Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Červnová Pevnost: Fantastika je multimediální

Jan Nohovec

Jan Nohovec

13. 6. 2010

Najít společné téma pro červnovou Pevnost je těžké. Žmoulám svou zelenou propisku a přemýšlím nad tím, jak skloubit dohromady Prince z Persie, Metro 2033, Kick-Ass nebo Dickův Temný obraz. Nakonec je myšlenka jasná. Fantastika je multimediální.

Prince of Persia na obálce Pevnosti 06/2010

Skoro to vypadá, že ti nadšení fanoušci počítačových her a filmů začnou číst komiksy a fantastiku. Vždyť přece tolik světově známých fenoménů těží právě z fantastického tématu. Už jenom když si prolistujeme červnovou Pevnost, narazíme na množství slavných titulů, které si vybudovaly svou pověst na postapokalyptickém světě nebo kulisách plných silné magie.

Prince of Persia alias Princ z Persie se objevil hned ve třech médiích. Sebastian Chum napsal články jak o filmu, tak o komiksu (od samotných tvůrců prapůvodního PoP) a k tomu historii této herní ságy. V kvalitním počtení nechybí profily tvůrců ani občasné zajímavosti. Triptych navíc doplňuje velký kvíz o ceny.

I Metro 2033 pochází z herního světa. Ve dvou obsáhlých článcích si na postapokalyptické panoptikum z PC hry i knižního zpracování (autorem je Dmitry Glukhovsky) posvítil Ladislav Loukota.

Další multimediální fantastiku nalezneme v Unikátních projektech Jiřího Popiolka, který se vrací za Philipem K. Dickem a jeho typicky psychologickým románem Temný obraz. Ačkoliv několik let staré filmové zpracování poměrně zapadlo, kniha zřejmě stojí za to. Dostala rovných 100 %.

Pevnost vs. Ikarie Foto: Martin Peška, Topzine.cz

Poslední, na první pohled zřejmou multimediální fantastikou, je Kick-Ass. O klukovi v zeleném superhrdinském oblečku jste už asi slyšeli, ale pro případ, že ne, Vojtěch Čepelák nabízí pohled jak na původní komiks, tak na nedávný film.

Na povídky nesázejte

Pokud si Pevnost kupujete každý měsíc hlavně kvůli povídkám, tentokrát se ještě zamyslete. V červnu se redakce se svým výběrem zase tolik nepředvedla, na druhou stranu nám to ale možná příště vrátí. Asi nejlepším dílkem je hned první text Martina Koutného. „Je jich tu tolik… A jsou tak krásní!“ vzkřikne těhotná, mentálně postižená dívka, vychovávaná v křesťanském útočišti. Pokud si ještě vzpomínáte na několik let starý text Kauza Eneth, kde jako hlavní hrdina vystupoval soukromý detektiv se sci-fi příběhem na krku, pak vězte, že nový Koutného text obsahuje stejnou hlavní postavu. Při čtení povídky se člověk neubrání srovnání s předchozí a hlavně s jakýmsi „fantasy kolegou“ Zacharyho, okultním detektivem Alberta Kudělky. Sci-fi prostředí, jakkoliv zajímavé, čtivé a díky Koutného pojetí nového příběhu i tajemné, prostě svému kolegovi nestačí.

Druhý v pořadí i v kvalitě skončil David P. Stefanovič, příležitostný autor a redaktor Sardenu. Po vzoru „dystopického románu na jednu stranu“, povídky Věrný ze zářijové Pevnosti, dal dohromady osm krátkých epizod člověka, který se snaží vyrovnat se smrtí své ženy. Zrcadla tvoří svou magickou poetikou, která balancuje na ostří mezi „to si jen vymýšlí podvědomí hlavního hrdiny“ a „mrtví se vracejí“, výborný, ale temný text, který si zaslouží své přečtení.

Exodu: Jak to doopravdy bylo si Josef Pecinovský, autor knihy Probuď se, armádo, kterou najdete jako přílohu Pevnosti Plus, odskočil do parodického pojetí slavného starozákonního příběhu. S Mojžíšem a jeho vyvedením Židů z Egypta to zřejmě bylo úplně jinak. Přestože povídka rozhodně netvoří kvalitativní vrchol tohoto čísla, příjemně se u ní zasmějete.

A paradoxně nejhůř si vede povídka Zloděj času od Kanaďana Steva Stantona, který se právě s tímto textem světově proslavil. Hrdina kratičkého příběhu pracuje jako zloděj času, krade z osudů jednotlivých lidí minuty života a prodává je svým zákazníkům, kteří si tak mohou užít minutový úsek pocitů, které prožíval okradený subjekt v danou chvíli. Přestože nápad je poměrně originální a autor se s ním snaží poprat, jak jen to jde, povídce by možná prospěl nějaký skutečný děj, který by myšlenkový proud hlavního hrdiny nějak demonstroval. Alespoň že pointa, jakkoliv slabá, celé dílo jakž takž ukončí.

O málo známých autorech, osobnostech a fenoménech

Jiřího Popiolka zmíním v tomto článku ještě jednou, a to v souvislosti s částečně mainstreamovým a částečně fantastickým spisovatelem, který často zůstává opomenut. Ian Banks, autor mnoha prazvláštních knih poskytl redaktorovi rozhovor, ke kterému byl doplněn i podrobný článek o všech dílech tohoto zajímavého spisovatele.

Rozjeté článkové seriály pokračují v červnové Pevnosti svými dalšími díly. Míla Linc rozebere v Hrdinech třicetileté války vévodu Buckinghama; Martin Šust vyzpovídá v Pohledu za scénu žurnalistu Leoše Kyšu. A ten se zase ve svém seriálu o Konspiračních teoriích zamyslí nad všemi možnými nástiny „jak to rozhodně je“ a všechna fakta z tohoto i předchozích dvou dílů shrne. Magická Petra Neomillnerová se po významných osobnostech českého hermetismu podívala na možné druhy magických míst a vyzvala své čtenáře, aby v následujících číslech podrobně zmapovali magické Česko. S magickým tématem částečně souvisí i článek Petra Janečka z Mýtů a legend – Džinech, ifrítech a dalších duších dávného orientu.

Ze zbývajících článků se sluší upozornit na reportáže z Conu na vrbě a Elfconu, zprávičky z Bulváru Alfa Ralfa, recenzi Alexandry Pavelkvé na anime Záznam z Lodosské války, další příběh ze světa Magic: The Garthering od Jana Adama a recenze na hry Just Cause 2, Settlers 7, Anno 1404: Benátky a deskovku Colossal Arena.

Celkově červnová Pevnost nenabízí zase nijak převratné články a ani povídkově se moc nevytáhla. Ovšem pokud jste fanouškem některé ze sérií jmenovaných na počátku, neměli byste si ji nechat ujít.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Červnová Pevnost: Fantastika je multimediální