×
TOPZINE.cz

Autor České mše vánoční Jakub Jan Ryba. Vzdělanec, který spáchal sebevraždu

FOTO: Mohyla Jakuba Jana Ryby u Voltuše
Mohyla Jakuba Jana Ryby u Voltuše Zdroj: wikipedia.org Foto: P.matel

Jakub Jan Ryba byl hudební skladatel, osvícenský pedagog a spisovatel, autor duchovních a světských textů, které často i zhudebňoval. Nejslavnější skladbou především pro vánoční období je Česká mše vánoční.

FOTO: Mohyla Jakuba Jana Ryby u Voltuše
Mohyla Jakuba Jana Ryby u Voltuše, Zdroj: wikimedia.org

Jakub Jan Ryba se narodil v Přešticích u Klatov do rodiny učitele. Velký vliv na něj měl otec, který se v roce 1770 s rodinou přestěhoval do Nepomuku, kde zastával práci varhaníka. Hudebně nadaný Ryba se od dětství učil zpěvu, hře na klavír a housle, později na violoncello a varhany, záhy začal komponovat.

Chtěl být knězem, stal se učitelem

Od roku 1780 studoval na piaristickém gymnáziu v Praze, dále se však věnoval hudbě (pod vedením K. Máry a J. Koželuha) a přijal varhanické místo u Sv. Salvátora. Chtěl se stát knězem, proto začal studovat filozofii, ale byl nucen vrátit se domů, kde měl zastoupit těžce nemocného otce na učitelském místě.

Absolvoval kurz pro školní čekatele, ale místo v Nepomuku nezískal. V dubnu roku 1786 odešel za školního pomocníka ke strýci do Mníšku pod Brdy. V únoru 1788 se stal prozatímním učitelem farní školy v Rožmitále pod Třemšínem, v květnu už tam měl stálé místo.

FOTO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, kde se Ryba narodil
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, kde se Ryba narodil

Jakub Jan Ryba zveleboval rožmitálskou školu, za což byl mnohokrát oceněn vyššími úřady. Kromě trivia (trivium zahrnovalo na středověkých univerzitách tři oblasti, které se vyučovaly nejdříve: gramatiku, logiku a rétoriku – základní předměty sedmi svobodných umění) vyučoval zeměpis, dějepis i přírodopis. Zasloužil se o založení školní knihovny a také krátce působící nedělní školy pro starší mládež.

Rybova učitelská kariéra

Přestože byl ženatý (měl třináct dětí, šest z nich zemřelo), jeho největší láskou byla hudba. V roce 1802 obnovil literátský kůr (Zpěvácké bratrstvo, které vzniklo v roce 1565). Mezi jeho zakladateli byl bývalý školní správce Martin Kašperský z Rájova a kantor Vít Polický. V čele kůru stála čtyřčlenná rada starších, volená každým rokem při času adventu.

Čtěte také: Chtíc, aby spal – tak nás již přes 400 let kolébá Adam Michna z Otradovic

Starší byli pověřeni řízením celého kůru a spravováním veškerého literátského majetku. Rybova rozsáhlá skladatelská činnost (roku 1805 za ni byl jmenován čestným občanem Plzně) zahrnovala chrámovou hudbu, světskou komorní i orchestrální skladby.

FOTO: Ryba se stýkal s obrozenci, na obrázku A. J. Puchmajer
Ryba se stýkal s obrozenci, na obrázku A. J. Puchmajer

Ryba se stýkal s obrozenci (J. N. N. Hromádko, M. V. Kramerius, A. J. Puchmajer). Vůbec jako první zhudebnil novočeské verše (milostná a vlastenecká lyrika puchmajerovců, balady Š. Hněvkovského, V. Nejedlého, J. Palkoviče, A. J. Puchmajera) ve dvou svazcích Dvanáctero písní českých (1800, 1808).

Vzdělanec, který spáchal sebevraždu

Jakub Jan Ryba byl na své poměry velmi vzdělaný. Četl Horatia, Vergilia, Ovidia, ale i Homéra, Sokrata, Aristotela, především však Seneku. Zabýval se také dějepisnými spisy, z nichž si pořizoval excerpta (výpisky).

Kvůli nepřízni a omezenosti místní vrchnosti i existenčním starostem Rybu provázela v posledních letech života jistá těžkomyslnost, jež byla zřejmě způsobena i jaterní chorobou, která jej přivedla až k sebevraždě. Byl pohřben na morovém hřbitově a v roce 1855 byly jeho ostatky přeneseny na hřbitov ve starém Rožmitále.

FOTO: Homér patřil také k Rybovým oblíbencům
Homér patřil také k Rybovým oblíbencům

Nejvyšší hodnoty v lidském životě spatřoval Ryba ve vzdělání, výchově k ctnosti, lásce, k Bohu i k bližnímu. Na základě četby L. A. Seneky chtěl přispět ke změně lidského smýšlení. Učinit člověka lepším a moudřejším. Usiloval o to jako učitel i jako skladatel. Zpěv a hudbu považoval za nejdokonalejší účinek výchovy mládeže, ale i za jakousi život zdokonalující sílu.

Rybovy prvotiny

Životní údaje i údaje k hudební tvorbě a úvahy o české řeči obsahuje česky psaný Deník Jakuba Jana Ryby, učitele rožmitálského a měšťana plzeňského neb Vypsání jeho života, od něho samého sepsaný. Ke skladatelské činnosti a k názorům na hudbu je zaměřen životopis Mein musikalischer Lebenslasuf.

Německy byly psány i Školní deníky, které Ryba povinně vedl při škole od roku 1788 až do smrti. Objevují se v nich jeho pedagogické myšlenky o vyučování, vztahu rodičů a dětí, o dokonalém učiteli, ale i užitečnost výuky němčiny. O naučení o výchově, o užitečnosti hudby i o vhodných způsobech přednášení náboženské výchovy se čtenář může dočíst v díle Kancionálek pro českou školní mládež.

Varhany
Mezi Rybovy dovednosti patřila i hra na varhany

Poetická nálada adventu a Štědrého dne je zachycena ve spisu Radovánky nevinných dítek o vánocích. S touto tematikou je spjato i Rybovo nejznámější dílo, Česká mše vánoční uváděná také jako Hej mistře (1796), k níž napsal i text. Má podobu pastýřské hry. Vykreslením krajiny, nálady, prostým jazykem, odkazujícím na občasnou jazykovou deformaci dokládá Ryba mší tradici české pastorální tvorby.

Česká mše vánoční

Tuto Rybovu vánoční poezii rozmnožují i jeho dialogické pastorely (nejstarší Pastýři, vstávejte; nejznámější Rozmilý slavíčku). Meditace o eschatologických otázkách, o základních rysech lidské existence či o pozemském životě se prolíná v díle Pohřební písně. K Rybovým veršům světského charakteru patří Abeceda bohabojnosti, šlechetnosti, moudrosti a opatrnosti.

Česky i německy složil rovněž oslavné básně (tištěny jako jednolisty). První informativní hudebněnauková práce v češtině Počáteční a všeobecní základové ke všemu umění hudebnímu (rkp. 1800) pojednává o hudbě, o hudební teorii a Ryba se pokusil i o vytvoření novodobého hudebního názvosloví.

Rybův život jako námět románu

Vedle množství hudebních děl Ryba napsal také Velký slovník hudební, životopis Senekův, přehled jeho kapitoly O hněvu a zlomky překladů filozofických úvah (Sokrates, Ch. Thomasius). Život Jakuba Jana Ryby se stal námětem románu Uštvaný génius od R. R. Hofmistra (1934) a dramatu Vstaň, mistře (Noc pastýřů) od J. Bouška (1977).

Zdroj: OPELÍK, Jiří a kolektiv: Lexikon české literatury. Praha: Academia, 2000.



1 Komentář Autor České mše vánoční Jakub Jan Ryba. Vzdělanec, který spáchal sebevraždu

  1. Evidentní vražda. Nejspíš tzv. vrchnost a katolická církev se zbavila nepohodlného. Nějaký retardovaný pacholek pod dohledem asi dostal příkaz udělat to tak, aby vše vypadalo jako sebevražda. Běžné praktiky mocných grázlů.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..