovala. Díky tomu by totiž mohla uskutečnit invazi do Afghánistánu a Iráku nebo zavést zákon nazvaný Patriot Act, kontroverzní vlastenecký zákon o stíhání a bránění terorismu.

Jednou z nejznámějších skupin s podobnými názory je například Hnutí za pravdu o 11. září, které ve svém středu kromě příbuzných obětí sdružuje také některé akademiky, inženýry, fyziky nebo pracovníky požární ochrany.

Skeptici mluví o podezřelém selhání obrany i řízených demolicích

Pochybností kolem celého incidentu je celá řada. Veřejnost například i dnes odsuzuje fakt, že jen malý zlomek videozáznamů byl zveřejněn, a to až pět let poté. Jejich velkou část navíc vyšetřovací služby nikdy nedaly k dispozici.

Další velkou neznámou je počínání protivzdušné obrany v obou městech. Při odchýlení letadla od normálního kurzu obyčejně, pokud druhá strana neodpoví na kontakt, zahájí jeho sledování stíhacími letouny. 11. září ale žádný zásah nepřišel. Hned čtyřnásobné selhání je podezřelé nejen armádním specialistům, ale i politické reprezentaci.

„Jak se může při čtyřech různých incidentech v jeden den stát, že vojenská i zpravodajská infrastruktura za bilión dolarů prostě selže?“ ptá se například americká politička Cynthia McKinney v dokumentárním filmu Loose Change autora Dylana Averyho.

Moment, kdy se měly budovy zřítit, zase mnozí inženýři a projektanti označili za velmi pravděpodobnou řízenou demolici. Uvnitř vzniklý požár by podle nich způsobil mnohem pomalejší a hlavně nesymetrický pád. Budovy se však sesypaly přímo do vlastních základů. „Symetrické zřícení věží do vlastních základů je výsměchem tomu, co víme o oceli a o tom, jak se chová,“ vypověděl jeden ze stavebních inženýrů.

Další pochybnosti se týkaly například podezřelých bankovních transakcí před útoky či řady provedených vojenských cvičení, která měla velmi podobný scénář tomu z 11. září. O pilotovi, který údajně provedl extrémně náročný manévr při zásahu do Pentagonu, zase několik leteckých instruktorů prohlásilo, že nedokázal pořádně vzlétnout ani s jednomotorovým lehkým letounem pro čtyři osoby.

Trailer Neuvěřitelně hlasitě a nesmírně daleko: Téma 11. září je zpět

Studenti: Za útoky stojí americké špičky

Ke skeptickým názorům některých obyvatel USA se přiklání také velká část studentů a příslušníků mladší generace. Zajímalo nás, co se podle nich v osudný den skutečně stalo. Jejich pochybnosti pramení mnohdy z celkové nedůvěry vůči americkému systému a rostoucímu vlivu velkých korporací.

„Přijde mi nepravděpodobné, že by opravdu nikdo z vysokých špiček americké společnosti (a nemusí se jednat jen o politicky aktivní lidi) nevěděl o hrozícím nebezpečí. Spoustě lidí se to hodilo do krámu. Myslím, že se nejednalo o americkou akci, ale určitě v tom i Američané měli prsty,“ míní student Ondřej.

Martin dokonce oficiální verzi o arabských únoscích označil za konspirační. „Kolapsy tří budov odporují fyzikálním zákonům, existuje více důkazů z několika vědních oborů, které pády vysvětlují jako řízené demolice. Poškození Pentagonu neodpovídalo zásahu Boeingem 757, pilot by navíc provedl takřka nemožný a především nelogický manévr,“ vysvětluje své tvrzení.

Častěji se také vyskytoval přímočarý názor, že Spojené státy provedly takzvanou operaci pod falešnou vlajkou. False flag, jak se z anglického překladu tento čin často označuje, má většinou za úkol zaútočit na cíle ve vlastní zemi tak, aby vypadal jako spáchaný někým jiným. V historii jej mimo jiné použili například nacisté v Německu, když přepadli radiostanici v Gliwicích, aby mohli rozpoutat druhou světovou válku.

Pomáhal a po deseti letech napsal knihu. Věže – Příběh 11. září

Podstatně menší část dotázaných studentů považuje za pravdivou oficiální verzi prezentovanou veřejnoprávními médii. Na rozdíl od skeptické skupiny ale její zástupci neuvedli žádné argumenty, které by jejich hypotézu potvrzovaly.

Ohodnoťte tento článek


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..