5 fotek 
Básník a hudební skladatel, představitel českého barokního písemnictví. Dnes některým lidem neznámý autor známé koledy Chtíc, aby spal.
Možná na takovýchto varhanách Michna hrával, Zdroj:wikimedia.org
Adam Michna z Otradovic se narodil kolem roku 1600 v Jindřichově Hradci, pocházel z nižší šlechtické rodiny. Někdy se také psával jako Adam Václav Michna z Otradovic. O jeho rodině nemáme mnoho ověřených zpráv, víme však, že v letech 1611 až 1617 mladý Adam studoval na jezuitské koleji. Roku 1633 je uveden jako varhaník jindřichohradeckého kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Bohatý dobrodinec
Sňatkem s dcerou z bohaté rodiny Z. Cimmermanovou si Michna zajistil finanční zabezpečení, mezi lety 1640 až 1641 oba manželé provozovali výčep vína. Příjmy z této činnosti, soukromého vyučování hudbě a varhanní hry postavily Adama Michnu na post jednoho z nejzámožnějších měšťanů. Své peníze však věnoval i na dobročinné účely, roku 1673 zřídil nadaci pro tři nadané studenty.
Jindřichův Hradec, zde Michna hrával na varhany
Básnické dílo barokního pěvce je soustředěno do tří sbírek duchovních písní, k nimž si sám skládal hudbu. Jedná se o Českou mariánskou muziku, Loutnu českou a Svatoroční muziku. Česká mariánská muzika a Svatoroční muzika mají podobu kancionálů (sbírek písní určených převážně pro kostelní potřebu). Do těchto sbírek Michna zařadil písně, které se mu nashromáždily za delší dobu jeho činnosti, uspořádal je chronologicky podle církevního roku.
Novátor, idylik i mystik
Česká mariánská muzika
Tři tematické okruhy sbírky Česká mariánská muzika tvoří: písně k uctívání Krista, písně určené pro bohoslužby o velkých mariánských svátcích a písně o umírajících, zemřelých a o duších v očistci. Svatoroční muzika obsahuje především písně o svatých a poslední sbírku – Loutnu českou lze označit jako básnickou a hudební svitu (cyklickou hudební skladbu), v české barokní literatuře vskutku ojedinělý úkaz.
Jako jediná ze sbírek nebyla určena pro kostelní potřebu. Loutna česká se skládá ze 13 písní, námětem je sňatek Panny Marie s Bohem Otcem a lidské duše s Kristem.
Ačkoliv Michna vyrůstal v duchu české domácí tradice, jeho novátorský přístup je ojedinělý. Od předchozích sbírek se Michnovy sbírky odlišují tematicky i formálně. V duchovní písni můžeme nalézt například idylismus, mystickou erotiku i kult mučedníků a světců. Z hlediska starších barokních kancionálů zavádí Michna do písní také české patrony a nové barokní svaté.
Lidová koleda nebo autorská píseň?
Dílo Adama Michny ovlivnilo i tvorbu jiných básníků: F. Bridela, J. I. Dlouhoveského nebo V. Holana Rovenského. Jeho písně byly přetiskovány a postupem času se stávaly jakýmsi obecným vlastnictvím. Nejznámější je dnes zajisté píseň Chtíc, aby spal, o níž málokdo ví, že pochází z autorské dílny tohoto barokního básníka a skladatele.
Roku 1671 Adam Michna ovdověl, stejného roku uzavřel druhé manželství s T. Eppenaurovou. Přesné datum jeho smrti bohužel neznáme, ale odhadujeme, že Adam Michna z Otradovic zemřel mezi 30. červnem a 22. zářím roku 1676.
Čtěte také: Autor České mše vánoční Jakub Jan Ryba. Vzdělanec, který spáchal sebevraždu
Vánoční koleda Chtíc, aby spal dnes zajisté patří k vánočním svátkům mnohých z nás. Slyšet ji můžete nejen při adventních nedělích v kostelích, ale také z hudebního nosiče přezpívanou známými osobnostmi – Karlem Gottem, Ivetou Bartošovou či Helenou Vondráčkovou. Pokud byste si ji chtěli poslechnout v době, kdy ještě prožíváme vánoční těšení, zkuste si ji najít na stránkách Českého rozhlasu nebo třeba zajít o adventu do kostela. Pokud ani jedno nestihnete, můžete si ji také stáhnout jako vyzvánění do mobilního telefonu.
